18.11.2018 15:09


V Německu daruje kostní dřeň každý dvacátý, v Česku každý dvoustý, říká Wasserbauerová

Autor: Ketrin Jochecová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Osmasedmdesátiletá Zdena Wasserbauerová tráví svůj volný čas sháněním dárců kostní dřeně. Ke vstupu do registru dárců kostní dřeně přesvědčila už více než čtrnáct tisíc lidí a za své působení získala cenu Via Bona, udělovanou za mimořádné filantropické počiny.

Audio

    Zdena Wasserbauerová vypráví o dárcovství kostní dřeně.
         
    Autor: Ketrin Jochecová

K této činnosti ji přivedla osobní zkušenost s leukémií, kterou v sedmi letech onemocněl její vnuk. Patřil k těm, kteří kostní dřeň k léčbě nepotřebovali. Na pokoji vedle něj však ležel dvou a půl letý Honza, který transplantaci kostní dřeně potřeboval, ale nedočkal se jí. Před dvaadvaceti lety totiž v českém registru dárců kostní dřeně bylo pouhých jedenáct tisíc lidí. Zdena Wasserbauerová na smutný osud malého Honzy často vzpomíná, protože při návštěvách svého vnuka ho často vídávala. „Plakala jsem nad oběma kluky. Jejich doktor mi ale řekl, že nepomůže brečet, že je potřeba něco dělat,“ říká Wasserbauerová, které v té době bylo padesát šest let. A tak začala něco dělat.

V oblasti náboru dárců neměla žádné zkušenosti a nevěděla, jak má někoho oslovit. Pracovala jako účetní ve firmě Barum, proto se nejdříve obrátila na své známé a kolegy. „Z pět seti zaměstnanců se jich do registru zapsalo téměř tři sta,“ vzpomíná Wasserbauerová s povděkem. To bylo před dvaadvaceti lety. Teď přednáší na školách a akcích a snaží se vymýtit předsudky, které kolem dárcovství kostní dřeně panují. Jedním z takových předsudků je třeba to, že se kmenové buňky odebírají z prsní kosti. „Testy z prsní kosti se dělají tehdy, když má lékař podezření na leukémii. Ale nedaruje se z ní,“ říká Wasserbauerová. Samotný odběr kostní dřeně je dnes zjednodušený. Dárci zpravidla podstupují separaci kmenových buněk, takový zákrok trvá tři až čtyři hodiny při vědomí. Druhým způsobem je odebrání kostní dřeně z pánevní kosti v narkóze. K darování kostní dřeně se však dostane až každý stodvacátý pátý.

Prvním krokem je vstup do registru, který se provádí odběrem dvou miililitrů krve či stěrem z ústní dutiny. Poté stačí vypsat dotazník. Potenciální dárce musí mít mezi osmnácti až pětatřiceti lety a nesmí být závislý na denním užívání léků. Pokud testy prokážou, že je člověk zdravý, zapíše se tak do registru. Dnes je v českém registru osmdesát tisíc dárců, Wasserbauerová z nich sehnala přes čtrnáct tisíc. „Je to ale pořád málo. Zatímco v Německu je dárcem každý dvacátý, u nás je to každý dvoustý. Svoji potřebu si pokryjeme sotva ze třetiny, Němci z devadesáti procent,“ přibližuje Wasserbauerová. Když se dárce pro nemocného nenajde doma, hledá se v Evropě a případně i v zámoří. Doba čekání pacienta na vhodného dárce se tak ale samozřejmě prodlužuje.

Kromě shánění dárců se Zdena Wasserbauerová věnuje i prodeji vánočních hvězd, které rozváží na různé instituce po Česku. Výdělek z prodeje jde na dětské onkologické oddělení v Olomouci, kde se léčil i její vnuk. „Předtím tam byly holé postele, teď jsou tam sklápěcí postele, kuchyňka a vymalováno. Pořádáme i ozdravné pobyty pro děti po léčbě a potřebným rodinám poskytujeme sociální podporu,“ vysvětluje.

I po dvaceti dvou letech nachází Zdena Wasserbauerová motivaci pokračovat, přestože kvůli nemocnému kolenu uvažovala o tom, že přestane. Novým impulsem pro ni bylo to, když viděla přímé výsledky. „Ročně je u nás potřeba zhruba dvě stě dárců, transplantací se provede kolem sto padesáti. V českém registru se z toho najde kolem čtyřiceti dárců. Sedm z nich jich letos bylo ze Zlínského kraje," povídá Wasserbauerová, která nabírá lidi především po Zlínském kraji, „to mě zase nadzvedlo, říkala jsem si: žádné pohodlí v křesle, půjdeš a budeš pracovat, protože chceš dát někomu naději.“

Klíčová slova: onkologie, kostní dřeň

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.