02.04.2020 17:05


Většina z nás nový typ koronaviru dříve či později prodělá, říká viroložka Hana Zelená

Autor: Michaela Chmelová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

S rostoucím počtem lidí nakažených nemocí COVID-19 přibývá také množství provedených testů. V České republice zdravotníci otestují až šest tisíc lidí každý den. K dnešnímu dni je to přes šedesát tisíc vzorků. O novém typu koronaviru a o způsobech testování jsme se bavili s vedoucí oddělení virologie Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě doktorkou Hanou Zelenou.

Počet provedených testů v Česku přesáhl šedesát tisíc. Zdroj: Pixabay

Ostrava – Moravskoslezský kraj patří k třetímu nejvíce zasaženému kraji nemocí COVID-19 v Česku. Zdravotní ústav v Ostravě byl jeden z prvních v Česku, který začal s testováním na koronavir. „Do 25. března jsme vyšetřili dva a půl tisíce vzorků, z toho sto pětačtyřicet bylo pozitivních. Většinou se jednalo o obyvatele z našeho kraje,“ popisuje jeho vedoucí Hana Zelená.

Jak probíhá celkový proces testování koronaviru?

Na vyšetření se odebírají výtěry z nosohltanu pomocí plastové tyčinky s tampónem, která se následně vloží do zkumavky s transportním médiem, a které uchová nepoškozenou virovou RNA až do okamžiku testování. Vzorky, které jsou do naší laboratoře v Ostravě doručeny v dopoledních hodinách, jsou obvykle zpracovány ještě téhož dne. Vyšetření se sestává ze dvou základních kroků. Jako první dochází k izolaci virové nukleové kyseliny a následně k detekci jejího specifického úseku, který je jedinečný pro vyšetřovaný virus. K tomu je nutno přičíst čas potřebný pro různé přípravné kroky a vyhodnocení výsledků. Celková doba testování tak činí čtyři až pět hodin.

Byli jste v republice mezi prvními, kdo s testováním začal. Kolik jste již provedli testů a kolik z nich bylo pozitivních?

První vzorek jsme na koronavirus otestovali 2. března. Od té doby denní počet vyšetření stále narůstá. Testujeme denně včetně víkendů. Do 25. března jsme otestovali asi dva a půl tisíce vzorků, z nichž u sto čtyřiceti pěti byl pozitivní výsledek. Většina vzorků pochází z Moravskoslezského kraje.

Kolik testů denně uděláte?

Poté, co jsme na začátku tohoto týdne navýšili kapacity laboratoří, jsme schopni vyšetřit až čtyři sta padesát vzorků denně. Průtočnost laboratoře je však velmi závislá také na dodávkách spotřebního materiálu a chemikálií, které je na trhu stále obtížnější zajistit.

Jak zvládáte takový počet vyšetření?

Do testování a veškeré logistiky s tím spojené, jsou zapojeni pracovníci napříč odděleními celého ostravského Zdravotního ústavu. Používáme řadu přístrojů, které jsme museli zprovoznit ve velmi krátkém čase. Některé přístroje jsou vhodnější pro rychlé zpracování menších sérií vzorků, jiné zase naopak pro velké série. To nám umožňuje kombinovat rychlost s dostatečnou kapacitou testování. Kromě toho nadále provádíme i ostatní běžnou diagnostiku, která je neméně důležitá pro zdraví pacientů.

Podle odborníků je chybovost rychlotestů z Číny až 80 procent. Co si o nich myslíte?

Tyto testy jsou založeny na detekci protilátek, které nakažená osoba produkuje až zhruba po týdnu od prvotních příznaků. Proto není vhodný pro záchyt pacientů v prvních sedmi dnech onemocnění, kdy jsou nejvíce infekční pro své okolí. Pokud by byly používány za tímto účelem, je vysoké riziko, že skutečně infekční pacienti budou považováni za negativní, protože u nich tvorba protilátek ještě nezačala. Takzvané rychlostesty by se mohly taktéž použít pro zpětné zjištění, zda vyšetřovaná osoba infekci koronavirem prodělala v minulosti nebo pro zpětné hodnocení rozsahu pandemie, pokud by se protilátky testovaly na větším vzorku populace. Není tedy chyba v testech samotných, ale ve způsobu jejich použití a interpretaci výsledků.

Minulý týden se do Česka dostal nový experimentální lék na COVID-19 remdesivir. Může lidem skutečně pomoci?

Jedná se o lék experimentální, původně byl určen pro léčbu pacientů s infekcemi Ebola a Marburg, klinické zkoušky ale ještě nebyly dokončeny. U pacientů s COVID-19 je ještě méně zkušeností s jeho použitím, první informace však vypadají slibně. Jedná se o nukleosidový analog, funguje na podobném principu jako jiné léky s protivirovým účinkem, které se používají například na léčbu infekčních zánětů jater nebo herpetických virů. Tento nukleosidový analog se zabuduje do virové nukleové kyseliny namísto správného nukleosidu, čímž zastaví množení viru.

Virům údajně škodí teplejší prostředí. Je tedy možné, že do léta nový typ koronaviru vymizí a nebudeme tak potřebovat žádný lék?

Viry obecně vydrží déle při nižších teplotách a také potřebují určitou vlhkost. Jak šíření viru ovlivní teplejší počasí, to zatím nikdo neví a různí odborníci na to mají různé názory. Dnes se ale virus úspěšně šíří i v teplejších oblastech světa, takže na to nelze moc spoléhat. Nový typ koronaviru pravděpodobně nikdy nevymizí. Musíme se smířit s tím, že nejspíše s námi bude už napořád podobně jako chřipkové nebo jiné viry způsobující infekce dýchacích cest a je docela možné, že se podobně jako tyto viry stane jednou ze sezónních infekcí.

Všichni teď musíme povinně nosit roušky a vypadá to, že ještě chvíli budeme. Jsou skutečně účinné?

Obyčejné chirurgické nebo domácky vyrobené látkové roušky nejsou spolehlivou ochranou před infekcí, zamezí však šíření nákazy kapénkami, pokud by byl jejich nositel infekční. Má smysl je používat především v místech s vysokou koncentrací lidí a při blízkém kontaktu osob. Jejich nošení o samotě například na pusté ulici nebo v přírodě je zbytečné. V těchto případech může být naopak škodlivé, jelikož rouška po chvíli provlhne a její účinnost potom výrazně klesá a nebude pak dobře fungovat v situacích, kdy by její nošení bylo na místě. Kromě toho rouška prosáklá infikovanými sekrety dýchacích cest je sama o sobě vysoce infekční a vůbec bychom se jí neměli dotýkat nebo si alespoň potom umýt a vydezinfikovat ruce. Osobně jsem pro používání roušek pouze v situacích, kdy to má smysl a dále mít roušek v zásobě několik, aby bylo možno je včas vyměnit.

Dá se před koronavirem chránit i jinak?

Na co se poněkud zapomíná, je hygiena rukou. Nebudeme-li si mýt ruce, nebude nám rouška moc platná. Po návratu z míst, kde jsme se dotýkali předmětů, kterých se dotýkali jiní lidé, bychom si je měli vždy důkladně umýt. To platí také před konzumací jídla. Přesto je třeba se připravit na to, že většina z nás infekci COVID-19 dříve či později prodělá. Aby byl její průběh co nejmírnější, je třeba být celkově v dobré fyzické i psychické kondici, zbytečně se tedy nestresovat, vést zdravý životní styl, k čemuž patří pestrá strava a pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu.

Klíčová slova: testování, koronavir, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Ostrava

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.