20.12.2015 16:53


Vánoce neslavím, ale prožívám jejich atmosféru, říká předseda Ústředí muslimských obcí Muneeb Alrawi

Autor: Jan Kříž | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Předseda Ústředí muslimských obcí Muneeb Alrawi popisuje přístup muslimů k vánočním svátkům. Ty jsou pro ně připomínkou narození významného proroka Ježíše Krista. Popisuje také přístup muslimů k většinové české společnosti.

Muslimové Vánoce neslaví, ale připomínají si narození Ježíše jako protoka. /Foto: Jan Kříž

Pátý a poslední díl cyklu vánočních rozhovorů přináší názor Muneeba Hassana Alrawiho. Sunnitský muslim iráckého původu vysvětluje, proč neslaví narození Ježíše Krista, proroka Mohammeda, ani nikoho jiného. Přesto prožívá vánoční atmosféru a připomíná si narození jednoho ze svých proroků.

Jak se jako muslim díváte na Vánoce?

Islám je zřejmě jediné náboženství, které kromě křesťanství uznává zázračný způsob narození Ježíše. To stojí přímo v Koránu a podle toho uznáváme čistotu Panny Marie. V tom nesmíme mít vůbec žádné pochyby. Ježíš je jeden z pěti největších proroků a zaslouží si proto velkou úctu. Jeho narození patří k těm nejdůležitějším a nejzázračnějším vůbec. Zázračné je také to, že hned pár dní po narození promluvil k lidem z kolébky. Muslimové ale obecně neslaví žádné narozeniny, ani svoje, ani Ježíšovy. Zastávám i názor, že by se nemělo slavit ani narození proroka Mohammeda. Slavíme pouze dva svátky – po skončení Ramadánu a po pouti do Mekky. Kromě toho není žádný jiný muslimský svátek. Pokud jde tedy v případě Vánoc o připomenutí narození Ježíše, zcela se s tím ztotožňuji.

Promítá se to nějak přímo do vašeho života?

Když moje děti ve škole zpívají koledy, vždy jim říkám, že Ježíš, se vší úctou k němu a jeho matce, byl pouze posel Boží a ne syn. Kromě toho ale radost ostatních z narození Ježíše sdílím a prožívám i vánoční atmosféru. Také si dáváme neslavnostně kapra. Mám hodně rád ryby, a protože jsou o Vánocích všude dostupné, tak si kapra rád dám. Nesmím ho sníst slavnostně, ale normálně s tím není problém. Posílám také blahopřání přátelům nebo sousedům.

Nevyčleňuje muslimské děti z kolektivu, že doma neslaví vůbec Vánoce?

Určitě ne. Ony mají zase dvakrát do roka podobné svátky. Mají volno, obléknou se do svátečního oblečení a dostávají dárky. Ostatní mají svoje svátky a my máme zase svoje. V Iráku jsem znal spoustu křesťanů a nikdy nebyly žádné problémy. V Evropě to je bohužel horší a ještě o něco horší v postkomunistických zemích. Snažím se děti nejen naučit, co se smí a co ne, ale i jak to vysvětlit ostatním, aby se nedotkly jejich citů. Například u vepřového – aby nikdy neříkaly „fuj, prase“, protože jsou lidé, kteří ho normálně jedí. I když si to někteří muslimové nemyslí, zastávám názor, že dítě může jít jako malé na narozeniny svého kamaráda, aby nebylo izolované od kolektivu. Když je pozváno, nedokáže ještě moc dobře vysvětlit, že narozeniny neslaví. Nemám proto námitky, když jde někam na oslavu, popřeje a přinese dáreček. Když už jsou starší, okolo šestnácti let, můžou jít ještě na narozeniny, ale jakmile se tam začne pít alkohol, nebo něco jiného, oslava pro ně skončila.

Slaví někteří muslimové, například konvertité, Vánoce?

Martin Veselovský na DVTV mě před nedávnem zaskočil s nahrávkou z jednoho kázání. Tehdy jsem mluvil o tom, že někteří muslimové slaví Vánoce a toto konání jsem označil za blud. Myslel jsem to ale tak, že blud je to, když Vánoce slaví čistě muslimská rodina, ne obecně kdokoliv. Naopak, nevidím problém, pokud se Vánoce slaví v rodině, která je nábožensky namíchaná. Ani v tom poblahopřát příbuznému křesťanovi k Vánocům. Například matce, kdyby byla křesťanka. Já tvrdím, že integrace plus identita se rovná ideál. Neměl bych se zcela asimilovat, ale nesmím žít izolovaně. Ale muslim slavící Vánoce je jako křesťan slavící Chanuku nebo jiný náboženský rituál. To slovo „blud“ jsem použil tehdy v souvislosti, jako když vy zabloudíte při cestě domů k sousedům. Oni nejsou nijak špatní, ale vy máte domov jinde – to vy jste zabloudili, ne oni.

To souvisí i s předchozí otázkou – považují se vaše děti za Čechy, nebo převládá postoj „my muslimové a ti ostatní“?

Moji starší synové, kteří ještě před měsícem neměli české občanství, říkávají třeba: „Včera jsme vyhráli v hokeji“. A já se jich ptám, kdo „my“? Říkám jim s úsměvem, že oni nejsou žádní Honzové", ale na druhou stranu to chápu. Žijí tady a jejich mateřským jazykem je čeština. Ani bosenština, a už vůbec ne arabština, jakožto jazyky jejich rodičů. Dětství prožili zde a mají tady i kamarády. Pěstujeme v nich loajalitu k České republice jako k jejich domovu. To nám komplikují různí rasisté a xenofobové, kteří našim dětem dávají najevo, že tady nejsou doma. Takže k izolaci přispívá spíše okolí, než my sami. Ale co se týče těch dětí, vyznávám svou rovnici o jednotě integrace a identity. Islám není černobílý a nemá žádné extrémy, kromě jediné věci.

Jaká věc to je?

Že existuje jen jeden jediný Bůh a jak sám sebe popsal a líčil. Tečka. Na tom není možné nic rozporovat. Je to jedna jediná věc, kde platí jenom ano nebo ne. Mimo jiné to právě souvisí se striktním muslimským monoteismem, který Ježíše nevnímá jako boha, ale jen jako významného proroka a posla Božího.

Když jste mluvil o ideálu identity a integrace, mohou si muslimové brát za partnery lidi z jiných náboženských okruhů?

Muslimovi je povoleno vzít si muslimku, křesťanku a židovku. To je vše. Nic víc, nic míň. Žena si nesmí vzít nemuslima, protože muslim musí uznávat dědictví Mojžíše a Ježíše a musí ctít přesvědčení křesťanů a židů. Nesmí zneužívat slabosti své manželky, aby jí vnutil islám. Ženy jsou bohužel z odlišnosti stvoření slabším článkem, i když pro mě je šikovná žena lepší než tři šikovní muži. I dnes v jednadvacátém století jsou ale ženy slabší a mají například horší šance k nalezení práce. Toho může zneužít nemuslim k tomu, aby jeho manželka muslimka konvertovala. Muslim musí respektovat víru křesťanské nebo židovské manželky už ze samotné podstaty islámu. Nesmí to být jenom na základě osobní tolerace. To nemá žádné jiné náboženství. A děti z takového smíšeného manželství by měli být muslimové, protože islám je dovršením učení judaismu a křesťanství. Například židé neuznávají Ježíše a já bych nechtěl, aby ho můj syn také neuznával. A kdyby měl být křesťan, neuznával by naopak Mohammeda. Je ale otázkou každého, jak to dodržuje.

Rozumíte technickým odvětvím. Zabýváte se kromě islámu také vědou obecně? Připouštíte evoluci a přirozený výběr živočišných druhů?

Nevěřím na evoluci jako ve stvoření z ničeho nebo náhody. Připouštím vývoj, ale pouze pod dohledem stvořitele. To je čistý monoteismus – musím si být stoprocentně jistý, že nic není mimo vůli Boha. Evoluce vyplývá z chemických, biologických, fyzikálních nebo jiných zákonitostí, ale kdo vytvořil je? Bůh je začátkem absolutně všeho. Podle nás se ale člověk nevyvinul z opice. Stvořil člověka samostatně jako Adama s jeho postavením a schopnostmi. Hlavní schopností člověka je možnost přijmout a odmítnout. Tím se člověk liší od andělů, kteří nemají svobodnou vůli.

 

Muneeb Hassan Alrawi

Narodil se v roce 1966 v iráckém Bagdádu. Je sunnitským muslimem a vykonává funkci předsedy Ústředí muslimských obcí v Česku. Do Československa přišel v roce 1985 za studiem elektrotechniky na Vojenské akademii v Brně. Je ženatý a má pět dětí.

Další díly cyklu vánočních rozhovorů: 

První díl  se sociologem náboženství

Druhý díl  s husitským farářem

Třetí díl  s pohanem

Čtvrtý díl – s ateistou

Klíčová slova: Vánoce, Islám, Muneeb Hassan Alrawi, muslimové,

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.