11.03.2018 16:56


V brněnském krytu přibližují osudy Čechoslováků a Židů zavřených v gulagu

Autor: Anna Vaculíková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Kultura

Výstava o Čechoslovácích a Židech, kteří prošli ruskými pracovními tábory gulagy, se koná od konce února v rozlehlých prostorách protiatomového krytu 10-z. Návštěvníci krytu tak mají možnost zjistit, jaké osudy měli jednotlivci, kteří se během druhé světové války snažili utéct před nacisty do Ruska, kde byli zadrženi a zavřeni do těchto táborů. Autory dvou spojených výstav jsou Adam Hradílek a Jan Dvořák.

Výstava o Čechoslovácích a Židech, kteří prošli ruskými pracovními tábory gulagy, se koná od konce února v rozlehlých prostorách protiatomového krytu 10-z. Návštěvníci krytu tak mají možnost zjistit, jaké osudy měli jednotlivci, kteří se během druhé světové války snažili utéct před nacisty do Ruska, kde byli zadrženi a zavřeni do těchto táborů. Autory dvou spojených výstav jsou Adam Hradílek a Jan Dvořák.

Výstavy o Čechoslovácích a Židech můžete v protiatomovém krytu 10-z navštívit až do konce května

Brno – Adam Hradílek a Jan Dvořák z Ústavu pro totalitní režimy jsou sběrateli informací o Čechoslovácích a Židech, kteří v letech 1939 až 1942 utekli do Ruska před nacismem a fašismem. Připravili proto v brněnském protiatomovém krytu 10-z spojené výstavy, které si návštěvníci mohou prohlédnout až do 27. května letošního roku. Autoři zaměřili výstavu na osudy jednotlivých utečenců, kteří byli zavřeni do gulagů.

„Od zpřístupnění krytu 10-Z se snažíme přinášet témata, která městu Brnu a jižní Moravě chybí. O Češích v gulazích se donedávna moc nevědělo, nebýt objevné práce Adama Hradílka,“ říká provozovatel krytu Pavel Paleček. „Na výstavě najdete i řadu příběhů Brňáků, kteří byli odvlečeni do gulagu. Příkladem jsou například příbuzní divadelníka a spisovatele Arnošta Goldflama,“ dodává Paleček. Z více než třiceti tisíc pronásledovaných osob z předválečného Československa jich nejméně pět tisíc pocházelo z území dnešní České republiky a zhruba polovina z nich na následky stíhání zemřela. Přeživší z pracovních táborů vysvobodila až amnestie spojená se vznikem československé jednotky v Sovětském svazu.

Mnozí z těch, kteří přežili gulagy, padli při osvobozování Československa. „Četla jsem knihu Čechoslováci v Gulagu, tak jsem čekala podobné příběhy. Shodovaly se jen některé a dozvěděla jsem se o dalších osudech těchto lidí,“ říká návštěvnice výstavy, Michaela Staňková. 

Ti, kteří gulagem prošli, o tom po celou dobu komunismu mlčeli.  „To nejcennější, co na výstavě můžou lidé vidět, jsou hodiny svědectví desítek lidí, které Hradílek zachytil, než zemřeli. Osobní výpovědi běží na několika projekcích uvnitř krytu. Dnes už těžko potkáte někoho, kdo by mohl vyprávět osudy milionů lidí, kteří zahynuli. Proto chceme příběhy těchto obětí stalinského teroru připomenout,“ říká Paleček.  

Výstava je sestavena z dvojjazyčných panelů s jednotlivými osudy a fotografiemi Čechoslováků a Židů. Výstava je rozmístěna po prostorách celého krytu. Návštěvník má možnost vidět i interiér krytu, který je vybavený původní technikou nebo se dozvědět o historii krytu. „Velmi se mi líbí prostředí, ve které se výstava koná, je to opravdu nápadité,“ říká Staňková.

Brno – Adam Hradílek a Jan Dvořák z Ústavu pro totalitní režimy jsou sběrateli informací o Čechoslovácích a Židech, kteří v letech 1939 až 1942 utekli do Ruska před dopady německého nacismu či maďarského fašismu. Připravili proto v brněnském protiatomovém krytu 10-z spojené výstavy, které si návštěvníci mohou prohlédnout až do 27. května letošního roku. Autoři zaměřili výstavu na osudy jednotlivých utečenců, kteří byli zavřeni do gulagů, ruských pracovních táborů.

„Od zpřístupnění krytu 10-Z se snažíme přinášet témata, která městu Brnu a jižní Moravě chybí. O Češích v gulazích se donedávna moc nevědělo, nebýt objevné práce Adama Hradílka,“ říká provozovatel krytu Pavel Paleček. „Na výstavě najdete i řadu příběhů Brňáků, kteří byli odvlečeni do gulagu. Příkladem jsou například příbuzní divadelníka a spisovatele Arnošta Goldflama,“ dodává Paleček. Z více než třiceti tisíc pronásledovaných osob z předválečného Československa, jich nejméně pět tisíc pocházelo z území dnešní České republiky a zhruba polovina z nich na následky stíhání zemřela. Přeživší z pracovních táborů vysvobodila až amnestie spojená se vznikem československé jednotky v Sovětském svazu.

Mnozí z těch, kteří přežili gulagy, padli při osvobozování Československa. „Četla jsem knihu Čechoslováci v Gulagu, tak jsem čekala podobné příběhy. Shodovaly se jen některé a dozvěděla jsem se o dalších osudech těchto lidí,“ říká návštěvnice výstavy, Michaela Staňková. 

Ti, kteří gulagem prošli, o tom po celou dobu komunismu mlčeli.  „To nejcennější, co na výstavě můžou lidé vidět, jsou hodiny svědectví desítek lidí, které Hradílek zachytil, než zemřeli. Osobní výpovědi běží na několika projekcích uvnitř krytu. Dnes už těžko potkáte někoho, kdo by mohl vyprávět osudy milionů lidí, kteří zahynuli. Proto chceme příběhy těchto obětí stalinského teroru připomenout,“ říká Paleček.  

Výstava je sestavena z dvojjazyčných panelů s jednotlivými osudy a fotografiemi Čechoslováků a Židů. Výstava je rozmístěna po prostorách celého krytu. Návštěvník má možnost vidět i interiér krytu, který je vybavený původní technikou nebo se dozvědět o historii krytu. „Velmi se mi líbí prostředí, ve které se výstava koná, je to opravdu nápadité,“ říká Staňkov

Klíčová slova: Brno, výstava, kryt 10-z, Čechoslováci, Židé, gulag

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.