13.12.2015 00:02


Tváří v tvář demokracii

Autor: Havelková Lenka | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

V současné době neustále slýchám pojem krize demokracie. Všude se vedou dlouhé debaty a diskuze s odborníky, jejichž výsledkem jsou pokaždé jen další otázky. Nesmírně si cením toho, že základem demokratického systému je diskuze, nicméně i ta se může při troše podlosti a arogance stát nástrojem opačným. Nedávno jsem zažila v nočním rozjezdu nepříjemnou situaci. Mladý muž se rozhodl, že si s sebou do autobusu vezme pivo. Posadil se doprostřed vozu a v klidu popíjel ze skleněného půllitru. Když si toho všiml řidič, okamžitě ho přišel napomenout. Hoch však seděl v klidu dál.

Vybavuji si zoufalství řidiče, který se snažil po dobrém podnapilému dvacátníkovi vysvětlit, že jídlo a pití je v prostředcích městské hromadné dopravy zakázáno. Mladík pobaveně odpověděl: „ Strejdo já mám žízeň, pití mě nemůžeš zakazovat.“ Šofér se mu dále pokoušel vysvětlit, že by sklo během jízdy mohlo někoho zranit. Ani to ho však neodradilo. „Tak to teda doufám, že umíš dobře řídit,“ zněla mladíkova odpověď. Celou dobu jsem si říkala, proč řidič už dávno nezavolal policii. Zřejmě si myslel, že je schopen rozumnými a logickými argumenty hocha usměrnit. Krutě se však zmýlil. Doposud klidný milovník piva vstal a postavil se mu tváří v tvář. Měla jsem strach, co přijde. „Takže ty mě budeš říkat, co mám dělat jo?“ arogantně zasyčel a chrstl po něm zbytek piva. Nastalo ticho. Mlčky jsem spolu s ostatními lidmi v autobuse sledovala, co se bude dít. Nedělo se však vůbec nic. Mladík se řidiči na závěr vysmál a spokojeně odkráčel pryč z autobusu, zatímco ten politý dobrák usedl zpátky za volant.

Lenka Havelková

Lidé kroutili hlavou a v autobuse začala debata. Celou cestu jsem bedlivě poslouchala, jak se lidé k této nepříjemné situaci postaví. Všichni jsme byli svědky té stejné události, která se nám odehrála před očima. Měla jsem za to, že přece i názor musí být stejný. Jenomže tato diskuze, dáli se tak nazvat výměna názorů mezi mladíkem a postarším šoférem, byla spouštěčem diskuze další. Mám na mysli tu vnitřní, která se odehrává bezprostředně po nepříjemném zážitku. Pár lidí vyjádřilo svůj názor nahlas. „To se divím, že mu nedal pořádně přes držku,“ ozval se starší muž a mnoho lidí mu přitakalo. Autobus jel dál. Pochvíli se spustila diskuze mezi mladými muži, okolo dvaceti let. „Zbytečně to vyhrotil, pivo přece nemůže nikomu vadit,“ shodli se nakonec. Debata pak již dále nepokračovala a každý si hleděl svého. Mám za to, že většina lidí nad tím stejně dál přemýšlela.

Podle mého názoru, je hlavní problém v pravidlech. Jestliže v dopravním podniku existují nějaká pravidla přepravy a jsou platná, tak by zde už žádná zbytečná diskuze být neměla. Ze začátku sice mladík s pivem cestující pobavil, ale jeho finální reakce všechny zaskočila. Byla tedy chyba řidiče, že se s ním pokoušel vést rozumnou řeč? Nebo měl pravdu ten pán, který řekl, že mu měl dát rovnou přes držku. Nevím. Možná by si chudák řidič v obou případech zadělal ještě na větší problém, než je polité tričko. Tato asi měsíc stará historka z nočního autobusu mě v mnohém inspirovala. Když teď sleduji různé debaty o krizi demokracie, pokaždé soustředím na to, kdo odchází s tím pomyslně politým tričkem a proč. Svobodu názoru a slova totiž zajišťuje pouze demokracie a myslím, že by jí byla škoda. Měly by se však možná zdůraznit přepravní podmínky a zajistit jejich vymahatelnost. Neumím si totiž představit, co by se stalo, kdyby do autobusu nastoupilo takhle drzých mladíků s pivem naráz třeba patnáct.

 

 

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.