11.12.2014 21:19


Vědci z Masarykovy univerzity poletí na Antarktidu

Autor: Jan Čambora | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

Už po deváté vyrazí přední čeští vědci z Masarykovy univerzity na polární expedici do Antarktidy. Na své dvou a půl měsíční výpravě mají v plánu tentokrát především mapovat genovou rozmanitost tučňáků. 

Brno – Že i malá středoevropská země může být špičkou v polárním výzkumu, dokazují dlouhodobě čeští přírodovědci z Masarykovy univerzity. Letos koncem prosince už po deváté poletí na univerzitní vědeckou základnu na ostrově Jamese Rosse, aby tam pokračovali v dlouhodobém vědeckém pozorování. Tentokrát mají v plánu zaměřit se především na analýzu genové rozmanitosti tučňáků.

Vědecká stanice Johanna Gregora Mendela. Foto: Kamil Láska, http://polar.sci.muni.cz/Na vědeckou základnu vyrazí dohromady patnáct českých vědců různého zaměření. Za dva a půl měsíce na stanici toho mají v plánu mnoho. Kromě krve tučňáků, ze které budou zkoumat ve spolupráci s vědci z Chile rozmanitost tučňáčí DNA, budou vědci pokračovat ve dlouhodobém monitoringu. Jeho součástí je sledování ledovců a primitivních forem života ve sladkovodních jezerech a v moři. „Bude to třeba výzkum rozsivek, kde budeme moct prvně aplikovat spektrální metody výzkumu,“ řekl Miloš Barták, profesor přírodovědecké fakulty a člen polární expedice.

S vědeckou výpravou letí na ostrov i lékař. „Ten se zaměří na detailní hodnocení zdravotního stavu členů posádky při expedici. Ve vzorcích krve bude sledovat imunitní parametry související s působením extrémních podmínek na člověka,“ uvedl vedoucí expedice Pavel Kapler.

V minulých letech komplikovalo vědcům přesun na stanici a některé výzkumy zamrzlé moře. Letos se ale tomuto problému výprava vyhne. „Tentokrát celou cestu poletíme. Pro dosažení vzdálenějších lokalit na ostrově pak budeme moct použít nové čtyřkolky,“ přiblížil Kapler.

Právě kvůli špatnému počasí se zdrželo i plánované technické vylepšení stanice. To má navýšit ubytovací kapacitu základny až na dvacet osob, instalaci nových solárních panelů a testování nového typu větrné elektrárny. „Zapojujeme se do aktivní spolupráce s průmyslem. Používáním na naší základně testujeme odolnost nových technologií na extrémní podmínky,“ dodal Kapler.

Provoz vědecké základny Masarykovy univerzity stojí ročně deset milionů korun. Je převážně hrazen z grantů a podpory na vědu a výzkum, univerzita sama na provoz přispívá milionem korun ročně. Aby finančně podpořil činnost vědců, založil Dušan Jamný, generální ředitel společnosti, která je zodpovědná za logistický servis vědecké základny, Český antarktický nadační fond. „Ačkoliv není součástí univerzity, klade si za úkol získávat prostředky na podporu českého výzkumu Antarktidy, na které sama univerzita nedosáhne, tedy především ze soukromých zdrojů,“ zdůraznil Pavel Prošek, zakladatel české stanice v Antarktidě. 

Klíčová slova: Antarktida, vědci, univerzita, tučňáci

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.