11.03.2017 22:49


Vědci Masarykovy univerzity se vrátili z Antarktidy. Přivezli nové druhy lišejníků

Autor: Jan Navrátil | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Vědečtí pracovníci z Masarykovy univerzity v Brně se po více jak měsíčním pobytu na základně Gregora Johana Mendela v Antarktidě vrátili do České republiky. S sebou přivezli nové materiály ke zkoumání, včetně lišejníků a lékařských poznatků. Místem jejich bádání byl ostrov Jamese Rosse, kde se základna nachází.

Brno - Vědci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se po šestatřiceti dnech pobytu na Antarktidě vrátili do Brna. Domovem se jim na několik týdnů stala základna Gregora Johana Mendela na ostrově Jamese Rosse. Při pobytu badatelů na kontinentu převládalo teplejší počasí, díky čemuž se výzkumníci v krajině mohli snadněji pohybovat. Na tiskové konferenci v tomto týdnu předvedli vzácné lišejníky, které z výpravy přivezli.

Miloš Barták z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ukazuje objevy přivezené z Antarktidy.|Foto: Jan Navrátil)

Na expedici se podíleli odborníci hned z několika oborů. Vedle hornin a ledovců zkoumali brněnští vědci také rostliny a mikroorganismy. „Všechny týmy, které pracovaly v laboratoři, nalezly společnou řeč. I když některé skupiny měly mnoho vzorků ke zpracování, dokázaly se vždy při používání laboratorních nástrojů bez problémů vystřídat,“ zhodnotil průběh výzkumu Miloš Barták z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Letošní výpravu pojali její účastnící v duchu desátého výročí vzniku stanice Gregora Mendela. „Na ostrově Jamese Rosse pracujeme už od roku 2004, stanice ale slaví teprve desáté narozeniny,“ vysvětlil Daniel Nývlt z Geografického ústavu univerzity.

Výjimečný byl letos pro vědce výzkum na ostrově také svým příznivým počasím. „Rok 2016 byl v oblasti Mendelovy stanice nejteplejší za posledních třináct let našeho dlouhodobého měření. V době letošní expedice tam nezůstal téměř žádný sníh, takže jsme mohli využít čtyřkolky k odvážení materiálu do tábora. Každý den jsme mohli pracovat venku a všechny týmy díky tomu splnily své plány,“ doplnil Nývlt. Z některých vzorků, které odborníci přivezli, se mohou stát zcela nové druhy lišejníků. Vše ale ověří až laboratorní testy.

I když vědce překvapily vysoké teploty, rekord naměřený před dvěma lety, 17,8 stupně Celsia, překonán nebyl. „Zaznamenali jsme i déšť, který je v této zeměpisné poloze málo obvyklý. Průměrná teplota vzduchu v roce 2016 byla mínus 3,9 stupňů Celsia, což je o dva stupně více než dlouhodobý průměr.  Ledovce, které studujeme, jsou velice citlivým ukazatelem výkyvů teplot,“ upřesnil k podmínkám na ostrově klimatolog a meteorolog Kamil Láska.

Brněnští badatelé pro svůj výzkum využili i bezpilotní systém. Touto technikou mohli mapovat, kde přesně se nachází potřebný materiál. Energii pro chod stanice vědci zajišťovali s pomocí solárních panelů. V budoucnu plánují rozšířit základnu ještě o úpravnu materiálu.

Klíčová slova: výzkum, Masarykova univerzita, výprava, lišejníky, Antarktida

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.