03.03.2020 11:58


Změna začíná u jednoho člověka, který pak inspiruje ostatní, říká zero waste blogerka Pavla Wernerová

Autor: Sára Jeschkeová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Téma ekologie, udržitelnosti nebo redukce odpadů se v poslední sobě v Česku dostává do širšího povědomí veřejnosti. Jednou z jeho propagátorek je i Pavla Wernerová. Na jejím blogu se čtenáři mohou dozvědět praktické tipy, jak si vytvořit udržitelný šatník nebo jak zvládnout bez obalů třeba mytí vlasů nebo nádobí. V rozhovoru mluví třeba o tom, že snažit se žít s méně odpady nemusí být žádná oběť.

Jak byste se představila lidem, kteří vás neznají?

Jsem nadšenec do ochrany přírody a dělám to, v čem vidím smysl. Už čtyři nebo pět let se věnuju se tématu bezobalové domácnosti, píšu blog Za lepší život, na tohle téma dělám i přednášky a teď jsem o tom napsala knížku Konec doby odpadové. Nově jsem začala i točit podcasty.

Jak jste se dostala k ekologii?

Tak nějak přirozeně. U nás doma to bylo téma vždycky, řešili jsme recyklaci nebo plýtvání, neexistovalo, že by se vyhazovalo jídlo. Na téma redukce odpadu jsem přišla náhodou, když jsem byla před pěti lety na stáži v Indonésii na Sumatře, kde byly odpadky naprosto všude, nefungoval zde svozový systém ani žádná recyklace, všechny odpadky se prostě hodily před dům a zapálily.

Co konkrétně děláte, abyste žila víc ekologicky?

Zaprvé snažím se vyhýbat jednorázovým věcem, protože právě ty používáme nejčastěji a vznikne z nich nejvíce odpadu – jednorázové tašky, sáčky, kelímky nebo odličovací tampony, které se dají jednoduše nahradit. U žen zase místo vložek a tamponů lze použít menstruační kalíšek, což je neuvěřitelně praktické.

Další věc jsou potraviny. Existuje skvělá alternativa- nakupování v bezobalových obchodech. V Česku vznikla mapa bezobalových obchodů, kde si člověk může najít všechna města v Česku i na Slovensku. Je fajn přemýšlet i nad tím, jak člověk nakupuje, snažit se třeba o lokálnost surovin. V Brně se dá takové ovoce a zelenina koupit třeba na Zelném trhu.

Jaké jednoduché rady byste dala lidem, kteří chtějí minimalizovat odpad?

Pořídit si látkovou tašku nebo třeba pytlíky na ovoce. Často stačí i přemýšlet, pokud zrovna nemám sáček a chci si koupit banány, prostě je vezmu do ruky a jdu.

A co by měl člověk dělat, pokud chce začít řešit svůj šatník?

Nenakupovat v klasických řetězcích, protože je to asi nejhorší možná varianta. Takové oblečení se šije v Asii, kde prakticky neexistují žádné etické podmínky pro zaměstnance. Oblečení navíc často nic moc nevydrží. Skvělá varianta jsou sekáče. Lidi často mají strach, že v nich nenajdou hezké oblečení, ale často tam končí právě kousky, které jsou kvalitní.

Nebo je možné koupit si něco dražšího od lokální značky. Ideální je volit přírodní materiály, protože u těch syntetických se často při praní ošoupává plast, který se pak dostává se do vody, což je problém.

Poslední dobou můžeme v zero-waste komunitě vidět, že někteří druhým vyčítají, že nedělají dost. Cítíte občas taky tlak, že se snažíte málo?

Často se se setkávám s názorem, že jeden člověk nic nezmění, ale je to asi ten nejhorší přístup, jaký může být. Kdyby si tohle řekl každý, tak se nikdy vážně nikdy nic nezmění. Změna ale začíná tam, že jeden člověk se změní a pak může inspirovat ostatní.

Je smutné, když někdo třeba řeší, kde koupit lokální maso, a okamžitě dostane vynadáno, že to není ekologické. Ve výsledku ho to leda tak odradí, aby dělal aspoň něco. Pak je to demoralizující.

Nedávno jste vydala knížku Konec doby odpadové. Jak vás napadlo ji napsat a co v ní čtenáři najdou?

Psát jsem ji začala před rokem a půl. V té době existovala na českém trhu jenom Domácnost bez odpadu od Bey Johnson, což je super knížka, ale není psaná pro český trh, takže chybí nějaké informace z českého prostředí. Na knížce jsem pracovala víc než rok, byl to náročný proces. Naštěstí jsem měla štěstí na fajn lidi, s kterými jsem pracovala. Doplnila jsem tam třeba i zkušenosti čtenářek s dětmi, které žijí bezobalově, protože sama takovou zkušenost nemám. Snažila jsem se se tam dávat i jiná témata než právě bezobalová domácnost, taková, která mají určitý přesah – etické cestování nebo móda. Z výsledku mám radost.

Myslíte, že se v Česku postupně zvětšuje osvěta o ekologických tématech?

Určitě je to rozdíl. Začala jsem to řešit před pěti lety, tehdy mi kamarádka řekla, že přece nebude chodit do bezobalového obchodu s vlastními pytlíky a skleničkami. O tři měsíce později za mnou přišla sama, jestli nějaký látkový pytlík nemám. Většina lidí už taky ví, co to je bezobalová domácnost, spousta lidí to řeší a uvědomují si, že pokud se to celé nezačne řešit, tak to bude problém.

Hodně lidí vidí v ekologických snahách odříkání, obětování a práci navíc. Přineslo vám to ale i něco pozitivního?

Člověk především mnohem víc přemýšlí nad tím, co vůbec nakupuje. Jakmile se na tu věc díváte z hlediska ekologie a etické stránky, začnete přemýšlet, jestli ji doopravdy potřebujete a není to jenom nějaký rozmar. Často lidi taky myslí, že bezobalová domácnost je drahá, ale jakmile se vyvarujete nakupování jednorázových věcí, tak zaplatíte méně. Celkově to ušetří finance a čas.

Klíčová slova: zero waste ekologie obaly udržitelnost

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.

Přehled komentářů

Pavla | 04. 03. 2020, 22:47
Děkuji za milý rozhovor!