03.03.2017 13:29


Záleží nám na tom, aby se každý člen spolku cítil využitý, říká místopředseda Studentské sekce IIPS Patrik Schneider

Autor: Stanislav Šindelka | Kurz: Stisk | Kategorie: Univerzita

Studentská sekce Mezinárodního politologického ústavu (International Institute of Political Science - pozn. ed.) je jedním z nejstarších a největších studentských spolků na Fakultě sociálních studií v Brně. Organizace vznikla už v roce 1998 a v současnosti má téměř sto členů, kteří se aktivně podílí na jejím fungování. „Zakládáme si na profesionálním přístupu,“ vypráví místopředseda Studentské sekce IIPS Patrik Schneider.

Patrik Schneider. Autor: Stanislav Šindelka

Patriku, jste místopředsedou Studentské sekce IIPS . Co všechno tato funkce obnáší?

Místopředsednictví ve Studentské sekci mi dává zejména povinnost určovat směřování spolku společně s ostatními lidmi ve vedení. Dále zastupuji spolek na veřejnosti, kdy jde hlavně o jednání s externími institucemi o možnostech spolupráce. Doposud jsem měl na starost financování spolku, ale to už postupně přenechávám ostatním a pouze sleduji, jak jim to krásně jde.

Jak se vlastně shání peníze pro studentský spolek?

Zajímavě (směje se). Finančních zdrojů je několik. Jako každá nezisková organizace můžeme požádat o dotace od státu nebo o granty od různých nadací. Výborné zázemí nám poskytuje fakulta, která nám dává možnost získat stipendium v případě, že se nám nepodaří sehnat dostatek peněz z externích zdrojů. Při shánění finančních prostředků nás trochu omezuje, že nejsme politickou organizací, protože řada dotací nebo grantů je vázána na určitou politickou činnost. Naší výhodou je, že podporujeme vzdělávání a to je pro mnoho z nadací přitažlivé. Ve výsledku nemáme se sháněním prostředků problém a často se dokonce stane, že získáme více peněz, než potřebujeme.

Co všechno z těchto peněz financujete?

Peníze jdou v první řadě na naše projekty. Dále z nich financujeme propagaci spolku nebo platíme hosty. Ti si však zpravidla o nic neřeknou, protože jsme studentský spolek. Většinou to dopadne tak, že po nás nechtějí ani honorář ani cestovné. Peníze tedy využijeme na to, abychom našim hostům připravili zázemí, ve kterém se budou cítit příjemně.

Jakým projektům se ve Studentské sekci věnujete?

V současné době se věnujeme několika projektům. Vlajkovou lodí jsou Kulaté stoly, což jsou přednášky a diskuse se zajímavými hosty. V minulém semestru jsme například přivítali dva ministry zahraniční, Lubomíra Zaorálka a Miroslava Lajčáka. Dalším významným projektem jsou Masarykovy debaty, který založili bývalí členové naší fakulty. Bohužel projekt postupně umřel, takže jsme se rozhodli jej znovu oživit, protože se jednalo o akci, která pravidelně zaplňovala aulu. Kromě těchto projektů se věnujeme také aktivitám, které jsou určeny hlavně pro členy spolku. Jednou z nich jsou různé socializační aktivity, které osobně považuji za velmi důležité, protože umožňují lepší začlenění nových členů. Dalším projektem jsou Rozpravy nad skleničkou. Projekt spočívá v tom, že se sejdeme nad skleničkou vína s nějakým hostem, který má co říct k aktuálnímu tématu. Cílem je prohloubit si znalosti o určité problematice a lépe se poznat s pozvaným hostem. V minulosti byl naším hostem například profesor Vít Hloušek nebo doktor Michal Kořan. Dále pro členy pořádáme různé exkurze, minimálně jednou za semestr. Byli jsme například ve Vídni na diplomatické akademii nebo v Praze na americké ambasádě. Tyto exkurze jsou pro nás velmi přínosné, protože se podíváme do míst, kde bychom mohli v budoucnosti pracovat. Posledním důležitým projektem je Filmový klub, který spočívá v pravidelném promítání filmů a dokumentů s politologickou, politickou a sociální tématikou. Na promítání občas dorazí sám autor filmu či dokumentu nebo někdo, kdo má k tématu promítání co říct.

Na základě čeho si vybíráte hosty pro Kulaté stoly nebo Masarykovy debaty?

Nejprve proběhne schůze širšího vedení spolku, na které si řekneme, jaká jsou aktuální témata a kdo k nim má co říct. Potom tyto lidi oslovíme, a když některý z nich projeví zájem, domluvíme se s ním na spolupráci. U Masarykových debat rozhoduje téma. Snažíme se hledat takové náměty, ke kterým existují alespoň dva různé názory. Oslovujeme tedy lidí, kteří mají k vybrané problematice co říct a zároveň jsou v názorové opozici.

Jaké je podle vás vnitřní fungování Studentské sekce IIPS?

Kdybych to měl charakterizovat jedním slovem, tak bych řekl profesionální. Je to výrazně ovlivněno velikostí spolku. Když jsme spolek přebírali, byla to spíše parta kamarádů, která zde dělala nějaké akce a my jsme postupně chtěli aktivitu rozšířit. Na což bylo potřeba více lidských zdrojů. S tím jak byly naše akce větší a větší, rostl také zájem o členství v sekci. Takže jsme museli fungování spolku zformalizovat, aby byl každý člen nějak zapojen. Studentská sekce se skládá z předsednictva, ve kterém jsou tři lidi: předseda a dva místopředsedové. Potom máme širší vedení (kolegium), které se skládá z předsednictva a dalších pěti lidí. Máme také různá oddělení, například personální, PR či finanční oddělení. Myslím si, že právě tento profesionální přístup je klíčový pro fungování celého spolku.

Jak probíhá přijímání nových členů? Co všechno musí člověk udělat proto, aby se stal členem vašeho spolku?

V současnosti stačí napsat Janu Hruškovi, který má přijímání nových členů na starost. Honza udělá s uchazečem takový drobný pohovor, který je spíše formální. Hlavní je tedy projevit zájem a být aktivní. Momentálně přemýšlíme, zda podmínky přijetí nějak zpřísnit, protože těch členů je opravdu hodně a chceme, aby se každý cítil zapojený.

Váš spolek spolupracuje přímo s Mezinárodním politologickým ústavem. Jak tato spolupráce probíhá?

Je to spolupráce neformální a spíše morální. Neformální, protože jsme dvě právně a funkčně oddělené organizace. Morální podpora spočívá v tom, že přestože jsme dvě oddělené jednotky, můžeme používat jejich jméno. Myslím si, že to není málo, protože do nás tímto vkládají důvěru, čehož si hodně vážíme. Pomáhá nám to například, když zveme hosty, protože ti znají Mezinárodní politologický ústav a je proto snazší se s nimi domluvit na spolupráci. Mezinárodní politologický ústav nám rovněž vychází vstříc, když potřebujeme garanci na nějaký grant. Ještě se nám nikdy nestalo, že by profesor Hloušek naší žádosti nevyhověl.

Spolupracujete také s nějakou jinou studentskou organizací? Ať už u nás nebo v zahraničí?

Spolupracujeme s Politologickým klubem Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity na projektu mini výměnného pobytu, kdy část našich členů vyjede na Karlovu univerzitu, aby si prohlédla zázemí fakulty a účastnila se řady zajímavých přednášek. Poté se to otočí a jejich členové přijedou na naši fakultu, kde se o ně postaráme a připravíme jim program. Dále bychom rádi navázali spolupráci s Jagellonskou univerzitou v Krakově. Momentálně jsme ve fázi debatování o tom, jakým směrem by se měla tato spolupráce vyvíjet.

 

Patrik Schneider (*1993)

Student druhého ročníku magisterského studia na Fakultě sociálních studií v Brně, kde studuje obor Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost. V minulosti absolvoval stáž v Poslanecké sněmovně ČR nebo v energetické společnosti EGÚ Brno. Členem Studentské sekce IIPS je tři roky. Předtím, než se stal místopředsedou spolku, se staral zejména o financování organizace.


Klíčová slova: Brno, FSS, studentský spolek, politologie

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.