09.03.2016 00:07


V Česku je poměrně těžké získat některé filmy, říká organizátorka Obzorů Lucia Brutovská

Autor: Barbora Tichá | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Kultura

Studentský projekt Obzory za sebou má už třetí promítací večer v kině Scala Masarykovy univerzity v Brně. Tentokrát na téma kyberpunk v podobě kultovního filmu Matrix. Jak těžké vlastně je uspořádat filmové projekce a kolik to zabere času? Na to odpověděla jedna z organizátorek a studentka filmu a audiovizuálních studií Lucia Brutovská.

Brno — Projekt studentské obzory již třetí večer promítá ve studentském brněnském kině Scala kultovní filmy. Každé úterý se můžete těšit na jeden z vybraných filmů s krátkou přednáškou odborníka. Za jedním promítacím večerem je, ale poměrně dost organizátorské práce. „Je nás sedm a stejně nám to zabere sedm dní v týdnu,” říká jedna z organizátorů Lucia Brutovská.

Kdo vlastně vytváří projekt Obzory?

Je to projekt studentů Masarykovy univerzity z Ústavu filmu a audiovizuální kultury. V týmu, který celý projekt organizuje, je sedm studentů a to i například z ekonomické fakulty nebo fakulty sociálních studií. Je to vlastně celkově náš projekt. Od začátku jsme si vymysleli koncept, vypracovali ho, ucházeli jsme se o grant, který jsme nakonec dostali. Díky tomu máme dost peněz na realizaci projektu.

Jak vás vůbec napadlo začít s Obzory?

S tím původně přišla doktorandka ústavu filmu a audiovizuální kultury Petra Fujdlová, která nás vede. Tu to napadlo z takového praktického hlediska. Chtěli jsme lidem přiblížit, co to vlastně studium filmových studií znamená. Často se nás totiž například ptají, co studujeme, o čem to je a také třeba, jestli nám studium filmu nekazí pak zážitek z něho, když v tom vidíme o hodně víc. Chceme lidem ukázat, že si film dokážeme užít stejně jako oni.

Organizátorky projektu Lucia Brutovská (vlevo) a Veronika Lengálová. Foto: Barbora Tichá

Jak těžké je zorganizovat Obzory?

Dost. I když se to možná nezdá. My jsme začali na tomto projektu pracovat rok před první projekcí. Rok trvalo formování toho nápadu. Jako protistrana nám byli dohlížející učitelé, kteří nám ale zároveň pomáhali. Dávali nám doporučení. Říkali, co se jim nelíbí. Měli jsme také zkušenost, protože celý projekt filmového promítání funguje už dva roky. Zjišťovali jsme podle toho například, co se lidem líbí. Cílem je sice hlavně, aby se lidi dozvěděli o filmu něco víc, ale potřebujeme zároveň, aby jich přišlo dost, aby o akci měli zájem. Takže to musí být vyvážené. Je to proto dost náročné. 

Jak sháníte filmy, které promítáte?

Na to máme jednoho chlapce přes distribuci. Jana Churého. Všechny filmy jsou distribuované v České republice. Je poměrně těžké získat některé filmy v Čechách na rozdíl například od Polska. Ve výběru nás tak omezovalo, co bylo dostupné. Máme filmy na pětatřiceti milimetrovém filmu i filmy na Blu-ray. 

Jak jste vybírali filmy?

Byla to kombinace toho, co bude populární a toho, aby to nebylo „provařené“, že by se na to už diváci ani nechtěli dívat. Například také ne nic, co bylo třeba před rokem v kině. Ten výběr se postupně měnil, až jsme došli k současnému složení.

Jaká je asi návštěvnost Obzorů?

Zatím je to super. Chodí asi okolo tři sta lidí na projekci. Návštěvnost je velmi dobrá. Někdy se i bojíme, jestli budeme mít dost místa.

Jaké jsou ohlasy na promítání?

Ohlasy jsou dobré. Jen nevím, jestli se na to hodnocení dá úplně spolehnout. Snažili jsme se diváky přimět, aby psali na facebookové stránky, když se jím třeba něco nelíbilo. Nemusí se bát psát negativní věci. Dnes po promítání Matrixu si ale myslím, že budou spokojeni. A to i s úvodní přednáškou Jakuba Macka. Byla zábavná a zajímavá. Minule na promítání Casablancy jsme měli pocit, že diváky přednáška před promítáním trochu nudí. Tak bychom od nich chtěli slyšet, zda to tak opravdu bylo nebo ne. Takže kdyby nám lidi psali i negativní recenze tak bychom vlastně byli šťastní.

Kolik filmů máte ještě v plánu?

Čeká nás ještě sedm filmů. Tři už jsou za námi. Příští týden budeme promítat 96 hodin. Dále nás čeká Mlčení jehňátek. Ty budeme mít v předpremiéře před projektem Sto. Na to se velmi těšíme. V plánu je také Jeden musí z kola ven nebo Čaroděj ze země Oz. Také Gottland, což je český film, který ještě nebyl v kinech.

Jaký film máte osobně nejraději vy?

To je poměrně složité. Asi nejvíc jsem se těšila na Mechanický pomeranč, který jsme promítali první. Režisér Stanley Kubrick je moje velká láska. Ale také Matrix je skvělé vidět na velkém plátně. Do budoucna se těším na Mlčení jehňátek. Sice nemám moc ráda horory, ale na tenhle film se ráda podívám. 

 

Lucia Brutovská je studentka druhého ročníku mediálních studií a žurnalistiky a teorie a dějin filmu audiovizuální kultury. Mimo práci na organizaci studentského projektu Obzory, je momentálně na praxi v TASR (Tlačová agentúra slovenskej republiky).

Klíčová slova: Obzory, film, Scala, promítání

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.