01.04.2013 15:59


Začínal fotbalem, přežil vlnu tsunami a dnes už je finančně za vodou

Autor: Irena Menšíková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Ekonomika

Podnikatelé to nemají jednoduché. Většinou začínají od nuly a musejí mít nejen obchodní nadání, ale i píli a vytrvalost. Chybět jim však nesmí ani štěstí. To potvrzuje i zkušený podnikatel Petr Roudenský.

Podnikatel Petr Roudenský

Měl talent a rozhodl se ho využít. Ve čtrnácti odešel do Prahy hrát fotbal za Duklu a vydržel tři roky, než ho v osmnácti zastavilo zranění. Co dál? Neměl vzdělání, vrátil se proto do rodné Jihlavy a vydělával si různě po brigádách, až se rozhodl jít zpátky do Prahy, tentokrát za prací. „Začal jsem pracovat pro jednu stavební firmu jako dělník, ale zjistil jsem, že to rozhodně není to pravé ořechové,“ vypráví sedmatřicetiletý podnikatel Petr Roudenský.

„Uvědomil jsem si, že si musím dodělat školu, jestli chci v životě dosáhnout vyšších cílů,“ pokyvuje hlavou s lehce nagelovanými tmavými vlasy a natahuje se pro kávu. Dálkově si dodělal vyučení a pak maturitu. Mezitím se zúčastnil prvního konkurzu ve svém životě. Úspěšně. Americká společnost, zabývající se pronájmem reklamních ploch u dálnic ho přijala na místo obchodního manažera. Co považuje Petr za základ svého úspěchu? „V té době určitou moji skromnost a taky návrh, že chci být odměňován na základě výsledků,“ prozrazuje.

Ve svém prvním zaměstnání vydržel rok a půl a jak sám říká, naučil se spoustu věcí. Pak ovšem objevil v novinách další inzerát, tentokrát společnosti Ju-Turn Media. Svůj druhý konkurz v životě opět vyhrál a po dvou letech úspěšného působení v Ju-Turn Media se domluvil s tehdejším majitelem, jemuž patřilo několik divizí společnosti, že mu bude pomáhat v reklamní oblasti v jedné dceřiné společnosti. Stal se tak částečným spolumajitelem.

V té době zároveň dospěl k názoru, že je třeba se dál vzdělávat. „Začal jsem studovat marketing, obchod a finance na Open University, kde jsem dosáhl vzdělání na úrovni BA. Následně jsem absolvoval ještě MBA studium britské The Nottingham Trent University na BIBS a po roce a půl jsem získal titul MBA. „Zároveň jsem stále působil jako partner ve společnosti a na starosti jsem měl obchod a potom, co jsme získali více klientů, i finance. Starali jsme se o mediální sféru, konkrétně o reklamu na telefonních budkách a o full servis v oblasti marketingu,“ doplňuje. Najednou se mu rozsvítí oči, to když začne povídat o svém koníčku, který úspěšně propojuje i s prací. O golfu. „V neposlední řadě jsme měli i golfovou divizi. Díky golfu jsem dokonce na stém výročí Royal Golf Klubu v Mariánských lázních potkal na turnaji britského prince Edwarda,“ usmívá se. „Golf je ideální příležitostí, jak navázat kontakt s důležitými lidmi. Už jen proto, že se mu v posledních deseti letech začala věnovat spousta manažerů velkých společností.“

Teď podnikatel pracuje na rozmisťování preventivně dopravních zařízení, tedy informačních tabulí u vjezdů do měst a vesnic, které upozorňují řidiče, aby snížili rychlost. „Provedli jsme několik studií, které dokázaly, že více než šedesát osm procent řidičů tabule nejen zpozoruje, ale následně jim i přizpůsobí jízdu,“ pochvaluje si Petr. „Podle mě není prevence nikdy dost,“ dodává usměvavý podnikatel.

Dalo by se říci, že dnes už je Petr takzvaně za vodou a kdyby chtěl, klidně by mohl odejít do důchodu, což však rozhodně udělat nehodlá. „Teď pracuju tak čtyři až šest hodin denně, mám víc času na své koníčky, kterými jsou tenis a golf. K tomu jsem se ale musel vypracovat,“ vzpomíná. „Ze začátku jsem trávil v práci dvanáct hodin denně, vyřizoval sto e-mailů a padesát telefonátů. Pět až šest schůzek byl naprostý každodenní standard,“ vyjmenovává.

Začínajícím podnikatelům by doporučil vytrvalost, otevřenost a poctivost. „Je to o dlouhodobé práci, dnes jsou podmínky o mnoho těžší než v devadesátých letech, kdy jsem začínal já. Trh je nasycenější. Když budete pracovat osm hodin denně, budete na tom jako osmdesát procent lidí. Když déle, pravděpodobnost, že dosáhnete lepších výsledků se zvýší,“ radí zkušený podnikatel. Ale sám ví, že všechny tyto vlastnosti nestačí, že je potřeba i něco

víc. Štěstí. „Rád cestuju, je to můj obrovský koníček, který mě však mohl stát život. V roce 2004 jsem přežil na Srí Lance vlnu tsunami. Ještě dnes mi běhá mráz po zádech, když si vzpomenu, že jen pár minut předtím, než se dostavila, jsem se procházel po pláži a pak teprve vystoupal na malý kopec. Jen díky tomu se mi vlna vyhnula, zároveň však spláchla všechny živé pod námi,“ odmlčí se a zahledí z okna. „Ne vždy vše souvisí s penězi a pílí, někdy člověk potřebuje i notnou dávku štěstí," uzavírá.

Klíčová slova: podnikání, marketing, obchod, finance

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.