05.02.2014 22:28


Zpověď kuřáka: Kouřím polovinu života, ale určitě přestanu

Autor: Vít Hofman | Kurz: On-line žurnalistika | Kategorie: Závislosti

S kouřením je to tak, že každý kdo kouří, je frajer! Právě s takovou myšlenkou v hlavě a cigaretou v ruce začal ve svých čtrnácti letech kouřit Martin. Ten dnes kouří cigarety již polovinu svého života, s kouřením chce však přestat, do šesti let.

Audio

    Rozhovor s kuřákem Martinem
         
    Autor: Vít Hofman

Tabákové společnosti ve snaze držet si či získat nového zákazníka nabízejí celou paletu variant cigaret včetně mnoha příchutí. V běžné trafice tak není problém zakoupit cigarety s mentolovou, čokoládovou či vanilkovou příchutí. Ve specializovaných obchodech se pak výběr příchutí ještě rozšiřuje. Velká část problematiky dětského kouření spočívá ve výchově. Kuřák Martin by bojoval proti kouření dětí stejně tak, jako s ním dle jeho slov bojují ve Švédsku: „V raném věku, v první druhé třídě, přijdou k dětem, namatlají jim na něco lepidlo a řeknou - čichněte si k tomu, tohle se vám stane s plícemi, takto smrdí dehet."  Vlastním dětem by Martin cigaretu nezakazoval, byl by však rád, kdyby nekouřili.  

„Spíše mi přijde, že se dnes trend otáčí a je frajeřina nekouřit," komentuje spotřebu cigaret Martin a vzpomíná, jak začal ve čtrnácti letech z frajeřiny kouřit on. Podle údajů Českého statistického úřadu kuřáků opravdu ubývá. Spotřeba cigaret se zvyšovala od roku 1955 až do roku 1997, kdy vzrostla v průměru o 1 000 cigaret na obyvatele za jeden rok. V posledních letech se však trend obrátil a od roku 2007 spotřeba cigaret klesá. 

Pokud se zeptáte kuřáka, zda by chtěl s kouřením skončit, většina z nich pravděpodobně odpoví ano. Skončit by chtěl i Martin, který by tento životní krok chtěl učinit do svých pětatřiceti let. Pětatřicátý rok si nevybral náhodou, vychází z výzkumu, o kterém před časem slyšel. Vědci prý zjistili, že pokud člověk přestane kouřit do třiceti pěti let života, jeho organismus se s kouřením dokáže vyrovnat a nezanechá na něm žádné vážnější následky.

Přestat kouřit vyžaduje pevnou vůli. Markantní úbytek kuřáků by neměl vliv jen na jejich zdraví, ale na celou společnost. Na cigaretovém průmyslu totiž stojí ekonomika většiny států. Podle studie Evropské komise dosahuje daň z krabičky cigaret průměrně 76,21 % z jejich ceny. Ve státním rozpočtu České republiky pak tato částka tvoří několik desítek miliard. Z toho důvodu neexistuje žádné systémové řešení, kterým by stát bojoval proti kouření cigaret. Začínají se sice objevovat různá omezení míst, kde si kuřáci nesmí zapálit, ale žádné z nich není plošným systémovým řešením. Omezení kouření Martinovi nevadí: „V hospodě si rád zakouřím, ale pokud bych tím měl někoho obtěžovat, dokážu si tu cigaretu odpustit." Na dlouhodobé kuřáky stát sice doplácí ve zdravotnictví, protože takoví kuřáci mají tendenci snáze onemocnět oproti člověku, který nekouří. V konečném důsledku však kuřáci státu přinesou více peněz než ho stojí. „Co se týče zdraví, tak si myslím, že jsem zatím v pohodě. Hlavně to kompenzuji sportem, tak ty plíce přeci jen trochu vyčistím," dodává Martin. K daním z cigaret se hodí i výrok Sira Humphreyho z britského sitcomu Jistě, pane premiére, který kuřáky kvůli výnosu z daní označuje za „dobrodince národa".

 

V poněkud odlehčeném duchu jsem tento článek představoval již před časem příspěvkem na blogu s názvem Čokoládové s filtrem. Na tomto blogu naleznete řadu zpráv a informací ze zákulisí tvorby článků na server munimedia.cz. A pokud se zajímáte i o další závislosti, navštivte naše facebookové stránky.

Klíčová slova: Cigarety, nikotin, závislost, rozhovor, kouření, kuřák

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.