31.03.2015 23:46


Víš, kdo vyrobil tvoje oblečení?

Autor: Štěpánková Natálie | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Myslíte si, že když by v důsledku politiky velkých firem zemřela najednou stovka lidí,změní se jejich přístup? Pletete se. Nejdřív musíme my (vy, já a ostatní spotřebitelé) tyto firmy upozornit, že nám jejich politika vadí a že za takové jednání naše peníze nedostanou. To je rozhodně složitý úkol, tak pojďme začít nějak zlehka. Třeba se vyfotit, to by pro začátek nemuselo být tak těžké.

Posledních několik let odstřihávám téměř všechny cedulky u svého oblečení. Není to proto, že by mě všechny škrábaly. Proč tedy? Nejdříve jsem si myslela, že se mi prostě nelíbí. Později jsem si uvědomila, že to není jen o tom, co se mi líbí a co ne. Za cedulky u svého oblečení se stydím.  Stydím se za to, že je na nich nápis, který přehlížím.Natálie Štěpánková (Autor: Veronika Kovářová)

Na cedulkách mého i vašeho oblečení jsou vesměs stejné vzkazy - Made in China, Made in Bangladesh, Made in India, Made in Cambodia… kam se podělo kvalitní české a evropské oblečení, kroutili lidé nevěřícně hlavou, když nás tato levná konfekce začala zaplavovat. Občas si tak povzdechne někdo i dnes. A vzápětí si přidá do košíku další tričko za dvě stě korun, protože za tu cenu to tam nenechá, i kdyby mělo být jen na jednu sezónu. Ostatně příští léto už ani nebude moderní. Levná a rychlá móda se stala znamením naší doby.

Levná móda neexistuje, někde za ni někdo platí. Tento slogan je na jednom z promo obrázků české a slovenské odnože mezinárodní kampaně Fashion revolution. Tato kampaň chce upozornit, že levná móda je neudržitelná. Podmínky lidí, kteří vyrábějí naše oblečení, jsou za hranicí snesitelnosti. Činnost organizace vyvrcholí čtyřiadvacátého dubna, kdy je Fashion revolution day (Den revoluce v módě). Proč právě tento den? Dvacátého čtvrtého dubna 2013 se zřítila budova ve městě Dhaká v Bangladéši, ve které byla textilní výroba a nákupní centrum. Tragédie si vyžádala více než tisíc lidských životů a bohužel není ojedinělou záležitostí.

Jsou to už dva roky a situace v textilních dílnách se nezlepšila. Co s tím ale může bezmocný spotřebitel dělat? Loni stačilo se v Den módní revoluce vyfotit s tričkem naruby a ukázat cedulku. Ukázat lidem, že já sám se zajímám o to odkud moje oblečení je, a že ostatní by se měli zajímat taky. Letošní dubnová akce jde dál - nechce jen vzbudit zájem o původ oblečení u ostatních spotřebitelů, ale také u společností samotných. Úkol tedy zní vyfotit se a hashtagem označit značku, nebo jí napsat e-mail. Ale hlavně se zeptat: Kdo vyrobil moje oblečení? To není nic složitého a je to první krok. Kampaň Fashion revolution sledujte na sociálních sítích (například na facebooku) nebo na webových stránkách.

Na svém nejnovějším modrém triku si cedulku už neustřihnu. Chci vědět koho se mám zeptat, kdo mé oblečení vyrobil. Ale nejde jen o to se zajímat, nýbrž i pozměnit své spotřebitelské chování. Nakupovat oblečení u lokálních výrobců, nakupovat věci z druhé ruky. Nevyhazovat všechno staré oblečení, ale prodat ho nebo darovat. Nebo z něj ušít něco nového. Recyklovat, zpomalit, přemýšlet. 

Klíčová slova: fashion revolution, rychlá móda, textilní průmysl, fashion revolution day

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.