05.03.2013 09:10


Za plnou cenu bych si naše jídlo v žádném případě nedala, říká pokladní v menze

Autor: Štěpán Žádník | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Ekonomika

Vysokoškolské menzy mají oproti klasickým restauracím jednu velkou výhodu – státní dotace. Cenově jim tak na poli stravování nemůže v podstatě nikdo konkurovat. Do menzy se ale může přijít najíst každý. Pokud však není student či zaměstnanec univerzity, zaplatí za jídlo plnou cenu. Na Masarykově univerzitě to znamená, že za jednu porci utratí většinou o čtyřicet korun více než budoucí magistři a bakaláři.

Brno - „Byla jsem v menze jen jednou. Dala jsem si okurkový salát, ale moc mi nechutnalo,“ řekla Stisku studentka sociologie Anna Bobková. Raději se stravuje doma u rodičů. I když by sama znovu menzu nenavštívila, protože umí být podle vlastních slov dost vybíravá, cena nedotovaných pokrmů jí přijde adekvátní. „Člověk za ni nesmí čekat žádnou dokonalou kotletu, do které se zamiluje,“ hodnotila Bobková střízlivě.

Na rozdíl od své kolegyně z Fakulty sociálních studií navštěvuje Marek Maruška školní kantýnu pravidelně, někdy i dvakrát denně. „Nejraději jsem chodil do bufetu na Fakultě informatiky. Cenově a chuťově to byla asi nejlepší volba. Teď, když neexistuje, chodím na Právnickou fakultu, občas do Nostry,“ zavzpomínal student informatiky na zrušenou jídelnu, která je od loňského května v rekonstrukci. Pokud by ale přestal být studentem, nikdo by ho už ani v jeho oblíbené menze nepotkal. „Za plnou cenu bych si jídlo určitě nedal. Důvod, proč se v menze stravuji, je cena, nikoliv chuť nabízených jídel. Kdybych měl platit celou částku, tak si radši za ty peníze uvařím něco sám,“ řekl jasně Maruška.

Umění kuchařů svazují pravidlaŠefkuchař Marek Tisoň

„Osobně jsem se nejednou setkal s tím, že má někdo na lístečku jídlo za plnou cenu, ale těch lidí určitě moc nebude,“ řekl Stisku šéfkuchař menzy na Moravském náměstí Marek Tisoň. Tvrzení, že by menzy vydělávaly na tom, že studenti zohledňují pouze dotované ceny, ale odmítá. Kvalita jídel podle něj zcela odpovídá. Sám jídlo v menze denně jí a chutná mu. Pro svou práci by si nicméně dokázal představit lepší podmínky.

„Když je člověk v soukromém sektoru, tak má volnější ruku. Může použít víc surovin, pokud se mu něco nezdá, může to vyměnit, udělat to podle sebe,“ vysvětlil vyučený kuchař, který pro Masarykovu univerzitu pracuje už čtvrtý rok.  V menze se musí řídit normou, která jasně vymezuje, jakým způsobem mají kuchaři jídla připravovat. Já osobně bych kolikrát použil méně sterilované zeleniny, jenže to by cenu posunulo úplně jinam,“ dodal Tisoň.

Správa kolejí a menz rozeznává dva druhy stravovacích zařízení, čtyři menzy (Vinařská, Moravské náměstí, Veveří a ACADEMIC restaurant), ve kterých jídlo přímo připravují, a deset bufetů, kam se jídlo z menz dováží. K Moravskému náměstí patří bufety na přírodovědecké a lékařské fakultě.

Dva až deset denně

Iveta Rousová pracuje v bufetu Lékařské fakulty už osm let. Během té doby se zde podle ní úroveň jídla výrazně zlepšila. I tak ale obědy, které tu denně připraví asi čtyřem stům studentům, jí jen občas. „Jsem dost vybíravá. Nejím houby a oni houby strkají skoro do všeho, takže tu mám trošku problém,“ vysvětlila Rousová. I sem se chodí najíst lidé mimo Masarykovu univerzitu. Mnoho jich ale nebývá. „Někdy dva, někdy deset,“ hodnotila pro Stisk zájem o zdejší služby pokladní Světlana Bílková. Rousová se tomu nediví. Za plnou cenu by si jídlo z menzy nedala v žádném případě. „Osmdesát korun za trochu rýže a omáčku? Za to je jinde celé meníčko,“ měla jasno o úrovni stravování na univerzitě její zaměstnankyně.

Představitelé Správy kolejí a menz, která na Masarykově univerzitě jídelny provozuje, se nicméně snaží vyjít svým strávníkům vstříc. Právě proto vznikla v roce 2011 Komise pro stravovací politiku, kde společně zasedají zaměstnanci a studenti Masarykovy univerzity. Ve stejném roce také proběhla první celouniverzitní anketa zaměřená na kvalitu poskytovaných stravovacích služeb. Jeden z výsledků snahy lidí zodpovědných za životosprávu studentů je v menzách vidět již nyní. Místní kuchyně připravily jídelníček speciálně podle rad odborníku na správnou výživu. V březnu mohou studenti ochutnat recepty z knihy Jihomoravské vaření s vínem od Libora Jana. V únoru se vařilo podle První Česko-moravské kuchařky Ivana Čapova. Zprávu o této akci jsme vám přinesli v minulých dnech. Rozhovor s autorem kuchařky si můžete přečíst zde.

Klíčová slova: stravování, menzy, jídlo

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.