13.05.2019 10:16


Zvýšení platů? Často jen na oko, bouří se zaměstnanci pošty. A po tisících odcházejí

Autor: Sára Davidová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Málo zaměstnanců, platy mezi čtrnácti a osmnácti tisíci korun čistého, neplacené přesčasy a stále se zvyšující požadavky na pracovníky. S těmito problémy se potýká druhý největší zaměstnavatel v republice – Česká pošta.

Redaktoři Stisku přímo na pobočkách zjišťovali, jak vypadá reálná situace zaměstnanců. Podle některých pracovníků se dubnové zvýšení platů o deset procent reálně neprojevilo na jejich výplatní pásku.

Brno – Patří k největším na Moravě. Staré vybavení připomíná někdejší lesk i současnou bídu. Pobočka České pošty v brněnské Nádražní ulici bývá v odpolední špičce často přeplněná. Po páté odpolední na vyřízení žádostí stabilně čeká dvacet až pětadvacet lidí. Z deseti přepážek funguje pouze polovina, zákazníci musejí vystát i dvacetiminutovou frontu.

Ani v menších městech není situace lepší. Pracovníci přepážek mají velký počet povinností a kvůli častému střídání zaměstnanců nejsou na práci kvalitně připravení. „Z instituce pro lidi se stala instituce pro peníze,“ postěžovala si bývalá zaměstnankyně pošty v Poličce Jana Marečková.

Pošta dál bojuje s nedostatkem zaměstnanců. Problém se netýká pouze přepážkových pracovníků, ale také doručovatelů. Podle webové stránky práce.kurzy.cz nabízí přes tři stovky volných pracovních pozic po celém Česku. Průměrná hrubá mzda na nabízených pozicích se pohybuje mezi devatenácti a necelými dvaadvaceti tisíci korun hrubého měsíčně. Medián hrubé měsíční mzdy mírně přesahuje 22 tisíc korun.

Od minulého měsíce platy pošťáků díky zvýšení mezd státním úředníkům znovu vzrostly, tentokrát o celých deset procent. Ministerstvo vnitra se chlubí, že je to nejvyšší nárůst za posledních jedenáct let.

Podle jedné ze zaměstnankyň, která si nepřála zveřejnit jméno, však nárůst mezd nic neznamená. „Zároveň nám všechno možné ubrali a ve finále je výplata nižší než před přidáním,“ uvedla. Její měsíční plat se pohybuje okolo patnácti tisíc čistého. Přitom když do zaměstnání před více než třemi roky nastupovala, dostávala i o jeden a půl tisíce víc než teď. „Šlo to těžce z kopce,“ okomentovala zaměstnankyně, která pracuje za přepážkou.

Nízké platy podle zjištění Stisku trápí většinu zaměstnanců na plný úvazek. Ať se jedná o doručovatele, administrátory, nebo přepážkové pracovnice. Naopak brigádníci si v poslední době polepšili. „Reálně dostali přidáno víc než stálí zaměstnanci. To má jeden hlavní důvod – brigádníci nestojí poštu tolik peněz, protože za ně neodvádí takové daně, nemusí jim dávat odměny a podobně. V praxi to ale vypadá tak, že na pobočce pracuje deset stálých zaměstnanců, ale brigádníků je tam dvakrát tolik,“ uvedla Daniela Trčková, která je brigádnice na poště v Boskovicích přes čtyři roky.

Podle předsedkyně Odborového svazu zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb Jindřišky Budweiserové jsou mzdy pošťáků hluboko pod průměrem národního hospodářství. „V minulém roce jsme předali vládě, poslancům i senátorům petici za spravedlivou úhradu nákladů základních poštovních služeb,“ uvedla pro Český rozhlas plus.

Pro Českou poštu jsou právě tyto základní služby, které pošta financuje ze svých vlastních zdrojů, velmi ztrátové. Úsporná řešení se nejvíce dotkla právě zaměstnanců.

V otevřeném dopise premiérovi z března tohoto roku žádají zaměstnanci České pošty Andreje Babiše o finanční podporu státního podniku. „Navýšení mezd o deset procent pro všechny zaměstnance od 1. dubna 2019 je důležitým krokem k nápravě, bohužel ale zdaleka nestačí k výraznému přiblížení k průměrné mzdě v národním hospodářství,“ píše jménem zaměstnanců Budweiserová v otevřeném dopise a dodává, že stát ve značné míře nese odpovědnost za současnou ekonomickou situaci pošty.

K poskytovatelům dalších veřejných služeb, jako je například doprava, má podle odborářů jiný přístup a nespravedlivě vynaložené náklady jim z velké části hradí. 

Každý doručovatel musí za rok splnit také určité požadavky zaměstnavatele, který nařizuje, aby nabízeli i vedlejší produkty a služby. „Musíme nabízet úvěry, pojištění, spoření a účty. Pokud nesplníme, vezmou nám část peněz,“ popsala bývalán zaměstnankyně Barbora Krajíčková. Nařízení se netýká brigádníků, proto největší tlak dopadá na stálé zaměstnance.

Na pobočce v Poličce skončila letos v dubnu. Spolu s ní odešly z další čtyři zaměstnankyně, které na poště pracovaly přes dvacet let. Pro některé z nich byla organizace jediným zaměstnavatelem v životě. „Nejlepší peníze jsem dostala za první dva měsíce. To bylo osmnáct tisíc. Od té doby to šlo jen dolů a práce přibývalo,“ popisuje Krajíčková, podle níž se její plat pohyboval mezi čtrnácti a šestnácti tisíci čistého měsíčně.

Administrátorka Jana Marečková pracovala ve státním podniku přes třináct let. Odešla před rokem a půl. Podle ní se situace v posledních letech výrazně zhoršila. Společně s ní skončily na přepážkách v Poličce tři stálé zaměstnankyně.

Mluvčí pošty Matyáš Vitík přiznal, že instituce nemá problém zaměstnance získat, ale udržet si je. „Nejčastější důvody odchodů jsou důchod, nespokojenost s pracovními podmínkami, které se snažíme neustále zlepšovat. Zaměstnanci odcházejí také proto, že je pro ně práce náročná,“ sdělil.  

V roce 2017 poštu opustil v průměru každý čtvrtý zaměstnanec. „V posledních pár letech se pracovní podmínky na poště natolik změnily, že odcházejí nejenom dlouhodobí zaměstnanci, třeba po deseti letech, ale i většina nově příchozích. Dají výpověď do jednoho měsíce, protože to fyzicky ani psychicky nezvládají,“ řekla brigádnice Trčková.

Zaměstnancům nejvíc vadí neplacené přesčasy. „Je to tak, navíc práce přibývá,“ potvrdila jedna ze současných zaměstnankyň pošty, která si nepřála uvést jméno.

Barbora Krajčíková dokonce popsala incident, kdy si na neplacené přesčasy chtěla stěžovat. „Vedoucí mi hodil stovku navíc. Přitom jsem měla dostat výplatu za čtyři hodiny přesčasů,“ vzpomíná.

Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí má průměrný zaměstnanec poštovního provozu v Pardubickém kraji půl čtvrté hodiny přesčasů měsíčně.

Krajčíková ale tvrdí, že pravidelně končila o hodinu nebo hodinu a půl později. I další zaměstnankyně poličské pošty neplacené přesčasy potvrzují. „Když vezmu minulý měsíc, tak mi to vychází skoro třicet hodin přesčasů za jeden měsíc. Když to teď počítám, tak se mi z toho ježí chlupy, chybí mi téměř celá týdenní výplata,“ uvedla motorizovaná doručovatelka poličské pošty, která ze strachu o místo také nechtěla říct jméno.

Měsíčně jí na výplatní pásce chybí tři tisíce korun, které by měly přijít právě za přesčasy. Přesto si na práci nestěžuje. „Venku jsem sama svým pánem. Nikdo nade mnou nestojí a nekouká mi přes rameno. Také mě baví práce s lidmi,“ vysvětluje, proč má svoji práci i přes nedostatky ráda.

Odborový svaz pro novou kolektivní smlouvu požaduje změnu limitu úhrady nákladů za základní poštovní služby. Chce, aby pošta dostala zaplacené služby pro stát a mohla čerpat finanční prostředky z Fondu kulturních a sociálních potřeb. Konkrétně jde o příspěvky na sociální výpomoc, příspěvek na rekreaci a dětské tábory, zdravotní prevenci, poukázky pro osoby se zdravotním postižením a dary při životních a pracovních výročích.

Další kolo jednání o nové smlouvě je naplánované na závěr května.

Česká pošta je státním podnikem a zřizuje ji Ministerstvo vnitra. V roce 2017 měla téměř třicet tisíc zaměstnanců, což ji řadí mezi dva největší zaměstnavatele v Česku.

Článek je součástí rozsáhlejšího materiálu, na kterém pracovalo více redaktorů. Autoři: Hana Podhorná, Kateřina Vajsová, Ladislav Zouhar, Michaela Prucková, Sára Davidová a Vojtěch Dufek. 

Klíčová slova: Česká pošta, nedostatek zaměstnanců, flukuace, přesčasy, kolektivní smlouva, otevřený dopis

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Nový komentář