12.03.2018 14:37


V prvním ročníku skončí přes třicet procent vysokoškoláků

Autor: Kateřina Bečková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Podíl vysokoškolských studentů v Česku oproti minulým letům roste. Mnoho zapsaných ovšem během prvního roku studium ukončí a vysokoškolský titul často nezíská ani na jiné univerzitě. Lidé bez vysokoškolského vzdělání pak mají menší šanci na nalezení dobře placeného zaměstnání. 

Budova Masarykovy univerzity na Komenského náměstí, foto: Kateřina Bečková

Brno – Karolína Mědílková je jednadvacetiletá studentka anglického jazyka na univerzitě v Pardubicích. Ještě před rokem bydlela v Brně a chodila na Mendelovu univerzitu. „Studovala jsem management cestovního ruchu. Ale hned první semestr jsme měli mikroekonomii, podnikovou ekonomii nebo daňovou soustavu. Ani v potom jsme neměli mít žádný předmět, který by se týkal našeho oboru,“ objasňuje Karolína.

Stejně jako Karolína si počíná až třicet procent studentů na každé ze tří největších brněnských univerzit. „Počty neúspěšně zakončených studií jsou vysoké, za poslední tři roky na Mendlově univerzitě ale klesají,“ uvádí mluvčí Mendlovy univerzity Jiřina Studenková. Za hlavní důvod studijní neúspěšnosti označuje klesající úroveň středoškolského vzdělání.

Vedoucí studijního oddělení Fakulty sociálních studií Jitka Štěpánková zmiňuje i problematiku neomezeného množství přihlášek na vysokou školu. „Studenti se zapíší na více oborů a v průběhu prvního semestru se rozhodují, kde zůstanou,“ vysvětluje Štěpánková. Vzpomíná si na studenta, který si podal dokonce dvacet přihlášek.

Karolína začala pracovat v Brně na plný úvazek jako recepční. „Najít práci nebyl problém. Když člověku stačí míň peněz, vždycky něco sežene. Obzvlášť v Brně, kde je nabídek spousta. Už na druhém pohovoru mi řekli, že mě berou,“ říká jedenadvacetiletá studentka. Výhodu zaměstnavatelé spatřovali v certifikátu dokládajícím Karolíninu znalost angličtiny.

Nízká nezaměstnanost v České republice umožňuje rychle nalézt zaměstnání téměř komukoliv. „V nabídce máme pozice kvalifikované i nekvalifikované, poptávka je o trochu větší po dělnících,“ sděluje agenturní personalistka Lucie Procházková. „Samozřejmě je pak rozdíl v platovém ohodnocení. Na nekvalifikované pozici dostane zaměstnanec sto korun na hodinu, manažer si může vydělat i sedmdesát tisíc měsíčně,“ dodává Procházková.

S nástupem do práce za studenta začíná platit sociální a zdravotní pojištění stát. „Když student zůstane nezaměstnaný, měl by se nahlásit na Úřad práce. Na dávky sice nebude mít bez předchozí pracovní zkušenosti nárok, ale stát za něj bude odvádět zdravotní pojištění,“ radí účetní Iva Dolková. Sociální pojištění, které za pracovníka také odvádí zaměstnavatel, nezaměstnaný bývalý student nemusí řešit.  

Po půl roce v zaměstnání se nakonec Karolína vrátila ke studiu. „Došlo mi, že pro většinu lépe hodnocených pozic v dnešní době budu potřebovat titul. I když mě práce bavila a měli jsme skvělý kolektiv, škola je potřeba,“ uzavírá studentka.

Klíčová slova: prváci, ukončení, studium, univerzita

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.