24.04.2017 20:37


Živočišná výroba je jedním z hnacích motorů klimatických změn, říká Martin Smrek

Autor: Marta Svačinová | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

V plánu slovenského Ministerstva životního prostředí na nejbližší roky se může objevit zdražení živočišných potravin s vysokou environmentální zátěží, uhlíková daň a levné potraviny rostlinného původu. V pracovní skupině vytvářející Strategii environmentální politiky Slovenska do roku 2030 začala působit nezisková organizace Vegánské hody. Podle ní je omezení živočišné výroby nezbytným opatřením při řešení klimatické změny.

Zelenina a ovoce možná zlevní. Foto: Marta Svačinová.

Bratislava – Dražší maso a mléko, levná zelenina a ovoce. Ráj veganů s nízkou uhlíkovou stopou - tak by mohlo brzo vypadat Slovensko. Ministerstvo životního prostředí zvažuje prosazování rostlinné stravy. Na plánu pro příštích třináct let zaměřeného na uplatňování principů udržitelného rozvoje spolupracuje s občanským sdružením Vegánské hody. „Strategie environmentální politiky se na Slovensku neměnila od devadesátých let. Je to jedinečná příležitost, jak do ní zasáhnout a následně prosazovat její dodržování,“ uvedl statutární zástupce organizace Martin Smrek.

Kampaň za sníženou daň z přidané hodnoty na rostlinné potraviny tak vstupuje do další fáze. „Chtěli bychom vrátit DPH na živočišné výrobky zpět na dvacet procent. DPH na rostlinné potraviny naopak snížit na deset,“ řekl Smrek. Cíl právně závazné celosvětové dohody z Paříže o snižování dopadů klimatických změn z roku 2015 je podle něj bez výraznějších změn nedosažitelný.

Čeho byste chtěli spoluvytvářením Strategie environmentální politiky Slovenska do roku 2030 dosáhnout?

Máme čtyři cíle. Snížit zdanění pro rostlinné potraviny a naopak zvýšit zdanění živočišných potravin s vysokou environmentální zátěží, zavést uhlíkovou daň a snížit podporu rozvoje živočišné výroby. Plánujeme podporovat rozvoj a propagaci výroby i environmentálního vzdělávání o udržitelných potravinách rostlinného původu a ohleduplnosti vůči životnímu prostředí.

Kdy by změny měly začít platit?

Koncem roku má strategii schvalovat Národní rada Slovenské republiky a do platnosti by měla vstupovat příští rok.

Máte šanci významně ovlivnit práci Ministerstva životního prostředí na dalších třináct let?

To ještě uvidíme. Environmentální strategie je směrodatným dokumentem nejen pro Ministerstvo životního prostředí, ale i pro ostatní orgány. Mělo by z něj vycházet i směrování budoucích opatření, dotací a zásahů. To, do jaké míry se ale skutečně bude pracovat na základě tohoto dokumentu, je věcí druhou. Bude to vyžadovat dodatečnou práci.

Jaké jsou vaše hlavní argumenty pro změnu?

Živočišná výroba je jedním z hnacích motorů klimatických změn. Na produkci skleníkových plynů se podílí z více než čtrnácti procent. Zároveň současné prognózy předpovídají téměř zdvojnásobení jejího objemu do roku 2050. V praxi to znamená, že bez výrazného omezení spotřeby živočišných výrobků nebudeme schopní naplnit cíle Světové klimatické konference v Paříži z roku 2015. Stanovené limity skleníkových plynů by pohltila samotná živočišná výroba. Všechny ostatní sektory průmyslu by pak musely mít emise nulové.

Může mít vaše práce na Ministerstvu životního prostředí ve výsledku opravdu nějaké pozitivní environmentální dopady?

V rozsahu, který navrhujeme, nejde o velkolepé změny. Pouze o první kroky, kterých můžeme v této oblasti dosáhnout. Chceme prosadit otevřenější formulaci strategie, která umožní i dodatečné úpravy. Dotace do živočišné produkce z vélké části hradí nákup jejích výrobků. Po zastavení toku těchto dotací se ceny zvýší a stanou réálnými. Plánujeme prosazení udržitelných alternativ, jejich rozvoj a následné možnosti prosazení dalších potřebných změn. Je to běh na dlouhou trať.

Na čem záleží, kolik se vám toho podaří prosadit?

V této pozici jsme poprvé, můžeme opravdu jen hádat. Požadavky jsou ale stanoveny velmi rozumně. Ministersto životního prostředí od nás očekává vědecky podložená data, což dnes není problém. Jak se ale bude rozhodovat o tom, co se do konečného dokumentu skutečně dostane, zatím ještě nevím. Dokument bude koncem roku schvalovat parlament, takže kroků k výsledku je ještě mnoho.

Kdo je kromě vás v pracovní skupině Strategie environmentální politiky Slovenska?

Mimo několik mimovládních organizací to jsou převážně zástupci a zástupkyně ministerstev, krajů, obcí, vědecké obce a různých státních institucí. Je to poměrně pestré složení.

Co bylo prvním impulzem k vytvoření kampaně za zvýhodněnou daň z přidané hodnoty na rostlinné potraviny?

Impulzem bylo opatření vládní strany Smer, která v rámci svojí předvolební kampaně zavedla sníženou DPH na všechny druhy masa a mléčné výrobky ve výši deseti procent oproti běžným dvaceti. To jde opačným směrem jako zbytek západního světa, kde se stále víc mluví o potřebě zdanění výrobků s vysokou environmentální zátěží.

Jak dlouho už kampaň trvá?

V tuto chvíli je to asi rok, co sbíráme podpisy do petice. Je jich už přes šest tisíc. Před volbami jsme s tímto tématem oslovovali i politické strany, ale zatím bez větších úspěchů.

Kdo a jak vás může podpořit?

Jde to vícero způsoby. Prvním z nich je podpora naší petice za zvýhodněnou DPH, kterou mohou lidé podepsat na našem webu. Druhou možností je přidat se mezi naše podporovatele, díky kterým dokážeme vymezit dostatek peněz pro náročnou přípravu. Poslední možnost je pouze pro Slováky. Mohou podat podnět přes stránku Ministerstva životního prostředí a přímo tak přispět do diskuse o podobě nové Environmentální strategie.

Petici mohou podepisovat i Češi?

Podepsat ji můžou. Následně je budeme rádi průběžně informovat o novinkách v kampani. Jejich podpisy sice nemají na Slovensku právní váhu, ale stále je to pro nás cesta, jak ukázat podporu našich cílů veřejností. Záleží opravdu na každém podpisu.

S jakou kritikou se nejčastěji setkáváte?

Od politiků zatím moc kritiky nepřichází. Přece jenom ještě nejsme organizace s tak velkým dosahem, aby politici na naše požadavky museli skutečně reagovat. Od běžných lidí se potkáváme především s klasickými mýty o tom, že bez masa nebudou mít lidé co jíst, nebudou mít odkud čerpat bílkoviny a podobně. V této diskusi jde spíše o vyvracení nejběžnějších zkreslených představ. Práce s vědeckými daty od renomovaných institucí dává argumentům větší váhu a diskuse jsou o to jednodušší.

Někteří lidé argumentují tím, že rostlinné potraviny dovážené na velké vzdálenosti mohou mít závažnější environmentální dopady než místní živočišné. Zohledňujete tuto možnost nějak a vztahuje se snížená DPH pouze na rostlinné výrobky?

Zatím jsme to nijak nerozlišovali, ale je to téma pro diskusi. Rostlinné potraviny z dovozu jsou stále udržitelnější než živočišné výrobky z produkce, která zvířata přikrmuje stejně tak dováženými krmnými surovinami. Zároveň je u dopravy možnost technologického pokroku. Do budoucna se zátěž může snížit, zatímco u polního hospodářství tato perspektiva chybí. Proto je tedy důležité zaměřit se na produkci.

Může veganská strava způsobit závažné zdravotní potíže, i pokud je nutričně vyvážená? Například dětem nebo těhotným ženám?

Prominentní zdravotní instituce ve světě se shodují v tom, že je vyvážená veganská strava vhodná pro lidi v každém věku. Je tedy vhodná i pro těhotné a kojící ženy, stejně tak pro děti a seniory. Doporučujeme ale zjednodušit si sledování živin vitamínovými doplňky. Ideálně těmi, obohacenými o vitamín B12, D, či železo, které jsou ve stravě problematické.

Martin Smrek je statutární zástupce občanského sdružení Vegánské hody. Vegánské hody vznikly roku 2009 jako nezisková organizace a o čtyři roky později se staly občanským sdružením. Věnují se propagaci udržitelného stravování, které z jídelníčku vyřazuje všechny živočišné výrobky.

Klíčová slova: DPH, Slovensko, Ministerstvo životního prostředí, Vegánské Hody

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.