Věříme, že prevence lidi může bavit, říká zakladatelka Loono Kateřina Vacková

Praha - S kampaní #prsakoule se nezisková organizace Loono dostala do povědomí veřejnosti, když začala Čechy vzdělávat o prevenci nádorových onemocnění. Založila ji tehdy ještě studentka medicíny Kateřina Vacková po tom, co se sama potýkala s rakovinou vaječníků. Dnes organizace šíří informace i o prevenci dalších nemocí kromě rakoviny. Na workshopech ve firmách nebo školách za šest let existence vyškolila 80 tisíc lidí. Poslední dva měsíce se navíc soustředí na boj proti koronaviru. "Věděli jsme, že právě v tuto dobu je nesmírně důležité dávat lidem ověřené informace," říká zakladatelka a lékařka Kateřina Vacková

Po vypuknutí koronavirové krize jste rychle zareagovali na situaci, začali jste vydávat velké množství podložených informací o koronaviru nebo začali dělat online webináře. Jaké bylo takhle rychle jednat a za pochodu to celé zorganizovat?

Rychle jsme si spočítali, jaké důsledky s sebou aktuální situace nese. A ačkoliv náš tým vždy pohání pozitivní energie, nemá cenu zapírat, že se i k nám vkradla trocha skepse. Nenechali jsme se tím ale paralyzovat. Věděli jsme, že právě v tuto dobu bylo nesmírně důležité dávat lidem ověřené informace a probouzet u nich zájem o prevenci i zodpovědnost za své zdraví i zdraví ostatních. Bylo to velmi intenzivní. Vrhli jsme se do přípravy materiálů po hlavě a přesunuli na jejich přípravy téměř celý tým, abychom mohli lidem přinášet ověřené informace co nejrychleji, ale pořád v odpovídající kvalitě.

Co všechno dělá Loono v době karantény?

Prakticky okamžitě jsme vytvořili edukační materiály ke koronaviru, které dnes používají stovky firem, nemocnic, škol, lékáren i domovů seniorů. Také jsme všechny naše ostatní edukační aktivity překlopili do webinářů a online streamů. Tématu koronaviru jsme se věnovali poslední dva měsíce. Nyní chceme opět dát důraz na naše klasická témata týkající se prevence. Důsledky opatření budou mít do jisté míry na prevenci negativní vliv a tomu chceme zabránit. Proto budeme zase lidem připomínat, jak se o své zdraví starat včas i kam zajít, když mají nějakou obtíž.

Měla na Loono koronavirová krize finanční dopad?

Ano, situace je teď náročná pro většinu neziskovek a my bohužel nejsme výjimka. Nemůžeme pořádat workshopy, klesla nám podpora na našem charitativním e-shopu. Někteří partneři ruší své závazky, vrací se peníze z dotací. I u nás proběhly škrty, snižování úvazků a platů.

Jak vypadají vaše klasické workshopy a co se na nich návštěvníci dozví?

Klasické workshopy se věnují třem zastřešujícím tématům prevence závažných onemocnění. Pro každé toto téma vznikla samostatná kampaň. V rámci kampaně Sahám si na ně každý měsíc s podtitulem #prsakoule se zaměřujeme na prevenci rakoviny. S pomocí speciálních gumových modelů návštěvníky učíme, jak správně a pravidelně vyšetřovat prsa a varlata, aby mohli případnou rakovinu odhalit včas. V kampani Dole dobrý otevíráme témata týkající se reprodukčního zdraví. Školíme o tom, jak předcházet neplodnosti a sexuálně přenosným onemocněním. A třetí kampaň s názvem Žiješ srdcem je zase o prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Lidé se naučí, jak se správně starat o své srdce a předcházet tak infarktu a mozkové mrtvici. V praktické části si změří si krevní tlak nebo se naučí, jak správně poskytnout první pomoc.

Říkáte, že 47 lidí díky vám odhalilo rakovinu nebo jiné závažné onemocnění. Máte nějaký konkrétní příběh takového člověka?

Jedním z těch prvních takových lidí byl Adam, jehož přítelkyně našla nádor v jeho varleti poté, co přišla domů z našeho workshopu. Zrovna vařil, a když prohlásila „Svlíkej se!“, myslel, že budou následovat hrátky na kuchyňské lince. Ty ale rychle skončily poté, co mu nahmatala bulku na varleti. Adam se nakonec díky včasnému lékařskému zásahu vyléčil. Ale mezi téměř 50 příběhy zachráněných životů jsou i maminky, babičky nebo synové. Posledním příběhem je zpráva od tatínka sedmnáctiletého chlapce, který si díky naší #prsakoule kampani objevil rakovinu varlat.

Váš projekt se věnuje především prevenci různých zdravotních problémů. Věnuje se prevenci české zdravotnictví dostatečně?

Je důležité si říct, o jaké prevenci mluvíme. Pokud se bavíme o primární prevenci - tedy takové, která zkoumá jak předejít vzniku nemoci - tak v tomto ohledu jsme ještě hodně na startovní čáře. Pro lidi totiž není tento typ prevence obecně moc atraktivní. Spočívá totiž v samostatné aktivitě každého. Patří sem třeba doporučení, že bychom měli nekouřit, pravidelně se hýbat, jíst vyváženou a pestrou stravu, abychom předešli závažným kardiovaskulárním onemocněním. V tomto ohledu české zdravotnictví může dělat ještě mnohem víc, zejména by tuto prevenci měli podporovat u svým pacientů praktičtí lékaři.

A co se týče sekundární prevence, která se zaměřuje na včasné odhalení nějakých jevů, tak ta v Česku probíhá u ohrožených skupin celoplošným screeningem ve třech programech – screening rakoviny prsu, tlustého střeva a děložního čípku. Je ovšem otázkou, zda jsou pravidla screeningu dostatečně reflektována s aktuálními daty, které se těchto závažných onemocnění týkají.

Máte informační stánky třeba i na letních festivalech, což není úplně místo, kde by člověk očekával, že se zde může informovat třeba o nádorových onemocněních. Proč zrovna na takových akcích? Souvisí to třeba i s tím, že se snažíte o uvolněnou formu komunikace?

Určitě. Věříme, že prevence lidi může bavit, když je podávaná srozumitelnou a laickou formou. Nestrašíme žádnými statistikami. Naopak naše workshopy jsou interaktivní, a podle ohlasů návštěvníků je podáváme i zábavnou formou. Každoročně mají stánky na festivalech vysokou návštěvnost, i proto nás mrzí, že se festivalová roadshow letos kvůli současné situaci neuskuteční.

Co považujete za největší úspěch celého projektu?

Rozhodně to, že za dobu šesti let se nám podařilo vybudovat úžasnou komunitu lidí, kterým záleží na prevenci. Díky nim jsme vyškolili už přes 80 tisíc lidí a téměř 50 z nich si pak našlo závažné onemocnění včas a zachránili si tak život. Každý další příběh nás utvrzuje v tom, že to, co děláme, má velký smysl.