16.03.2018 12:30


Výstava fotografií 66,6 ilustruje ďábelsky dobrý nápad (ne)developera Borise Rudého

Autor: Veronika Sodomová | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

66,6. Ďábelské číslo vyjadřující cenu v korunách za pronájem jednoho metru čtverečního v domech netradičního ústeckého developera Borise Rudého, a zároveň název výstavy fotografií mapující jeho práci. Výstava 66,6 je součástí pásma výstav Přežití a započala 13. března vernisáží a debatou s Borisem Rudým v Galerii_u polen na třídě Kapitána Jaroše, která je součástí veganské základny Tři ocásci.

Boris Rudý, foto: Petr Tkáč

Brno – Po dobu jednoho měsíce budou moci návštěvníci veganského bistra Tři ocásci spojeného s hospodou a galerií obdivovat nejen kulinářské umění zdejší kuchyně, ale i fotografie Martina Watche. Ten uměleckým způsobem zachytil práci Borise Rudého, který bývá označován za developera, ale sám se tak necítí.

„Developera ze mě udělala média. Já si pod tímhle pojmem představuji někoho, kdo obchoduje s pozemky, a to já nedělám. Tuhle nálepku mi dali vlastně Pražáci, protože oni moji činnost nedokážou pochopit. Vidí v ní jen zisk a kapitalismus. Já to ale dělám proto, abych si, až budu umírat, mohl říct, že můj život stál za to,“ vysvětluje Rudý.

A co tedy tento nedeveloper dělá? Zkrátka nakupuje domy, na které byl vypsán demoliční výměr, rekonstruuje je a následně je pronajímá. „Na jeho práci je neobvyklé to, že si všechny stavební práce dělá sám, a že nájemní cena za jeden metr čtvereční je u všech jeho bytů 66,6 korun,“ říká kurátor série výstav Přežití Albert Novák. Popisuje tak, proč se rozhodl v pásmu zabývajícím se strategiemi přežití vystavit právě fotografie znázorňující netradiční koncept bydlení a pronajímání vytvořený Borisem Rudým.

Domy, v kterých Rudý byty pronajímá, se nacházejí v Předlicích, tedy v okrajové části města Ústí nad Labem. Tato část je nechvalně proslulá tím, že tam stojí chemička a na přelomu osmdesátých a devadesátých let se z ní stalo romské ghetto. Následně skončila spousta domů v dezolátním stavu v exekuci. A právě proto mohl Rudý domy koupit za nízkou cenu, aby je pak mohl za nízkou, a hlavně férovou cenu pronajímat. „Přijde mi jako kravina stanovovat výši nájmu podle toho, kolik má byt místností, když je každý byt jinak velký. V tomhle se asi projevuje moje levičáctví, v tom, že chci rovnost. Stejnou cenu za metr čtvereční pro všechny,“ vysvětluje nevšední podnikatel ještě nevšednějšího vzezření.

V domech tak můžou bydlet lidé, teří nejsou v nejlepší finanční nebo sociální situaci, a pronájem normálního bytu si nemohou dovolit. V Ústí nad Labem navíc po privatizaci nezůstaly žádné domy, v kterých by město mohlo zřídit sociální byty. Domy v Předlicích, které dlouho nikdo nechtěl, teď můžou sloužit těm, kteří to potřebují.

Fotografie budou na základně Tři ocásci vystavené do 13. dubna.

Klíčová slova: Boris Rudý, Tři ocásci, výstava fotografií

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.