23.11.2012 19:08


Velký městský okruh aneb propadlé termíny a ztracené miliardy

Autor: Jan Pluhař | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Kolem nedávno otevřených Královopolských tunelů v Brně vyvstává řada nezodpovězených otázek. Kromě toho, že tunely samy o sobě nemůžou přehuštěné dopravě v Brně pomoci, se otevření za velmi podivných okolností o rok opozdilo a celá stavba je v očích kritiků nepochopitelně předražená.

Novými tunely denně projede asi dvacet pět tisíc aut. Unikátní stavba přispěla k tomu, že se doprava v tomto úseku zrychlila až o patnáct minut. Královopolské tunely patří do celého komplexu dopravních staveb severozápadního segmentu velkého městského okruhu. Tento úsek okruhu však navazuje na ulici Žabovřeská, kde je stále pouze stará, dvouproudová silnice. Nové tunely tudíž dopravní problémy nevyřeší, jenom je přesunou o pár set metrů dále. Řidiči vyjíždějící z tunelů tak budou logicky zase zastavovat v zácpách, dokud se nerozšíří i zmíněný úsek, který spojí už dokončené velkokapacitní částí okruhu na západu a jihu Brna. V současnosti je v provozu zhruba třetina trasy nového okruhu a rekonstrukce je vzhledem k masivnímu rozvoji dopravy příliš pomalá.

To se dá pochopit, chybí čas i finance. Chybí ale i čas i finance, které byly utopeny ve výstavbě Královopolských tunelů. Už dlouho před slavnostním otevřením tunelů označovali kritici náklady na rekonstrukci za příliš vysoké. "Projekt jsme nedoporučovali, protože byl v porovnání s přínosem velmi drahý," podotkl například Jiří Petrák, bývalý šéf projekční a poradenské firmy Mott MacDonald. Podle něj se dalo na stavbě výrazně ušetřit. "Vedení Ředitelství silnic a dálnic vybralo jednoznačně nejhorší a nejdražší možnou variantu," dodal Petrák, jehož firma vypracovala na stavbu předinvestiční studii. Předpokládané náklady se navíc z původních tři a půl miliard vyšplhaly na více než dvojnásobek. Celková částka po zdanění by se pak mohla pohybovat okolo dvanácti miliard korun. Přinejmenším zajímavé je, že evropské fondy, které do Brna každoročně investují nemalé částky, na stavbu tunelů nepřispěly ani korunu. Těžko říct, jestli vedení Ředitelství silnic a dálnic, které do stavby investovalo, vybralo opravdu tak špatnou (a zároveň pro ně výhodnou) zakázku, že na výstavbu neobdrželo grant z Evropské unie. Přesnou částku, kterou tunely stály, se však obyvatelé Brna hned tak nedozví. Podle smlouvy bude totiž stavba dokončena až v roce 2014. Do té doby odmítá vedení Ředitelství silnic a dálnic sumu sdělit a argumentuje tím, že tunely zatím fungují pouze v takzvaném předčasném režimu. Zároveň odmítá jakékoliv nařčení z toho, že by byla zakázka příliš drahá. Více než dvounásobné navýšení původního rozpočtu prý plyne z použití výrazně lepších bezpečnostních zařízení v návaznosti na změnu norem a zákonů. Další zavádějící a nicneříkající vyjádření. Jak je možné, že jsou toky peněz daňových poplatníků ve veřejné zakázce takového rozsahu naprosto neprůhledné?

Finanční problémy přineslo také téměř roční zdržení dokončení stavby, za které je zodpovědné občanské sdružení Velký městský okruh Brno. Původně totiž plánovali silničáři stavbu dokončit už na podzim minulého roku. Zmíněné občanské sdružení však uspělo s žalobou založenou na překročení hlukové zátěže. Díky tomu museli dělníci stavbu na tři čtvrtě roku zakonzervovat. Pozdržení a s ním spojené smluvní pokuty nakonec stály sto padesát milionů korun. Je zajímavé, že si zájmová skupina Velký městský okruh Brno na hluk v oblasti, který byl před výstavbou tunelů logicky ještě větší, nikdy předtím nestěžovala. Situace dopadla tak, že skupina před otevřením tunelů nepochopitelně ucouvla. Údajně výměnou za možnost zúčastnit se finálního měření hlukové zátěže, které pravděpodobně už dopadlo dobře. Ukázalo se také, že na míru hluku již mnohem dříve

upozorňovala Národní hluková observatoř. Ředitelství silnic a dálnic však tehdy nijak nereagovalo. Jádro celého problému spočívalo ve vyplnění příliš velkých mezer v protihlukových stěnách plastickým tmelem. Odstranění takové vady je velmi jednoduché a vyjde řádově na několik desítek tisíc korun.

Brněnští řidiči tak mohou spoléhat na to, že se podobné machinace jako při stavbě Královopolských tunelů nebudou u dalších částí velkého městského okruhu opakovat. Už tak jsou výstavby velmi pomalé, také díky zdlouhavému papírování. Například rekonstrukce křižovatky Hlinky se zdržela rok a půl jenom kvůli čekání na stavební povolení. Úprava problematického úseku okruhu na ulici Žabovřeská by měla stát přes tři miliardy a otevření je v plánu v roce 2017. Dokončení celého okruhu by mělo trvat do roku 2035. Jestli však budou s každým úsekem takové problémy, jako s Královopolskými tunely, nemusí se ho většina řidičů v Brně vůbec dožít.

Klíčová slova: Velký městský okruh, Brno, Královopolské tunely

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.