13.12.2017 20:25


Ve Valašském muzeu si lidé mohli vyzkoušet tradiční zvyky nebo ochutnat štědračku

Autor: Michaela Juračáková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Ukázky valašských vánočních zvyků a zimních činností přilákaly uplynulý víkend na Vánoční jarmark do Valašského muzea v přírodě mnoho návštěvníků. Podívat se mohli například na výrobu vánočních oplatků, pouštění plovoucích svíček nebo rozkrojení jablka. Na jarmarku nechyběli ani lidoví výrobci, tradiční valašské pokrmy nebo pověstné symbolické postavy Lucky.

Zdobení perníčků

Rožnov pod Radhoštěm - Ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm se jako každý rok konal minulý víkend tradiční Vánoční jarmark s bohatým programem. Skvělou předvánoční atmosféru dotvářelo i pravé zimní počasí. Návštěvníci proto na zahřátí ocenili svařené víno nebo horkou medovinu. Díky velké účasti stánkařů si mohli odnést vzpomínku ze širokého výběru lidových výrobků. Od pravé valašské zabijačky, vánočních ozdob až po ručně vyřezávané sošky. „Z jarmarku si každoročně odnáším nejen skvělou náladu, ale vždy také novou figurku do betléma, který máme o Vánocích pod stromečkem,“ popisuje návštěvnice Lenka Martináková.

  Prostřený stůl na Vánoce

Ve starých dřevěných chalupách ve Valašské dědině průvodci návštěvníky vítají v tradiční atmosféře adventního období protkané lidovými zvyky a přípravami na Vánoce. V Matochově chalupě z Velkých Karlovic se rozdávají oblíbené perníčky. V Milochově chalupě mohou zase ochutnat klasickou valašskou štědrovečerní polívku štědračku, která se připravuje z několika druhů luštěnin. Hospodyně se mezitím ptá hostů, jestli ví, kdy rodiny začínaly na Štědrý den s večeří. „Bylo to tehdy, když na nebi vyšla první hvězda,“ vysvětluje jim s úsměvem a rozkrojí jablko, aby předpověděla, jaký bude příští rok.

Další zastávkou na pouti dědinou je fojtství z Lidečka. V malé světnici sedí za kolovrátky několik žen a spřádá ovčí vlnu na len. U toho si tiše zpívají. Na stole mají položenou ošatku s pečivem z kynutého těsta. „Dříve nesloužilo pouze k jídlu, ale i jako hračka pro děti, protože mělo různé tvary. Děti si s ním tak nejdříve pohrály a pak teprve snědly,“ vypráví návštěvníkům jedna z žen a nabízí jim. Chutná výborně. 

Ženy spřádají vlnu

Z chalupy naproti se ozývají silné zvonivé rány. Jsou to údery kováře, který mění rozžhavené železo v podkovu. „Kovář byl v dědině velmi důležitou osobou. Nejen kvůli výrobě různých nástrojů, bez kterých by se nedalo hospodařit nebo kování koní. Kováře bylo potřeba, i když někoho zlobil bolavý zub,“ popisuje důležitě chlapík s kladivem.

Kovář

V dalším stavení hospodyně nabízí tenké vánoční oplatky. Vyrábí se pomocí železné formy, která se drží nad ohněm. Poté se z ní už jen vyloupne. „Medem se oplatek mazal proto, aby lidé byli dobří. Česnekem zase pro jejich zdraví,“ poučuje starší hospodář. Vedle sebe má položené skořápky ořechů. Z těch se dá předpovědět, jaký bude další rok. „Necháte skořápky se zapálenou svíčkou uprostřed plout v nádobě s vodou a čekáte, co se bude dít. Nejlepší je, když se všechny svíčky seskupí uprostřed. Znamená to, že rodina bude žít bezproblémově pospolu,“ vysvětluje dále návštěvníkům.

Vánoční oplatek

Ne jednou návštěvníci míjí několik bíle oděných postav s pomoučenými tvářemi. Šimrají hosty peříčkem, čímž z nich údajně vyhání zlé duchy. Nic neříkají, jen syčí. „Jedná se o Lucky. Tajemné osoby, které kdysi obcházely chalupy a vyháněly z nich symbolicky prach a špínu. Mimo to dohlížely i na zákaz domácích prací v době adventu,“ přibližuje mluvčí muzea Pavlína Polášková.

Klíčová slova: Vánoce, Valašské muzeum, zvyky, tradice

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.