04.04.2019 11:31


V Číně je neskutečné množství odpadků, říká studentka čínštiny Ema Baarová

Autor: Tereza Ryšanová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Studium čínštiny, psaní blogu a snaha o zero waste neboli život bez odpadu. Ema Baarová, čtyřiadvacetiletá studentka z města Čang-čou prozradila, co zažívá při snaze o zlepšení životního prostředí v Číně.

Brno – Před rokem a půl odjela nastoupila Ema Baarová do Čínské akademie umění ve městě Čang-čou. Chtěla si tam zlepšit čínštinu, s jejímž studiem začala na Masarykově univerzitě v Brně. Poté co před rokem navštívila kurz na téma zero waste, si postupně tento životní styl osvojila a žije jím dodnes. Kvůli plnění 40denní bezodpadové výzvy navíc píše blog Bu jao daizi. Jeho prostřednictvím se snaží ukázat, jak žít bez odpadu na místech, kde ani třídění odpadků není běžně zajetou činností.

Jaké jsou v Číně snahy o zlepšení životního prostředí?

V Číně jsou odpadky všude. Skoro to vypadá, že nikomu nevadí nebo nemají čas se nad nimi zamyslet. Chápu, že jde o velkou zemi a takové množství lidí těžko přimějete k novým zvykům. Avšak na to, jaký je zde neskutečně rychlý vývoj ekonomiky a technologie, jsou v boji s odpadky hodně pozadu. Jsou tu i nějaké snahy o zlepšení kvality ovzduší, ale podle každodenního smogu se zdají být nereálné. Nicméně oceňuji, že například v Čang-čou zavedli veřejnou dopravu na elektropohon a skoro každý člověk tu jezdí na elektro skútru.

Jak vlastně funguje v Číně recyklace?

Třídění tady rozhodně není na denním pořádku. Na ulicích sice najdete barevně odlišené popelnice na různé typy odpadků, ve skutečnosti si ale s nějakým jejich tříděním nikdo hlavu neláme. S potěšením ale musím sdělit, že v centru Čang-čou se začínají objevovat inteligentní kontejnery. Jsou propojené s mobilní aplikací, díky které člověk sbírá body a následně může získat i nějaké odměny. Jelikož Číňané nepustí mobil z ruky, tak si myslím, že by je tento interaktivní způsob mohl nalákat.

Jaká byla vaše cesta k životu bez odpadu?

Asi před rokem jsem byla v Brně na jednom zero waste workshopu. Dozvěděla jsem se o pěti základních krocích ke snížení odpadu neboli zamítnout, zredukovat, zužitkovat, zrecyklovat a zkompostovat. Od toho dne jsem navštívila několik bezobalových prodejen, přečetla knihu Domácnost bez odpadu a spoustu online článků. Také jsem snížila svůj hmotný majetek a zašla na několik akcí spojených se sbíráním odpadků. Teď navíc od šestého března plním bezodpadovou výzvu.

Je složité udržet si tento životní styl v zahraničí?

Je to pro mě rozhodně velká výzva. Pojem „zero waste“ tu znají snad jen cizinci. Číňané si potrpí na pohodlí, denně tu míjím popelnice přetékající odpadky z rozvážek jídla nebo ze zásilek objednaných z internetových obchodů. Dočetla jsem se, že jen z rozvozů se tu denně vyhodí nejméně šedesát miliónů menu boxů, plastových lahví či příborů. Přišlo mi to tak absurdní, že jsem začala psát blog o plnění bezodpadové výzvy z perspektivy čínského prostředí.

Vaše webová stránka se jmenuje Bu jao daizi. Co to znamená?

To byl vlastně další důvod pro založení blogu. V překladu věta znamená „Tašku nechci“. V každém čínském obchodě vám cpe pokladní nákup automaticky do igelitové tašky. Mám pocit, že „Bu jao daizi“ je nejčastější věta, kterou tu říkám. Proto má blog i stejný název. Zbytek obsahu ale píšu v angličtině. Doufám, že by moje zkušenosti mohly sloužit jako inspirace nejen pro Číňany, ale i ostatní cizince.  

Který úkol z výzvy vás zatím nejvíce zaujal?

Hned ten první, kontrola koše, pro mě byl asi největší motivací k redukci odpadu. Přemýšlím teď nad každou věcí, kterou vyhodím. Nejvíc mě ale baví úkol bezobalové nakupování. Pokaždé, když vytáhnu svůj záclonový pytlík s ovocem a položím ho pokladní na váhu, mě pobaví jejich reakce. Většinou se překvapeně zarazí a nechápou proč to dělám. Ještě se mi ale nestalo, že by měli problém nalepit cenovku na pytlík nebo si stěžovali na hygienické předpisy. V menších krámcích jsou často nadšení a dají se se mnou do řeči. Při příští návštěvě už si mě pamatují jako tu podivnou, co chrání životní prostředí.

Byl nějaký úkol, se kterým jste měla problém?

Asi desátý úkol, plánování jídla. Bydlím na koleji, kde nemáme ledničku a ve spíži mám jen pár fazolí, oříšků a Studentskou pečeť. Stravuji se většinou v blízké jídelně, ve škole nebo v levných bistrech ve městě. Je to časově i cenově výhodnější. Občas si ovšem něco uvařím ve svém rýžovaru nebo si umixuju smoothie.

Co pro vás zero waste znamená?

Je to pro mě taková hra o objevování. Kam až člověk může zajít a co si může sám vyrobit. Snažím se své zkušenosti předat dál, motivovat okolí k šetrnějšímu zacházení s naší planetou. Zrovna včera jsem tady v Čang-čou pořádala přednášku o zero waste nakupovaní, spojenou s workshopem vyrábění nákupní tašky ze starého trička. V dnešní společnosti nejde žít zcela bez odpadu a zero wasterem se také nestanete přes noc. Jak ovšem praví čínské přísloví, cesta dlouhá tisíce mil začíná jedním malým krokem. A to platí i pro život bez odpadu.

Ema Baarová s přáteli na klimatické stávce v Číně, zdroj: Facebook Emy Baarové

Brno – Před rokem a půl nastoupila Ema Baarová na Čínskou akademii umění ve městě Čang-čou. Chtěla si zlepšit čínštinu, s jejímž studiem začala už na Masarykově univerzitě v Brně. Poté, co před rokem navštívila kurz na téma zero waste, si postupně tento životní styl osvojila a žije jím dodnes. Kvůli plnění čtyřicetidenní bezodpadové výzvy navíc píše blog Bu jao daizi". Jeho prostřednictvím se snaží ukázat, jak žít bez odpadu na místech, kde ani třídění odpadků není samozřejmostí.

Pozorujete v Číně snahy o zlepšení životního prostředí?

V Číně jsou odpadky všude, což mě občas dohání k šílenství. Skoro to vypadá, že nikomu nevadí nebo lidé nemají čas se nad nimi zamyslet. Chápu, že jde o velkou zemi a takové množství lidí těžko přimějete k novým zvykům. Avšak na to, jaký je zde neskutečně rychlý vývoj ekonomiky a technologie, jsou v boji s odpadky hodně pozadu. Jsou tu i nějaké snahy o zlepšení kvality ovzduší, ale podle každodenního smogu se zdají být neúspěšné. Nicméně oceňuji, že například v Čang-čou zavedli veřejnou dopravu na elektropohon a skoro každý člověk tu jezdí na elektroskútru.

Jak vlastně funguje v Číně recyklace?

Třídění tady rozhodně není na denním pořádku. Na ulicích sice najdete barevně odlišené popelnice na různé typy odpadků, ve skutečnosti si ale s nějakým jejich tříděním nikdo hlavu neláme. S potěšením ale musím sdělit, že v centru Čang-čou se začínají objevovat inteligentní kontejnery. Jsou propojené s mobilní aplikací, díky které člověk sbírá body a následně může získat i nějaké odměny. Jelikož Číňané nepustí mobil z ruky, tak si myslím, že by je tento interaktivní způsob mohl nalákat.

Jaká byla vaše cesta k životu bez odpadu?

Asi před rokem jsem byla v Brně na jednom zero waste workshopu. Dozvěděla jsem se o pěti základních krocích ke snížení odpadu - zamítnout, zredukovat, zužitkovat, zrecyklovat a zkompostovat. Od toho dne jsem navštívila několik bezobalových prodejen, přečetla knihu Domácnost bez odpadu a spoustu online článků. Také jsem omezila svůj hmotný majetek a zašla na několik akcí spojených se sbíráním odpadků. Teď navíc od šestého března plním bezodpadovou výzvu.

Je složité udržet si tento životní styl v zahraničí?

Je to pro mě rozhodně velká výzva. Pojem „zero waste“ tu znají snad jen cizinci. Číňané si potrpí na pohodlí, denně tu míjím popelnice přetékající odpadky z rozvážek jídla nebo ze zásilek objednaných z internetových obchodů. Dočetla jsem se, že jen z rozvozů se tu denně vyhodí nejméně šedesát miliónů menu boxů, plastových lahví či příborů. Přišlo mi to tak absurdní, že jsem začala psát blog o plnění bezodpadové výzvy z perspektivy čínského prostředí.

Vaše webová stránka se jmenuje Bu jao daizi". Co to znamená?

To byl vlastně další důvod pro založení blogu. V překladu věta znamená „Tašku nechci“. V každém čínském obchodě vám cpe pokladní nákup automaticky do igelitové tašky. Mám pocit, že „Bu jao daizi“ je nejčastější věta, kterou tu říkám. Proto má blog i stejný název. Zbytek obsahu ale píšu v angličtině. Doufám, že by moje zkušenosti mohly sloužit jako inspirace nejen pro Číňany, ale i ostatní cizince.  

Který úkol z výzvy vás zatím nejvíce zaujal?

Hned ten první, kontrola koše, pro mě byl asi největší motivací k redukci odpadu. Přemýšlím teď nad každou věcí, kterou vyhodím. Nejvíc mě ale baví úkol bezobalové nakupování. Pokaždé, když vytáhnu svůj záclonový pytlík s ovocem a položím ho pokladní na váhu, mě pobaví jejich reakce. Většinou se překvapeně zarazí a nechápou, proč to dělám. Ještě se mi ale nestalo, že by měli problém nalepit cenovku na pytlík nebo si stěžovali na hygienické předpisy. V menších krámcích jsou často nadšení a dají se se mnou do řeči. Při příští návštěvě už si mě pamatují jako tu podivnou, co chrání životní prostředí.

Byl nějaký úkol, se kterým jste měla problém?

Asi desátý úkol, plánování jídla. Bydlím na koleji, kde nemáme ledničku a ve spíži mám jen pár fazolí, oříšků a Studentskou pečeť. Stravuji se většinou v blízké jídelně, ve škole nebo v levných bistrech ve městě. Je to časově i cenově výhodnější. Občas si ovšem něco uvařím ve svém rýžovaru nebo si umixuju smoothie.

Co pro vás zero waste znamená?

Je to pro mě taková hra o objevování. Kam až člověk může zajít a co si může sám vyrobit. Snažím se své zkušenosti předat dál, motivovat okolí k šetrnějšímu zacházení s naší planetou. Zrovna včera jsem tady v Čang-čou pořádala přednášku o zero waste nakupovaní, spojenou s workshopem vyrábění nákupní tašky ze starého trička. V dnešní společnosti nejde žít zcela bez odpadu a zero wasterem se také nestanete přes noc. Jak ovšem praví čínské přísloví, cesta dlouhá tisíce mil začíná jedním malým krokem. A to platí i pro život bez odpadu.

Klíčová slova: Čína, zero waste, život bez odpadu, studentka

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.