20.10.2017 23:49


V dnešní době voliče přitahuje spíše lídr s lidskými chybami, říká Jaromír Volek

Autor: Michaela Juračáková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Během pátku a soboty rozhodují Češi o tom, kdo na příští čtyři roky usedne jako jejich zástupce v Poslanecké sněmovně. Jak jsou voliči ovlivňování médii? A co na ně nejvíce působí? „Mám pocit, jako kdyby dějiny české společnosti určoval stále se navracející sklon zbavit se odpovědnosti tím, že stádně vložíme svůj osud do rukou jednoho spasitele,“ hodnotí české voliče odborník na problematiku sociologie médií Jaromír Volek.  

Odborník na problematiku sociologie médií Jaromír Volek.

Brno - Volební kampaně právě vrcholí. Specifické jsou podle Jaromíra Volka především tím, že jim chybí spojující téma a také výrazně slábnou rozdíly mezi levicí a pravicí. To vše spolu s příslibem budoucí hrozby dělá z těchto voleb jednu z nejvýznamnějších politických událostí tohoto roku. 

Které téma nejvíce naplňuje předvolební diskuze?

Je to silná mediální rozprava o jednom dominantním politikovi. Zbytek vedlejších postav se dělí na ty, které se více či méně viditelně snaží parazitovat na některých tématech nastolených tímto hlavním vypravěčem, nebo soupeří o to, kdo bude vybrán jako jeho první nahrávač, kterému se pak dostane čest ukázat ostatním, že on je tu relevantní druhý.

Co je na současných předvolebních kampaních výjimečné?

Tentokrát nejsou výjimečné dílčí strategie a techniky politického marketingu, které mají dnes rutinní podobu a příliš se neodlišují. De facto kopírují více či méně osvědčené postupy realizované na západ, ale i na východ od našich hranic. Výjimkou je, že jim dominuje jeden kandidát-leader, kterého více než polovina dospělé populace vidí jako nejlepšího možného premiéra, jako vysoce kompetentního odborníka, jenž dokázal obelstít i nenáviděný Brusel při získávání dotací.

Jakou roli hrají v tomto procesu média vlastněná politiky?

Média hrají v tomto budování obrazu politika roli přidavačů, kteří vice či méně vědomě, záměrně ale i nechtěně budují například obraz Andreje Babiše jako politika vyšší kategorie, který si má právo vybírat partnery do diskusí a nelze na něho uplatňovat stejná kritéria jako na ty ostatní. Klíčové je, že se bez něho média neobejdou, jelikož on jim nejen zvyšuje rating či čtenost, ale povyšuje status jejich pořadu na první politickou ligu.

A nové projekty jako DVTV a Seznam zprávy? Jaký má na kampaně vliv vzestup alternativních webů?

Jedním z nezamýšlených důsledků vstupu Agrofertu a jeho vlastníka na domácí scénu byl vznik různých typů periodik, která sice mají malý zásah a nelze je srovnávat v tomto smyslu s médii hlavního proudu. Jejich význam se ale neodvozuje primárně z počtu čtenářů či diváků ale ze schopnosti přinášet alternativu, která si často skrze omezenou skupinu opinion leaderů nachází různé nemediální cestičky k dalším příjemcům. Především ale tento typ periodik stojí a padá se skutečně výraznými novinářskými osobnostmi, které si nemohou dovolit schovávat se za někoho, ale musí jít se svou kůži na trh.

Co na Čechy zabírá nejvíce? Které médium je v tomto nejvlivnější?

Z pohledu voličského chování je to stále ještě televizní zpravodajství. A to především proto, že voliči, kteří nakonec skutečně hlasují, jsou stále výrazně zastoupeni v nejstarších generacích, které sice již z velké části používají sociální média, ale vnímají je jako méně důvěryhodné.

A co předvolební diskuse? Ovlivňují někoho?

V situaci, kdy se podíl nerozhodnutých voličů pohybuje stále na více než třiceti procentech, nelze zcela popírat vliv předvolebních diskusí. Je ale pravděpodobné, že většina jejích členů k volbám nepřijde. Podstatná změna, která se odehrála v posledním desetiletí, představuje nárůst počtu diskusních formátů. Nezamýšleným důsledkem tohoto trendu je skutečnost, že jejich divácká či posluchačská přitažlivost klesá.

Nepřichází tedy tato snaha nazmar?

Je třeba upozornit na to, že letos jsou televizní předvolební diskuse připravené velmi kvalitně. Diváci ale jen obtížně mohou udržet pozornost při sledování dvouhodinové diskuse deseti respondentů. S tím mají obtíže i analytici, kteří mají profesní povinnost dané diskuse sledovat. Vůbec nezávidím roli moderátorům, kteří musejí nejen ohlídat věcnou správnost a korektnost debaty, ale učinit ji alespoň v daných možnostech dynamickou, aby udrželi pozornost diváků.

Přes osmdesát procent voličů nečetlo žádný volební program. Měla by tuto skutečnost média nějak reflektovat?

To ale média dělají. Zvláště příprava moderátorů velkých diskusí se opírá o znalost programů a jejich otázky směřují k tomu, aby vyvažovaly alespoň částečně omezenou informovanost voličů. Znalost programů je nízká což naznačuje, že finální rozhodnutí je silně emociálně zatížené. Tvůrci kampaní tak stojí před stále těžším úkolem jak namíchat přesvědčivý koktejl tak, aby obsahoval nejen emocionální formu přesvědčování, ale i faktické argumenty. A současně, aby daná strana neztratila svou unikátnost v moři dalších. Dlouhodobá zkušenost navíc ukazuje, že nakonec není tím největším tahounem kampaně politické strany digitálně vyžehlený lídr odříkávající bezchybně naučené teze, ale politik, který umí improvizovat, a to i za cenu, že se občas splete a odklání se od připraveného scénáře.

V Česku slaví úspěch agresivní strany. Mohou na to mít vliv právě média?

Hlavní část českých médií nestupňuje agresivitu a nepodporuje extremismus. Za mnohem nebezpečnější považuji nenápadný nástup autoritářství kamuflovaného okázalou péčí o cokoliv, co lze efektivně prodat voličům za jejich hlasy.

 

Jaromír Volek vystudoval sociologii na Masarykově univerzitě v Brně, kde také v současné době přednáší o teorii masových médií a komunikace. Je předním odborníkem na sociologii médií a výzkum mediálního publika a novinářů. 

Klíčová slova: Jaromír Volek, volby, Poslanecká sněmovna, média

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.