04.02.2014 23:26


Za devět let bez práce jsem přišla i o přátele, stěžuje si Hana

Autor: Olga Kadlecová | Kurz: On-line žurnalistika | Kategorie: Závislosti

Deprese jako spouštěč nemoci, nemoc jako důvod pro invalidní důchod. Snad každý někdy v průběhu života obdrží nějakou finanční pomoc od státu – ať už mluvíme o nemocenském pojištění či finanční podpoře v nezaměstnanosti. Jak však vypadá život lidí, kteří jsou na této pomoci existenčně závislí?

Haně se za posledních devět let nepodařilo sehnat práci, kterou by byla schopna se svým zdravotním stavem vykonávat. „Před skoro deseti lety mě opustil manžel pro mladší,“ popisuje, jak se do situace dostala, „byla jsem v depresi a rozjela se u mě nemoc, která se se mnou táhne doteď.“ Matka tří dětí žije v na prvním pohled normálním domě, o kterém by nikdo neřekl, že byl kvůli dluhům na dva roky odpojen od elektřiny. „Zůstala jsem na všechno sama. Nic mě nezajímalo, a když už mi bylo psychicky líp, bylo pozdě.“ Jediným východiskem pro její situaci bylo obrátit se o pomoc na stát a na té je už skoro deset let závislá.

Podle Českého statistického úřadu má míra nezaměstnanosti u nás v posledních letech sice spíše klesající tendenci, avšak stále si práci nemůže najít přes půl milionu Čechů. Lidem s těmito problémy se pokouší pomoci pracovnice úřadu práce Irena, která se sama v obdobné situaci před lety ocitla. Dva roky nemohla najít práci a toto období popisuje jako zoufalé. „Potřebovala jsem mezi lidi a začít si zase vážit sebe samé,“ vzpomíná. K nalezení práce ji motivovala hlavně touha poskytnout pozitivní vzor dceři. Právě tato zkušenost Irenu přesvědčila, že její práce má cenu a věří, že většina nezaměstnaných, které na úřadě potkává, vkládá veškeré úsilí do hledání nové práce. S názorem, že se spousta lidí vlastně vůbec nesnaží, protože být vyživován státem je pohodlnější, nesouhlasí. „Takto sice dostávají podporu v nezaměstnanosti, příspěvky na děti a další, ale oni chtějí něco dokázat a vzít život do vlastních rukou,“ popisuje svou zkušenost. „Lidí, kterým k životu stačí jen natáhnout ruku a vzít si peníze od státu, potkávám minimum.“

Na výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí každoročně padne skoro polovina celkového státního rozpočtu, tedy asi pět set miliard, a stále zůstává spousta lidí na pomoci státu závislá. Jak se říká, jednou jsi dole, jednou nahoře. Ztráta zaměstnání však není jediný důvod, proč obdobnou pomoc vyhledat. Někdy jsou příčiny dokonce vážnější a následky trvalejší.

Například Valerie v práci nebyla už dvacet jedna let. Její situace se však od těch výše jmenovaných liší. Musela z práce odejít, aby se mohla postarat o dceru Kateřinu, která se s mozkovou obrnou už narodila. Ta celý život prožívá na speciálně upravené posteli či kolečkovém křesle. Její stav tedy vyžaduje pozornost a péči dvacet čtyři hodin denně. Valerie dceru umývá, obléká, krmí a vozí do specializované školy, protože sama se ani nenapije. Začátek nebyl jednoduchý: „Když se Kačka narodila, nedávali mi nic,“ vzpomíná dnes už pětačtyřicetiletá Valerie, „protože můj bývalý manžel podnikal, ale nikoho už nezajímalo daňové přiznání, nebo že jsme byli odloučení a on mi nepomáhal.“ Od té doby se však situace a postoj úřadů naštěstí změnily.

V současné době pobírá dávky na péči o osobu blízkou, což je asi dvanáct tisíc korun, ale sama tvrdí, že by bez svého dalšího příjmu jako invalidní důchodce nevystačila. „Uvědomuji si však, že stát není dojná kráva a jen loni za její léčbu zaplatil statisíce,“ upozorňuje na dceřinu ledvinovou koliku, která loni vyústila ve tři operace a dosud probíhající léčbu. Vystudovaná švadlena by se raději vrátila do práce, ale to by znamenalo dát dceru do ústavu, což odmítá. „V dané situaci si na péči úřadů a úřednic nemůžu stěžovat,“ shrnuje svoje dosavadní zkušenosti.

Všechny ženy se shodují, že by vždy volily práci před sociálními dávkami. „Za těch devět let jsem ztratila skoro všechny přátele, cítím se mimo,“ posteskne si Hana, která je vyučenou kuchařkou, „ale v mém stavu mě nikdo nezaměstná, ani bych práce nebyla fyzicky schopna.“

Spousta lidí se někdy v životě ocitne v existenčně složité situaci, ale toto je jen špička pomyslného ledovce státního rozpočtu. Kam přesně mezí peníze daňových poplatníků se pokusil zpracovat Budovanistatu.cz, projekt neziskových organizací nNaši politici o.s. a Kohovolit.eu. Výsledkem je přehledná vizualizace obrovského objemu účetních dat státních organizací.

Jak tento článek vznikal se dozvíte v blogpostu. Informace i dalších závislostech najdete na našich facebookových stránkách.

Klíčová slova: Závislosti, Sociální dávky, Pomoc, Nezaměstanost

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.