07.10.2015 12:17


Začíná nová éra vesmírných závodů

Autor: Jan Kříž | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Poslední měsíce byly velmi plodné na významné úspěchy v oblasti vesmírného průmyslu. Koncem minulého roku přistála Evropská kosmická agentura na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, letos si vědci i laická veřejnost vychutnali americké snímky trpasličích planet Ceresu a Pluta. Co nás čeká dál a na co by se mělo lidstvo zaměřit?

Jan KřížNedávné úspěchy nepilotované kosmonautiky přinesly nový vítr do odvětví vesmírného průzkumu. Kosmonautika posledních let působila pro mnohé poněkud strnule – soukromé společnosti do mimozemského prostoru pronikají sice poměrně úspěšně, ale pomalu. A bude ještě nějakou dobu trvat, než se dostanou dál. Američané ukončili svůj projekt s raketoplány v roce 2011 po dostavění Mezinárodní kosmické stanice a sami na ni posílají své astronauty na ruských Sojuzech.

Potupa, kterou si na sebe Američané připravili poté, co se vzdali raketoplánů bez jakékoli adekvátní náhrady, ale brzy skončí. Práce probíhají přibližně tam, kde se počítalo se zrušeným programem Constellation. Vesmírná loď Orion s obří raketou SLS dokáže dopravit člověka nejen na oběžnou dráhu, ale plánuje se i cesta na Měsíc a Mars. A zatímco ruskému kosmickému programu se stále nedaří, štafetu v kosmických závodech pomyslně přebírá za „Východ“ další mocnost. Číňané už poslali na oběžnou dráhu svou vlastní kosmickou stanici a v roce 2013 měkce došlápli na povrch Měsíce se svou automatickou sondou. Bylo to poprvé od doby, kdy se zde prostřednictvím lunochodů proháněli Sověti a Čína tak jasně demonstrovala svůj zájem o našeho nejbližšího kosmického souseda.

Je to právě Měsíc, na který by se měla soustředit pozornost. Ne všichni ale dávají naší oběžnici takový význam. Bývalý americký astronaut Buzz Aldrin, který se prošel po měsíčním povrchu spolu s Nielem Armstrongem, už dlouho propaguje cestu k Marsu. Také NASA nedávný objev tekuté vody na rudé planetě ve spojení s novým filmem Marťan využila k propagaci této neustále odkládané výzvy. Pravdou ale je, že i když bude k dispozici kosmická loď, nebylo by lepší soustředit nejdříve všechny své síly na Měsíc? Na rozdíl od rudé planety je Měsíc pevně připoutaný k Zemi a vzdálenosti se tedy nemění ve vztahu polohy ke Slunci jako v případě Země a Marsu. Pravidelná výměna astronautů, ať už přímo na povrchu nebo na orbitální stanici je mnohonásobně snazší a levnější. Nemluvě o bezpečnosti a vybavení základny. Měsíc je užitečný nejen pro svoje vlastní zdroje, ale i jako mezistanice, na jejíž oběžnou dráhu by se v budoucnu posílaly prolétající asteroidy. Astronauti by materiál zpracovávali a poslali bezpečně k Zemi.

Nejen vzdálený, ale i blízký vesmír je plný obrovského bohatství nerostných surovin. Mocnosti si uvědomují, že budoucí dominance ve vesmíru rozhodne i o ekonomických poměrech na Zemi. Pořád se ale bohužel vyplatí více investovat do pokročilých zbraní, než mírového využití kosmu. Jestli ale lze něco od nové vlny vesmírných závodů čekat, bude to určitě různorodost. Geopolitické změny na Zemi se projevují i mimo naši planetu – o slovo ve vesmíru se kromě západních zemí, Ruska a Číny hlásí také Japonsko, Indie a další rozvojové země, které v budoucích letech přispějí zvláště k nepilotovanému výzkumu nejbližších těles.

Klíčová slova: Vesmír, Měsíc, NASA, ESA, Orion, SLS, Mars, Marťan

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.