15.12.2014 15:34


Ženy mají právo rozhodovat o svém těle

Autor: Kristýna Zemanová | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Minulý týden si studenti fakulty sociálních studií mohli před svou školou prohlédnout unikátní „výstavu“. Aktivisté proti potratům si zde rozestavěli bannery s drastickými obrázky, na kterých přirovnávají potraty ke genocidě, gulagům, nacistickým vyvražďováním židů nebo masakru ve Rwandě.

Pominu teď to, že brněnští úředníci povolili konání akce přímo před univerzitou, aniž by se zamysleli nad tím, že to bude působit jako školní iniciativa. Pominu také to, že tito aktivisté si cíleně vybírají střední a vysoké školy, jakoby tím chtěli sdělit, že my mladí jsme všichni nezodpovědní, spíme s kde kým, samozřejmě bez ochrany, a na potrat si chodíme jednou za půl roku podobně jako k zubaři. Což je mimochodem úplný nesmysl, ve skutečnosti je podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky z roku 2012 nejvyšší míra potratovosti u žen ve věku 30 – 34 let.

Toto ale samozřejmě není nejpodstatnější. Když jsem procházela kolem této výstavy, donutilo mě to zamyslet se nad potraty jako takovými. Má mít žena možnost rozhodnout se pro potrat v jakémkoliv případě? Pokud ne, jaké by byly podmínky pro možnost potratu? Vrozená vada dítěte, nemoc matky, znásilnění? A co otec, má i on právo do toho mluvit? Nikomu neberu právo myslet si o těchto otázkách, co chce. Jednou ale žijeme v demokratické zemi, kde se lidská práva mají respektovat. Proto považuju snahy na omezení svobodného rozhodování žen o svém vlastním těle za nebezpečné.Kristýna Zemanová. Foto: Annamária Ondrejková

Tím neříkám, že by se potraty měly brát na lehkou váhu, naopak mělo by se jim co možná nejvíce předcházet. A to jak propagací chráněného sexu, tak vytvářením vhodných podmínek pro matky s malými dětmi. Potrat by měl být vždy až nejkrajnější řešení. Do určité míry to tak podle mého názoru už funguje. Aktivisté to často podávají tak, že žena, které jde na potrat, je vlastně taková lehkomyslná, sobecká bytost, pro kterou interrupce představuje jen takový banální zákrok, který ji zbaví nechtěné komplikace. Jakoby kdyby potrat byl pro dotyčnou ženu snadná věc. Já jsem ještě nezažila, jaké je to v sobě nosit něco, co by se za několik měsíců mělo stát mým dítětem. Přesto si myslím, že můžu mluvit za drtivou většinu žen, když říkám, že rozhodnutí jít na potrat musí být jedno z nejtěžších rozhodnutí v životě. A jsem přesvědčená, že až na pár výjimek se ženy, které na potrat jdou, cítí naprosto strašně a rozhodně by tam nešly, pokud by jim to situace aspoň trochu umožňovala. Ty ženy dost často musí být traumatizované a to poslední, co potřebují, je odsuzování ze strany jiných lidí.

Věřím v to, že potrat je osobní rozhodnutí, které by vždy mělo zůstat v rukou těch, kterých se to týká. Můžeme se tu bavit o tom, do kdy je plod jenom shluk buněk a kdy už je „skoro dítě“, výsledek bude ale vždy stejný: Dokud dítě nepřijde na svět, je součástí těla matky, není to nezávislá bytost. Naopak žena nezávislým jedincem je a má právo se rozhodovat, co se s jejím tělem bude dít. Stejně jako by stát, společnost nebo kterýkoliv jiný veřejný aktér neměl jedinci určovat, jakou má mít sexuální orientaci nebo jestli má žít v manželském svazku nebo ne, tak by neměl určovat ženám, zda si musí nechat své nenarozené dítě. Pravda je totiž taková, že je to vždy ta konkrétní žena, která dítě v sobě nosí a nese veškerá rizika, která jsou s těhotenstvím a porodem spojená. Není to stát, nejsou to aktivisté a není to ani otec.  A tím se dostávám asi k nejproblematičtější otázce ohledně potratů. Dítě má totiž vždy dva rodiče, není ani víc matky, ani víc otce, je prostě obou. Proto například nesouhlasím s praxí českých soudů, které děti často automaticky svěřují do péče matky i v případě, kdy má otec zájem o střídavou péči. Měl by mít tedy muž zabránit své partnerce, aby šla na potrat, pokud má on sám o dítě zájem?

Možná mám jako žena na tuhle věc zkreslený pohled, ale myslím si, že konečné rozhodnutí by mělo náležet ženě. Jak už jsem řekla, je to ona, kdo nese rizika. Nikdo, včetně otce dítěte, ji nemůže nutit tato rizika podstoupit, pokud nebude chtít. Muž může vytvořit příznivé podmínky, dát partnerce najevo, že o dítě stojí a že se o něj hodlá starat. Může ji přemlouvat, vyložit na stůl všechny argumenty proč si dítě nechat. Pokud ale žena bude i tak na potratu trvat, nesmí jí v tom bránit. Individuální práva obzvlášť v takto intimní otázce by totiž měl každý respektovat.

Klíčová slova: potraty, aktivisté

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.

Přehled komentářů

Miroslav Kratochvíl | 29. 12. 2014, 17:43
Milá Adriano, děkuji za vysvětlení toho pokrytectví. Nicméně se domnívám, že odpůrci potratů nejsou proti potratům proto, že se nenarozené dítě nemůže bránit, ale proto, že je členem lidského rodu, že je člověkem. Proto nemají potřebu zakazovat zabíjačky (nezabíjí se člověk). Nejde tedy z jejich strany o pokrytectví. Pokud jsem to správně pochopil, pak jde spíš o Vaše pokrytectví: na jedné straně tvrdíte, že je nechuté zabíjet zvířata protože se nedokáží bránit, na druhé straně Vám nevadí zabíjení tvorečků v matčiných lůnech přestože se rovněž nedokáží bránit. *** Jinak, kdyby se poraty zakázaly, pak se toho vyřeší hodně. Že by se některé ženy uchylovaly k nelegálním potratům? Ano, to je možné, byla by jich ale drtivá menšina. K tématu viz http://nejmensiznas.cz/wp-content/uploads/2014/05/sbornik2012.pdf (str. 215). **** Nepsal jsem počítat plodné a neplodné dny, ale určovat je na základě známek plodnosti. Zdá se mi to ženy důstojné, narozdíl od mrzčení se.
Adriana | 29. 12. 2014, 11:35
Milý pane Kratochvíle, jestli se vám nezdá pokrytecké to, že někdo chce zakazovat ženám dojít si na potrat nechtěného dítěte, které ještě ani není schopné samostatné existence mimo tělo té ženy a přitom si k obědu dá telecí řízek, je to vrchol pokryteckého hnusu. Odporní lidé na vesnicích topí narozená štěňata a koťata, pořádají zabíjačky, stahují králíky z kůže, a další nechutnosti... a zakazuje jim to někdo? Bohužel ne. Zato, když se žena chce zbavit nechtěného zárodku, tak se z toho skoro všichni můžou posrat. Počaté dítě bez matky nemůže existovat, takže nějaké kecy o tom, že je to samostatný tvor, jsou dost stupidní. Navíc kdyby se potraty zakázaly, přibylo by jen víc nelegálních nebo domácích potratů. Nic by se nezměnilo. Žena, která to dítě opravdu nechce, si vždy najde způsob, jak se ho zbavit. Kdyby byly zakázané potraty a mě se stala tahle hnusná 'nehoda', tak bych radši riskovala vlastní život a vyšťourala si toho parazita doma kovovým ramínkem, než aby mi nějakej hnusnej parchant zkazil postavu, narostl mi nechutnej bachor a musela jsem podstupovat něco tak nechutného a bolestivého, jako je porod!!! Dle toho vašeho 3. bodu, soudím že jste náboženský fanatik, magor nebo obojí... Takže vy doporučujete místo antikoncepce (já používám nehormonální a už jsem objednaná na sterilizaci, nechci riskovat, že mi po HA naroste prdel) počítat nějaké plodné a neplodné dny? No tak to by těch nechtěných těhotenství a potratů jen přibývalo :)
Miroslav Kratochvíl | 28. 12. 2014, 21:32
Milá Adriano, píšete o pokrytectví proliferů, že hlásají, že potrat je vražda a že chtějí zakázat potraty. To je ale přece konzistentní postoj, žádné pokrytectví. Nebo v čem by mělo spočívat pokrytectví proliferů? Ani z těch Vašich 3 výhrad totiž žádné pokrytectví proliferů neplyne. ad 1) Pokud se někdo rozhodně zabít jiného člověka, pak do toho rozhodnutí lze a má být 'kecáno'. Totiž společnost/stát má povinnost zabránit zabíjení lidí. Při potratu je zabíjeno nevinné dítě. ad 2) Největší slávou a zároveň povinností matek je chránit své děti, především nenarozené děti. Je možné, že některé ženy své děti mohou nenávidět, ale řekl bych, že jich bude minimální množství. A těmto lze se pokusit pomoci psychoterapií. Přece nebudeme před tímto problémem strkat hlavu do písku tím, že jim umožníme jejich nenávist projevit v potracení jejich dětí. ad 3) Místo 'ochrany' doporučuji se naučit rozpoznávat známky plodnosti (STM PPR). Případně jistě k tomu poradí i na linkapomoci.cz
Adriana | 27. 12. 2014, 23:35
Neskutečně mě udivuje a znechucuje pokrytectví tzv. ''pro-liferů'. Hlásají, že potrat je vražda, embryo není jen shluk buňek, ale žijící tvor, mající právo na život, vystavují fotografie potracených zárodků a chtějí zakázat potraty....K těmto pokrytcům mám hned několik výhrad. 1.) Moje tělo - můj majetek, se kterým si můžu dělat co chci!! Já jsem třeba zodpovědná a chráním se antikoncepcí, i když vím, že nic není 100%. I kdyby šla na potrat žena, která antikoncepci z nedbalosti zanedbala a chtěla se zbavit plodu, třeba jen z důvodu, že si nechce kazit postavu, je to JEN JEJÍ volba a NIKDO NEMÁ PRÁVO jí do toho kecat!!! 2.) Mám pocit, že prolifeři by raději, aby se narodilo nechtěné, matkou nenáviděné dítě, jen aby ženě nebyl umožněn potrat. V nejlepším případě to dítě skončí v děcáku, v horším umrzne někde pohozené v popelnici (pokud ho matka rovnou nezabije po porodu) a v nejhorším bude týráno. Matka, která dítě nechtěla a nebyl jí umožněn potrat, ho třeba může tak nenávidět, že bude surově týrat. Její chyba to ale ve výsledku nebude. Na vině budou prolifeři, snažící se zakázat potraty. Já osobně si myslím, že na svět by měly přicházet jen chtěné děti. 3.) Se mnou nějaké fotky potracených plodů absolutně nehnou. Je mi jedno, jestli už pár týddení embryo něco cítí nebo ne, když ho vyškrabávají z dělohy, nebo ne...a to z jednoho prostého důvodu...vyrostl by z něj ČLOVĚK a ČLOVĚK JE NEJVĚTŠÍ MOR PLANETY. To, že se i v dnešní době topí narozená koťata, zvěř a ryby se loví nejen pro maso, ale i pro zábavu a většina lidí žere živočišné produkty, nikdo neřeší !!...je mi z toho k zblití. Malí haranti se v první třídě učí z obrázkové knížky (kde jsou nakreslena usmívající se a šťastně vzpadající zvířátka na zelené louce) o tom, že kravička nám dává masíčko a mlíčko a podobné sračky. Kravička nám nic nedává!! My sami si to násilím bereme!! Většina kraviček, oveček, prasátek, slepiček, atd. žije ve strašných podmínkách, musejí snášet hrozné zacházení a čeká je bolestivá smrt, jen aby se nějakej hnusnej ČLOVĚK mohl nažrat masa!! No a většině lidí je to u prdele a zbytek dělá, že o tom neví, že maso a mléko přece roste v supermarketech. ....LIDSTVO JE PLEVEL ZEMĚ. P.S. Já sama na potratu nikdy nebyla, před početím se dostatečně chráním a plánuji se nechat sterilizovat. Kdybych se ale čistě teoreticky v nějakém paralelním vesmíru nakazila tím odporným parazitem zvaným 'dítě', ani vteřinu bych neváhala a nechala bych si ten hnus vycucnout!!!
Alžběta | 21. 12. 2014, 15:01
Milá Kristýno, vítejte na planetě. Ty drastické obrázky jsou realita. Tečka. Je dobře, že se nad otázkou potratů zamýšlíte, ale... mám toho na srdci víc, tak snad jen to nejdůležitější. Buďte si jista, že největší lež, kterou jste slyšela, je ta, že nenarozené dítě je jen shluk buněk, který se člověkem teprve někdy stane. (Pak bych ráda slyšela, kdy přesně to je a proč tak soudíte.) V tom, že člověk je lidská bytost od okamžiku početí, jsou dnes obdivuhodně zajedno molekulární biologové, embryologové, genetici, etici a vůbec všichni věrohodní vědci a to, že každý člověk musí počáteční měsíce svého života strávit v děloze matky, na tom vůbec nic nemění. Že je interrupce legální, ještě neznamená, že člověk člověkem od početí není. Legální znamená zákonem umožněno, vůbec to automaticky nemusí znamenat, že je to správné. (Např. až se zítra usnese parlament, že je legální krást, zabíjet, znásilňovat, týrat nebo zotročovat, bude to pouze legální, nic víc.) Tak jako žádné nenarozené dítě nikdy není tělem své matky, stejně tak právě porozené dítě není „nezávislá bytost“ tak, jak to ve svém článku popisujete. Přestřižená pupeční šňůra a fyzické oddělení matky a dítěte to mávnutím proutku nezmění - nechte i donošeného novorozence či odrostlejší batole bez péče a do několika hodin až desítek hodin v závislosti na okolních podmínkách zemře! Malé dítě samo není schopno dělat vůbec nic, opatřit si potravu či se najíst nebo napít, i kdyby ji mělo pod nosem. Mohlo by tedy být správné jej jako závislé zabít i kdykoli po porodu??? Pokud vás při přemýšlení o tomto tématu takto neobchází čirá hrůza, ještě jste o tom nepřemýšlela dost. Nikdy bych nešla soudit žádnou ženu, která se pro potrat rozhodla z jakéhokoli důvodu, nejsem tu od toho. Ale to ještě neznamená, že každé takové ženě odkývu jak osel „ano ano, udělala jsi dobře“. Nemůžu. Už i kdyby jen proto, že byl úzký časový interval, kdy jsem mohla být obětí potratu i já; ale já velmi miluji svůj život, jaký zrovna je, i když je někdy podivuhodně těžký a bolavý. :-) Máte pravdu, spíše se na potrat nechodí „jako k zubaři“, ale divila byste se, jak lehkovážně se k potratu nápadně často přistupuje. Nemůžeme se chovat tak, jako bychom dítě mohli mít, když na to nejsme zralí, připravení po fyzické, psychické i materiální stránce. Přemýšlet o těchto věcech až po početí je nezodpovědné. Aktivisté si vybírají prostory před školami proto, že dospívající a mladé dospělé chtějí do budoucna uchránit mnohého zbytečného a celoživotního trápení – gram prevence je lepší než kilogram medicíny a možná byste si mohla taky někdy přečíst něco o tom, jaké peklo je postabortivní syndrom. A ještě poslední věc. Píšete „jednou ale žijeme v demokratické zemi, kde se lidská práva mají respektovat.“ A co Listina základních práv a svobod, která v hlavě druhé, oddílu prvním, článku 6 deklaruje „Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.“? Zdraví jeden shluk buněk, který mimo jiné žije také proto, že se jeho matka „svobodně" nerozhodovala. MUDr. Alžběta Podolová
Kara | 20. 12. 2014, 11:51
V poslední době jeden z nejrozumnějších článků, které jsem na toto téma četla. Naprosto s vámi souhlasím, že žena se pro potrat nerozhoduje z plezíru, ale v naprosté většině proto, že její partner se k nechtěnému těhotenství postavil "statečně a odpovědně" a prostě se na ni vykašlal. A někteří ze zdejších slaboduchých fanatických komentátorů si samozřejmě neodpustí hodit všechnu "vinu" na ni, protože si měla lépe vybrat, s kým bude spát...to si ani nezaslouží komentář. Díky bohu, že žijeme v zemi, kde má žena právo svobodně rozhodnout o tom, co se bude dít s jejím tělem, a že zákony v této oblasti nemá šanci ovlivnit pokrytecká církev, která se sice intenzivně snaží plést lidem do života, ale sama zametá pod koberec skutečnost, že její příslušníci zničili život stovkám nebo tisícům malých znásilněných dětí. Naštěstí se, díky touze lidí po svobodném rozhodování, mění situace i v dříve tradičně katolických zemích. Například ve Španělsku, kde katoličtí tmáři chtěli změnit liberální potratový zákon, se proti tomu zvedl takový odpor, zejména žen, které letos v únoru demonstrovaly s transparenty "Dejte své růžence pryč od našich vaječníků" a "Nechceme rodit postižené děti" a "Nechceme se vrátit o 40 let zpátky". Vláda pod tímto tlakem nakonec musela od záměru, diktovaného katolickou církví ustoupit.
z 3. lekarske fakulty | 19. 12. 2014, 15:18
"Dokud dítě nepřijde na svět, je součástí těla matky, není to nezávislá bytost. " Dle vzdělání, které je mi poskytováno na lékařské fakultě mohu jasně konstatovat, že žena nemá právo potratu(má však takovou možnost, která vyplývá ze svobody každého), neboť se nejedná pouze o shluk buněk(signalizace při vývoji je neuvěřitelně složitá, kde se využívají zcela unikátní mechanismy, které určitě nejsou primitivní) a dítě není součástí těla matky, protože má zcela specifickou DNA, která jej odlišuje od kohokoli na světě, tedy i od matky. Co je ale pravdou je fakt, že dítě je v děloze závislé na vůli matky, která jej může přijmout nebo ji/ho nechat zabít(to se dělá vytrhávaním částí dětského tělíčka či vstřiknutím KCl do srdce). To samé může udělat po porodu- postarat se o něj, nebo ho/ji např. nechat u popelnice v igelitce od supermarketu.
Markéta Fránková | 19. 12. 2014, 13:15
Paní Zemanová, oceňuji, že jste nad danou problematikou přemýšlela. S některými Vašimi myšlenkami se ztotožňuji - dítě je obou rodičů, proto by soud neměl v rozvodovém řízení upřednostňovat matku. S většinou ale nesouhlasím. Zárodek (embryo) a později plod (fetus) není součástí těla matky. Splynutím mužské a ženské pohlavní buňky vznikne nový lidský jedinec ať už se mu v různých fázích říká jakkoliv, pokud je mu umožněno narodit se, je z něj člověk, proto právo ženy na potrat je velmi diskutabilní, protože nerozhoduje o sobě, ale o někom jiném - o svém dítěti. Proč je výstava umístěna často před školami a na festivalech, kam chodí mladí lidé - to je prosté. Mladí lidé mají život před sebou a když uvidí následky interrupce, mohou o tom už dopředu přemýšlet a podle toho se v budoucnu zařídit - chovat se tak, aby potrat nemuseli podstoupit. Zde se dostáváme k Vašemu návrhu propagace chráněného sexu. Ano, to je výborná věc - spoustu potratů to samozřejmě eliminuje, ale kdo žije sexuálním životem, musí otěhotněním počítat. Žádná antikoncepce není stoprocentní. Pokud sexuálně žiji, musím se pak ke vzniklé situaci postavit čelem. Nemyslím si, že výstava Sto genocidě odsuzuje ženy, které potrat podstoupily. Jejím cílem je prevence potratů, nikoliv jejich odsouzení. A pokud potraty odsuzuje, tak pouze potrat jako čin, nikoliv ženy, které je podstoupily. Pro life kruhy si jsou vědomy velkého traumatu a bolesti mnohých žen, které interrupci podstoupily a také jim nabízejí pomoc např. ve formě psychoterapie. Dále k Vašemu argumentu, že zárodek/plod je závislý na matce. Na rodičích je přece závislý i novorozenec, kojenec a také starší dítě, přesto zabití narozeného dítěte už je klasifikováno jako vražda a je trestně stíháno. Těhotenstvím a porodem žena na sebe bere jistě určité riziko, to je ale v dnešní době vynikající lékařské péče malé. A na závěr ještě reakce na to, že potrat označujete za krajní řešení. Opravdu si myslíte, že téměř 23 tisíc potratů v naší zemi za rok 2013 byl pro všechny ty ženy krajním řešením? Já si to nemyslím.
Sabina Žitná | 19. 12. 2014, 13:13
Ještě k tomu nosit v sobě " něco, co by se za několik měsíců mělo stát mým dítětem". Od šestého týdne těhotenství bije plodu srdce a už po prvních pár týdnech vývoje vypadá jako maličké miminko. To by snad mohlo přesvědčit i ty, kteří se stále drží teorie, že to není člověk, jen shluk buněk. Fáze "shluku buněk" je tak krátká, že často skončí dřív než ženy mají vůbec potvrzené těhotenství.
vasil | 19. 12. 2014, 12:51
nemyslím si že by důvod oslovení mladých lidí byl ten, že by si mysleli organizátoři že jsou mladí a hloupí. spíše je to proto, že v mladém věku se člověk může více rozhodovat sám za sebe, není ještě tak ovlivněn společností, často není ovlivněn ještě ani starostmi o živobytí které mnohdy žel mění ideály člověka... proto si myslím že je dobře že je iniciativa Stop genocidě mířena na studenty. Nepovažuji ji za nátlakovou, je drsná, velmi drsná, přesto si myslím že je to jen protiváha k tomu co nám podsouvá společnost, a jako protiváha má i v tak drsné podobě své místo... Nemyslím si ani to, že by ženy jednali pouze dle vlastního uvážení... Za poslední tři roky šli na potrat tři ženy z mého okolí (byly to ženy do 25 let věku). A z toho šli dvě ženy k potratu pod nátlakem partnera, sami si dítě chtěli nechat, přesto, že se nenacházeli v lehké životní situaci... jsou to jen tři ženy, nelze s toho dělat statistiku, ale přesto si myslím že i z tak malého "vzorku" není zanedbatelné že 2/3 žen šli k potratu po nátlaku partnera... Ano, ženy se cítí po potratu strašně. Lékaři to označují jako popotratový syndrom. Já osobně si dokonce myslím že málokterá žena se s tím kdy vyrovná, a je to taková "třináctá komnata" v její duši... To podle mě jen potvrzuje že u "pro-life" snah nejde jen o dítě, ale jde uplně stejně i o ženy... "Dokud dítě nepřijde na svět, je součástí těla matky, není to nezávislá bytost. Naopak žena nezávislým jedincem je a má právo se rozhodovat, co se s jejím tělem bude dít." - přesto se už dnes žena zcela rozhodovat nemůže, v různých dobách a různých státech se to mění, ale vždy je jen určitá doba kdy jsou dítěti odepřena práva a není považováno za lidskou bytost, a po uplynutí této doby (u nás a ve většině zemí do 12. týdne těhotenství) jsou ženě "odepřena práva" i dnes. Myslím že to má důvod, nebo ne? Pro-life aktivisté jen tvrdí že dítě je dítětem už před dvanáctým týdnem těhotenství... Podle mě z toho vyplývá že nejde o odepírání práv ženám, jak někteří tvrdí (to by se dalo bojovat za to aby žena měla možnost jít k potratu kdykoliv během těhotenství) ale jde o přiznání práv dítěti před 12. týdnem těhotenství... Podle mě by bylo dost pokrytecké udělat A a neudělat B, ale v česku i v jiných zemích pro-life aktivisté nedělají jen to že by křičeli "potrat je vražda", oni se snaží ženám pomáhat, existuje např. organizace Nesoudíme,pomáháme, existují centra pro ženy jenž nemají kam jít apod. ale občas je v dnešní době potřeba i zakřičet, aby šlo člověka vůbec slyšet... a podle ohlasů na výstavy Stop genocidě! si myslím že tohle je opravdu ten "řev" který jde slyšet... a není to povýšenecký řev, řev soudící, nebo něco podobného... spíše se jedná o výkřik bezmoci, bezmoci ochránit nejenom dítě ale i matku... a jsem přesvědčený že žádný pro-life aktivista který není magor neobviňuje matky, ale obviňuje systém který matkám lže, a to je rozdíl...
Sabina Žitná | 19. 12. 2014, 12:31
Výběr místa pro výstavu asi nebyl dán představou prostopášných studentů, ale spíš snahou oslovit mladé lidi v době, kdy jsou případné krizové situace teprve před nimi. Osobně jsem se nikdy nesetkala s tím, že by ženy jdoucí na potrat byly prezentovány jako lehkomyslné a sobecké, ale spíš jako osoby opuštěné v krajní nouzi. Nový jedinec rostoucí v těle těhotné ženy není součástí jejího těla, to je prostě velký a oblíbený mýtus.
Helga | 19. 12. 2014, 12:26
Nie, pani Zemanová, zásadne nesúhlasím! Nie je to výlučne osobná vec každej ženy. A už vôbec "To" nie je iba telo matky a nie je na mieste ani jej "ľudské právo" o tom rozhodovať. Ste na omyle. Žiaľ, práve takéto frázy o ľudskom práve sa snažia ospravedlniť svedomie, nezodpovednosť a ...vraždu, pretože potrat vraždou je. Ide o to, že jedno ľudské právo vyzdvihujeme a druhé totálne ignorujeme...
Pavel Mayer | 18. 12. 2014, 19:53
Hlavní omyl příspěvku Kristýny Zemanové spočívá v tom, že považuje počaté dítě za součást těla ženy. Kdyby to tak bylo, dalo by se diskutovat o právu s touto částí těla nakládat podle vlastního uvážení. Počaté dítě (a to již od stadia zygoty) však není částí ženského těla, ale je to jiné tělo. Tělo nového lidského organismu, nového člověka. Tento fakt dosvědčuje například genetická různost organismu matky a organismu dítěte. Jelikož jde tedy o jiného člověka, je nutné respektovat jeho právo na život. Umělé potraty jsou tak vyloučené.
Tomáš Beran | 16. 12. 2014, 11:05
Paní Kristýno, Vy nevíte, že počatý život není integrální součástí těla ženy, a tudíž že tato žena nemá oprávnění o něm rozhodovat?
Ignác Pospíšil | 15. 12. 2014, 18:25
Umělý potrat je vražda a jako takový je otevřeným a zásadním popřením lidských práv, ne jejich naplněním...
f. | 15. 12. 2014, 17:40
Kdyby ženy nesouložily se slabochy, kteří je v tom nechají samotné, nemuselo by 99 procent žen potraty podstupovat. A to jedno procento krkavčích matek by mělo raději chodit kanály než se z pozice síly bít o své právo rozhodovat o životě a smrtí svého dítěte. To hlavní ale je, že skutečný chlap ženskou na potrat nikdy nepošle a udělá vše proto, aby pro něj neměla důvod.
Miroslav Kratochvíl | 15. 12. 2014, 17:26
a) Možná jste si nevšimla, ale ta výstava neodsuzuje ženy, které někdo nutí k potratu. Ta výstava poukazuje na vraždění nenarozených dětí. b) Člověk je člověkem od početí. Jeho likvidace, i když je vyživován matkou, je nepřípustná. Proto je potrat zločinem. Proto také odporuje LZPS.