15.11.2020 20:23


Většina republikánů si uvědomuje, že i přes porážku Trumpa nedošlo k prohře trumpismu, říká politolog Chytilek

Autor: Lukáš Marek | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Ani téměř dva týdny od amerických prezidentských voleb neznáme jejich definitivní výsledky. Žádný ze států nemá spočítány všechny přišlé hlasy. Letošním fenoménem bylo masivní využití korespondenčního hlasování a největší volební účast od roku 1900. Stávající prezident Donald Trump s významnými republikány odmítá uznat vítězství Joe Bidena a mluví o volebním podvodu. Politolog z Masarykovy univerzity v Brně Roman Chytilek v rozhovoru rozebírá možnosti stávajícího prezidenta na zvrácení výsledků, jeho pozici ve straně po případné porážce a trvalost polopřímého volebního systému v USA.

 V současné době má Trump republikánskou stranu hodně pod kontrolou, říká politolog Chytilek. Foto: archiv Romana ChytilkaBrno - Politolog Roman Chytilek se specializuje především na volební a politické systémy, experimentální politologii a teorií her v politickém rozhodování. Jeho zájem je dlouhodobě zaměřen na Spojené státy americké, jejichž prezidentské volby činí výjimečnými korespondenční hlasování, decentralizovaná volební pravidla a konečné zvolení prezidenta voliteli. Výsledky těch letošních budou definitivně známé po 14. prosinci, kdy se sejde sbor volitelů.

Podle projekcí CNN nejsou ani týden po volbách známé definitivní výsledky. Čím je to způsobeno?

Vliv na to má několik faktorů. Tím základním je povolené korespondenční hlasování poštou, což odlišuje Spojené státy od České republiky. Každý stát má navíc vlastní pravidla pro sčítání hlasů. V některých mohou hlasy přicházet pouze do volebního dne a sčítají je jako první. Jiné umožňují jejich doručení i po volbách, pokud je na nich razítko s datem voleb. A například v Severní Karolíně dokonce nesčítají korespondenční hlasy průběžně, ale po týdnu. Letos začali až nyní, tedy kolem desátého listopadu.

Federální soud rozhodl o oddělení korespondenčních hlasů doručených po volbách v Pensylvánii. Co to podle Vás může znamenat pro budoucí soudní spory?

Myslím si, že toto rozhodnutí nám nic nenaznačuje. Procedura doručování hlasů po uzavření volebních místností a jejich počítání při orazítkování datem voleb platí ve více státech. Bez hlasů přišlých po 3. listopadu vedl v Pensylvánii Joe Biden. Neočekávám, že by rozhodnutí Nejvyššího soudu USA mohlo nějak ovlivnit výsledky v tomto státě, natož zvrátit celkový výsledek voleb.

Georgie se letos nečekaně zařadila mezi swing states, tedy nerozhodnuté státy. Proč v tradičně republikánské oblasti zvítězil Joe Biden?

Je nutné zmínit, že Donald Trump neudělal v Georgii žádnou zásadní chybu. Naopak se mu podařilo navýšit počet voličů oproti předcházejícím volbám. V tomto státě zřejmě dochází k nějakému dlouhodobějšímu procesu oživování demokratů. To se ukázalo již v roce 2018 při volbách guvernéra, kdy kandidovala demokratka Stacey Abramsová. Tehdy sice tato Afroameričanka neuspěla, ale byla zvažovanou kandidátkou na viceprezidentku a pomohla Joe Bidenovi  k vítězství aktivní kampaní. V Georgii se do podpory Bidena zapojil také Barack Obama s manželkou Michel. Pokud se podíváme na výsledky, tak Biden vítězil v obvodech s významným podílem černošského obyvatelstva. Oproti roku 2016 došlo k jeho masivní mobilizaci. Hillary Clintonové se to nepodařilo a výrazně v Georgii prohrála. Černoši letos volili v tomto státě demokratického kandidáta v poměru devět ku jedné. Bude zajímavé sledovat, zdali se tento trend udrží i v následujících volbách.

Trumpova administrativa uspěla jen v dílčích oblastech. Jaký rozsudek by mohl zvrátit volební výsledek v její prospěch?

To si vůbec neumím představit. Pro rozhodování soudů je důležité, zdali došlo k volební nepravidelnosti a tato odchylka ovlivnila výsledek voleb. K nepravidelnostem při volbách docházelo již dříve, letošní nejsou v tomto výjimečné. Zatím se Trumpovým právníkům nepodařilo v žádném státě předložit takové důkazy, aby soud konstatoval, že došlo k ovlivnění výsledků. To, že neprávem hlasovalo někde pár lidí, není potenciál pro zvrácení výsledků. I v nejtěsnějších státech se bavíme o rozdílu desítek tisíc hlasů v neprospěch Donalda Trumpa.

Viceprezident Mike Pence prohlásil, že Donald Trump bude jistě pokračovat v úřadu i v druhém volebním období. Jak je uskutečnitelná možnost, že by ovlivněním sboru volitelů získal mandát na další čtyři roky?

To neočekávám. Viceprezident Mike Pence a ministr zahraničních věcí Mike Pompeo hovoří o Trumpově druhém volebním období, protože v této rozjitřené povolební době chtějí mobilizovat jeho příznivce. Oni snad ani nevěří tomu, že Trumpa druhé volební období momentálně čeká. Skutečným cílem je, aby mu zklamaní voliči posílali peníze. Ty využije Trumpův tým na právní bitvy a také na udržení pozice v republikánské straně po konci v prezidentském úřadu. Je to v tomto volebním období jejich poslední šance na zisk financí, proto se to snaží zarámovat do souboje o druhé volební období. Zvratu už nevěří ani Trumpovi spolupracovníci. Jde o to, že sbírkou získávají prostředky na udržení vlivu v republikánské straně.

Čím se bude Trump snažit udržet vliv u republikánů, aby byl jejich prezidentským kandidátem i za čtyři roky?

Jeho pozice ve straně není špatná, což je vidět i z povolebního vývoje. Od Trumpa se odvrátila a uznala vítězství Bidena jen menší část republikánské strany. Z nejvýznamnějších republikánů je v této skupině pouze George Bush mladší, Mitt Romney a několik guvernérů. Nejdůležitější republikáni, jako senátor Mitch McConnell, viceprezident Mike Pence, ministr zahraničí Mike Pompeo a poslanec Steve Scalise prozatím neuznali Trumpovu porážku. Evidentně jsou vůči němu velmi loajální. Souvisí to s tím, že Trumpova agenda byla v minulých čtyřech letech úspěšná. Důkazem je fakt, že republikáni ve volbách do Kongresu uspěli více, než se očekávalo. Většina republikánů si uvědomuje, že i přes porážku Trumpa nedošlo k prohře trumpismu jako politické ideologie. Strana a její kandidáti se mohou o tuto ideologii opřít a uspět. Některé faktory ale stávajícího prezidenta oslabují. Důležitý je v tomto ohledu Trumpův nevypočitatelný politický styl a jistá chaotičnost. Podařilo se mu prosadit důležitou část věcí, ale kvůli horší schopnosti spolupracovat s Kongresem jich také mnoho nezvládl vyřešit. Kvůli tomu se může část republikánů rozhodnout pro trumpismus bez jeho zakladatele. Mohou se pokusit ho postupnými krůčky odsunout do pozadí. Pokud bych si však měl tipnout republikánského prezidentského kandidáta ve volbách v roce 2024, tak bych vsadil na Donalda Trumpa.

Existuje v republikánské straně osobnost schopná porazit Trumpa v primárkách?

To by spíše probíhalo tak, že v případě silné opozice by Trump v primárních volbách vůbec nekandidoval. Nemyslím si, že nyní je ve straně někdo, kdo by byl ochoten se mu postavit a měl sílu ho porazit. Jsou zvažováni kandidáti s možným větším potenciálem, jako je třeba Nikki Haleyová. Ona však byla k Trumpovi dlouhodobě loajální a domnívám se, že by s ním nebyla ochotná soupeřit. V současné době má Trump republikánskou stranu hodně pod kontrolou.

Jak by se podle vás měl Joe Biden snažit sjednotit americkou společnost?

Nejvíce napoví to, jakým způsobem bude Biden sestavovat svou administrativu. Jde o to, jestli některá místa vyhradí nestraníkům i republikánům, nebo zda bude mít silné zastoupení v jeho vládě progresivistické křídlo demokratické strany. Z prvních náznaků je zřejmé, že se Joe Biden  chystá jít spíše první cestou. Významné posty v Pentagonu by měli obsadit spolupracovníci Trumpova bývalého ministra obrany Jamese Mattise. I výběr dalších lidí ukazuje, že se Biden chce vydat spíše směrem centristické vlády. To souvisí s tím, že demokratická strana má vyhlídky na senátní většinu. Potřebuje však v lednových volbách v Georgii získat dvě senátorská křesla, aby došlo k vyrovnání počtu senátorů obou stran. V té chvíli by totiž rozhodující hlas získala předsedající viceprezidentka Kamala Harrisová. Kdyby do svého kabinetu Joe Biden jmenoval představitele radikální progresivistické levice demokratické strany, tak by v Georgii jeho kandidáti na senátory neuspěli. Minimálně do ledna se tedy bude snažit vystupovat jako umírněný centristický prezident, který se prostřednictvím nominací snaží alespoň nerozdělovat společnost. Podle výsledku senátních voleb se v lednu ukáže, co bude dál.

Proč kontroverzní systém volitelů funguje i v 21. století?

Myslím si, že po zavedení nějakého pravidla získá s postupem času dané pravidlo zvláštní sílu a začne samo sebe bránit. Udělat změnu poměrně archaického systému, vyjadřujícího poměry minimálně dvě stě let staré, nemusí být jednoduché. K tomu nestačí jen přesvědčení, že instituce nefunguje příliš dobře. Musí se najít aktéři, kteří by byli schopni změnu provést. V posledních desetiletích se v Americe o nějaké změně volebního systému diskutuje mezi politology, ale žádný politik se nedostal do pokročilé fáze návrhu. Netýká se to jenom politiky. Kolem nás je mnoho pravidel, která jsou třeba zastaralá a nevyhovující, ale to nestačí k jejich změně. Museli by se ještě najít dostatečně silní politici nebo politická koalice, aby se tato pravidla podařilo nastavit jinak.

Klíčová slova: USA, americké volby, republikáni, demokraté, Spojené státy americké

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Nový komentář