24.11.2020 18:13


Včely stále ubývají, na vině jsou pesticidy, počasí, ale i nemoci

Autor: Mikuláš Stoklasa | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Každoročně hlásí včelaři stále větší úbytek včel, a to po celém světě. Kromě důsledků lidských činností se musí včely potýkat i s nemocemi a změnami počasí. Z toho důvodu se náklady na výrobu medu zvyšují, což vede i k zdražování medu. 

Kopřivnice - Dvaadvacetiletý Jaroslav Pišl je z rodiny včelařů. Jeho rodina chová včely už od dob prapradědečka a on v tomto řemesle pokračuje se svým dědečkem. Rok od roku ale vymírá stále více včel. „Letos bylo medu podstatně méně než loni. Někteří další včelaři, včetně nás, se ho rozhodli ani neprodávat,“ říká.

Úbytek včel není problém jen Česka. Podobné ztráty hlásí v západních částech Evropy, ale také v USA, Rusku nebo Brazílii. Jedná se tedy o globální problém, na který zatím není řešení. Včely patří do kategorie opylovačů, podobně jako motýli či čmeláci, a jejich pokles se odráží na našem ekosystému. Kromě toho má úbytek včel také dopad na zabezpečení potravin kvůli ztrátám v zemědělských výnosech.

Včelaři, stejně jako Jaroslav a jeho dědeček, se tak mnohdy potýkají s problémem prodeje medu. „Náklady a práce na výroby jednoho kilogramu medu se někdy mohou vyšplhat i na 300 korun. To je samozřejmě částka, za kterou se med nedá prodat. Mnohdy ho tedy musíme prodávat pod cenou, která neodpovídá jeho kvalitě. Obvykle to bývá okolo 150 až 200 korun za kilogram,“ vysvětluje Jaroslav.

V současnosti neexistují takové vědecké údaje, které by vymírání včelstva dostatečně vysvětlily. Existují ovšem důkazy o tom, že na vině jsou především důsledky lidské činnosti. Jedná se o zabírání stále většího prostoru pro zemědělské účely. Na těchto zemědělských oblastech se potom používají pesticidy. „Některé insekticidy mohou včely, čmeláky nebo pestřenky přímo hubit. Jiné herbicidy třeba budou hubit kvetoucí divoké rostliny, které opylovačům poskytují potravu mimo sezónu hlavní plodiny,“ uvedl analytik think-tanku Glopolis Vojtěch Kotecký.

Velký vliv na úhyn včel májí ale i změny počasí. Kvůli nepříznivým podmínkám nemají včelaři mnohdy ani co prodávat. Podobně je na tom i Jaroslav. „V posledních letech se to opakuje stále dokola. Jaro začíná už někdy v březnu, což pro včely ještě není ten správný čas. Teplejší počasí ale brzy vystřídá ochlazení a deště. Medu je potom někdy tak málo, že ho nemá cenu ani odebírat,“ sdělil.

Aby toho nebylo málo, musí se včelaři potýkat i s onemocněním u včel, jako je například mor včelího plodu nebo varroáza. Tyto onemocnění způsobují úmrtnost larev a deformaci těl dospělých včel. Léčba na tyto onemocnění neexistuje a možností, jak včely chránit moc není.

Pro Jaroslava zatím včelí onemocnění nepředstavují problém. „U nás naštěstí včely žádné onemocnění neutrpěly. Znám ale některé včelaře, kteří to štěstí neměli. Bohužel museli úly spálit a pak vytvořit ochranné pásmo, ze kterého se nesmí včely vyvážet ani dovážet do té doby, dokud se neudělá další kontrola. Problém je, že se přítomnost moru nedá odhalit předem. Inkubační doba takového moru může být klidně i sedmdesát let,“ uvedl Jaroslav.

Vymizení včel a dalších opylovačů je skutečným problémem. Proti tomuto problému bojuje i Zelená dohoda pro Evropu. „Když jsme se ptali na to, co by měla Evropská unie prioritně financovat, česká veřejnost se shodla na tom, že hned po dopravě, tedy po rozvoji infrastruktury, by se mělo investovat do ochrany a zlepšování životního prostředí, tedy vody, půdy a ovzduší,“ prohlásil ředitel ústavu empirických výzkumů Martin Buchtík.

Zdali patřičné kroky pomůžou k zadržení úbytku včel se teprve časem ukáže. Se včelařstvím ovšem Jaroslav skončit nehodlá. „Je to rodinná záležitost. Rád se o včely starám a vyrábím med. Prodeje sice klesají, ale rozhodně se tohohle koníčku nehodlám vzdát. Věřím, že se situace okolo včel v budoucnu zlepší,“ řekl.

Klíčová slova: včelařství, Česko, včely

Fotogalerie



">

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.