07.05.2019 15:21


Zachraňujeme zapomenuté rostliny ze skleníků a navracíme jim ztracený lesk, říkají zakladatelky brněnského projektu Kvítka v bytě

Autor: Karolína Tomečková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Kultura

Vše začalo dva roky nazpět založením instagramového účtu. Od té doby urazily sestřenice Nikola Francová a Veronika Ježková kus cesty. Původně šlo o malý experiment, dnes už mají na kontě jednu knihu, řadu workshopů i další vedlejší projekty. Kromě pěstování pálí vlastní keramiku a 12. dubna slavnostně otevřely ateliér. 

Brno – Pokojové rostliny jsou trendem, který oslovil řadu lidí. Mnohým dnes už ale záleží i na tom, zda rostlina pochází z udržitelných podmínek a jak dlouho jim doma vydrží. Díru na trhu tak zaplnil dosud čerstvý brněnský projekt Kvítka v bytě. Pěstování kaktusů je daleko těžší než pěstování jiných rostlin. Jiné klasiky, jako je lopatkovec či zamiokulkas, jsou už přešlechtěné. Prakticky je nemáme jak zabít, pokud je nepřelijeme a neshnijou jim kořeny,“ vysvětluje jedna ze zakladatelek Veronika Ježková. Ta má v projektu na starost péči o pokojové rostliny, kdežto její sestřenice Nikola Francová pálí keramiku. 

Jak jste se dostaly k vaší práci s pokojovými rostlinami? Kde nápad vznikl?

Nikola (dále N): Obě dvě jsme vyrůstaly v prostředí, kde bylo plno rostlin. Byly jsme jimi naprosto obklopené, což nás ovlivnilo. Láska k pěstování nás chytla, takže jsme začaly podnikat na vlastní pěst.

Veronika (V): Prvotní myšlenkou celého projektu byla asi snaha o osvětu pro širokou veřejnost. Přišlo nám totiž, že většina jiných projektů či pouček na trhu je velmi povrchní. Chtěly jsme vzdělávat lidi, radit jim a pomáhat, a proto jsme založily Kvítka. 

Co bylo nebo obecně je na vašem podnikání nejnáročnější?

V: Pravděpodobně fakt, že den má jen čtyřiadvacet hodin. My bychom potřebovaly, aby měl nejmíň tak osmdesát, protože nestíháme absolutně nic. (smích) Vždycky si říkáme, že další týden bude o mnoho lepší a ono ne, pořád máme tolik práce. Občas je to náročné, investujeme do projektu svůj veškerý volný čas.

Jaké byly začátky?

V: Hrozně rychlé. Vše začalo založením instagramového účtu na podzim roku 2017 s tím, že jsme neočekávaly, že by se projekt nějak uchytil. Byla zima a pěstování tou dobou nikoho nezajímalo. Jak skončil březen, pořádaly jsme první prodejní akci na blešáku na Flédě. Oslovila nás jedna redaktorka a nabídla nám vydání knihy o pěstování pokojových rostlin. Šlo o nabídku, která se neodmítá. Do knihy jsme investovaly kvanta času, protože jsme věděly, že směřuje k nějakému výsledku. Pěstování najednou nebylo už jen hobby, stalo se z něj naše zaměstnání.

Co ve vaší knize najdeme?

V: Nejčastěji asi babské rady a tipy ohledně pěstování pokojových rostlin. Hodně jsme dbaly na to, aby lidé přemýšleli vlastním selským rozumem, ne aby se drželi jen pouček a informací, které si někde vyhledají, aniž by se více orientovali. Chceme, aby pochopili, jakým způsobem rostliny fungují.

 

"POMALÁ KVÍTKA" ANEB DŮLEŽITÝ JE I EKOLOGICKÝ ROZMĚR

Jak vypadají Kvítka dnes, co všechno děláte?

V: Máme ateliér, který funguje jako showroom i jako dílna na keramiku. Součástí je i pec, kde ji sami pálíme. Aktuálně provozujeme také e-shop, navrhujeme dekorace z pokojových rostlin do firem a obchodů, případně lidem do bytu na zakázku. V neposlední řadě spravujeme i sociální sítě.

Jakým způsobem je váš ateliér koncipován?

N: Je to ateliér, kde si lidé můžou nakoupit a posléze i přesadit zakoupené rostliny. Zájemci se k nám chodí i poradit. Prodáváme keramiku, kdo chce, může se nám podívat doslova pod ruce na to, jak ji vyrábíme. Ateliér rozhodně nefunguje tak, že v něm celé dny jen sedíme a čekáme, až někdo přijde. Naopak, pořád něco tvoříme. Lidé nás opravdu většinu času vidí špinavé od hlíny. (smích)

V: Zároveň je to i takové místo pro relaxaci. Když někdo přijde a chce, abychom se mu věnovaly, rády s ním strávíme svůj čas, poradíme mu. Když nechce, tak se po ateliéru může jen porozhlédnout, přečíst si nějakou knihu. Zkrátka si odpočinout od okolního světa. Určitě je nevyhodíme.

Co dalšího plánujete?

N: Plánů mámě pořád hodně, jen není čas je všechny zrealizovat.

V: Rády bychom se půl roku intenzivně věnovaly rostlinám, kdežto ve zbylém čase mimo vegetační období chceme primárně trávit čas výrobou keramiky. Plánujeme rozšířit nabídku keramických kurzů, zapracovat na tom, aby si u nás zákazníci mohli prohlédnout více vzorků, případně si vlastní keramiku vyrobit sami. Ruku v ruce s tím jde snaha zainvestovat i do kvalitnějšího vybavení.

S obchody, které prodávají zeleň, jako by se roztrhl pytel. V čem je vaše květinářství jiné?

N: Určitě v tom ohledu, že nám lidé můžou kdykoliv napsat o radu. Spousta z nich, co nás navštěvuje v ateliéru, jsou štamgasti, pravidelně u nás stráví třeba hodinu. Setkání bývají velmi příjemná. Tím se asi odlišujeme, návštěvníci můžou v ateliéru strávit kolik času jen chtějí. Zpříjemní si tak den. Nefunguje to tak, že jen přijdou, nakoupí a odejdou.

V: Asi je to jiné i v práci s rostlinami. My usilujeme o to, aby lidem opravdu vydržely a byly spokojené. Proto jim radíme, jak se o ně správně starat. Naším cílem není prodat drahou rostlinu za každou cenu. Chceme, aby si zákazník vybral takovou, která se k němu hodí.  

Nabízíte také různé poradenské služby. Za zmínku jistě stojí i tzv. pohotovost pro kvítka. Mohly byste prosím stručně vysvětlit, co si pod tím čtenáři mají představit?

V: Je to prosté. Zájemci přinesou rostliny, s nimiž si neví rady. My se o ně už postaráme, pokusíme se je zachránit. Po nějaké době si je můžou vyzvednout s tím, že jim vysvětlíme, co dělají špatně, a popíšeme jim, jak se o ně mají správně starat.

Co vás přimělo k takovému nápadu?

V: Potřebovaly jsme co nejvíce informací do knihy. Víme, že nejvíce zjistíme při péči o chabé a nemocné rostliny, která se potřebují zotavit, a tak nás napadlo založit takovou improvizovanou nemocnici pro rostliny. Chtěly jsme, aby každý, komu se při pěstování nedaří, zjistil, v čem je problém.

Zákazníci si dnes hodně dávají pozor na to, odkud nakupují. Kdo vám rostliny dodává, případně jaké máte při nákupu priority?

V: Většina rostlin pochází z Holandska, asi deset procent je z české produkce. Jediný rozdíl mezi námi a ostatními květinářstvími je v tom, že padesát procent všech rostlin, které kupujeme, jsou zapomenuté kusy, které jsou ve sklenících už dlouho. My je dáváme dohromady. Jinak by tam shnily, aniž by si jich vůbec někdo všiml. Snažíme se oprašovat zašlou slávu zapomenutých krásek. (smích)

 

FANTAZII SE MEZE NEKLADOU

„Pokojovky“ jsou v poslední době hodně trendy. O jaké kousky je u vás největší zájem?

N: Pilea je hitovka, zamiokulkas je také pořád v kurzu. Takovou klasikou jsou pak fíkusy, které chce mít každý doma.

Které rostliny jsou naproti tomu nadčasové?

V: Určitě fíkus, to je naprosto nadčasová rostlina. Kapradiny. Když se řekne solitérní rostlina, většina z nás si představí nádhernou kapradinu. Potom si myslím si, že i citrusy.  Lidi prostě baví, když můžou vypěstovat něco, co můžou později sníst. 

N: A monstery.

Některá květinářství se specifikují i na vázání květin. Vás to neláká?

N: Asi by to bylo pro nás už překombinované. Neumíme si představit mít mezi pokojovými květinami i řezané. V Brně je spousta jiných projektů se šikovnými lidmi, víc jich není potřeba.

V: Jak by se pokojové rostliny dívaly na ty chudinky mrtvoly. (smích) Ne, já osobně si myslím, že lidé se poslední dobou přeorientovali na rostliny v květináčích. Dnes už mnozí smýšlí více ekologicky a zajímají se o to, jak dlouho rostlina vydrží.

Dnes se už dá vypěstovat takřka všechno – například avokádo, mango – jaké nezvyklé rostliny jste vyzkoušely vypěstovat vy a jak to s nimi dopadlo?

V: Baví nás experimentovat. Zkoušely jsme třeba vypěstovat kaštany a žaludy, což je vážně jednoduché, i když člověka by to ani nenapadlo. Většina peckových rostlin je skvělá na vypěstování. Doufám, že se přes léto alespoň jedna z nás dostane někam, kde sežene čerstvé datle, abychom si vypěstovaly vlastní datlovníky. Já osobně bych se však ráda ponořila do světa orchidejí. Anebo bych si chtěla vyzkoušet namnožit kapradiny ze spóry.

N: Já experimentuji hlavně s hlínou. Pokud jde ale o rostliny, chtěla bych vyzkoušet vypěstovat ananas. Prý je docela náročný, proto bych ráda dokázala, že vše jde, když se chce.  

 

STAČÍ POUŽÍVAT SELSKÝ ROZUM

Předpokládám, že váš domov připomíná malou džungli. Co vás na pěstování rostlin baví nejvíce?

V: Ten úspěch, když sleduji, jak mi rostou před očima. Je to pocit štěstí.

Veroniko, často jste označovaná za experta přes pěstování. Jak to děláte, že se tak vyznáte v rostlinách? Přirozená intuice či se neustále vzděláváte?

V: Stačí použít selský rozum. (smích) V angličtině se říká, že někteří lidé mají zelené ruce. A já si troufám tvrdit, že jsem jedna z nich. Upřímně ale nevím, jak by mi to šlo na zahrádce, to jsou docela jiné poměry. (smích) Samozřejmě jsou i problémy, s nimiž si lámu hlavu už delší dobu, a nedokážu je vysvětlit. Třeba že rostlině chybí kobalt.

Panují nějaké mýty ohledně pěstování rostlin?

V: Mýtus, který si myslím, že přetrvává dodnes, je rosení. Což je podle mě úplná hloupost, vše souvisí hlavně se zálivkou. A také argument, že s námi rostliny nesmí sdílet ložnici, protože nám vydýchají kyslík. Skutečnost je taková, že to, co vydýcháme za celý den, představuje produkci jednoho obrovského stromu. To znamená, že i kdybychom měli sto kvítek, nikdy nespotřebují tolik kyslíku, kolik potřebujeme, protože nejsou tak velké. Spousta lidí si také myslí, že kořenový systém je velký jako vrchní část rostliny. Jenže i v přírodě je kořenový systém většinou tak titěrný, aby rostlina dokázala lépe konkurovat svému okolí.

Máte nějaké rady pro úplné začátečníky?

V: Doporučuji vybírat nenáročné rostliny a až pak, jakmile se člověk trochu zaučí, zkoušet náročnější kousky. A také je potřeba větrat. Lidé se vždycky zavřou za svá plastová okna a pak se diví, když jim rostliny plesniví.

Jakou rostlinu máte nejraději a proč?

N: Já mám ráda elasticu. Vypadá mohutně, její listy nemají žádnou chybu.

V: Za mě medinilla. Má nádherné růžové květy, nejde ji nemít rád.

Jsou nějaké rostliny, které byste doporučily úplným amatérům? Rostliny, co prostě přežijí všechno.

V: Fíkus elastica, zamiokulkas, begónie. Hlavně hlíznaté begónie jsou perfektní pro začátečníky, protože rychle rostou. Kdyby se náhodou něco nevyvedlo a rostlina by umírala, stačí ulomit kus hlízy a zasadit. Jsou jednoduché na množení. Standardně i šplhavnice, dieffenbachie, ta je opravdu nenáročná. Nesmím zapomenout zmínit také tchyniny jazyky.   

Klíčová slova: Kvítka v bytě, pokojové rostliny, Brno, rozhovor

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.