11.03.2019 18:13


Tři bratři, každý z nich úplně jiný. Remundův dokument o Okamurových pomůže pochopit proč

Autor: Vojtěch Kousal | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Kultura

Režisér Filip Remunda na premiéře dokumentu Bratři OkamurovéOkamurovi – málokteré příjmení v současnosti vzbudí tolik vášní, jako právě toto. Zájem veřejnosti posiluje skutečnost, že Hayato, Tomio i Osamu, bez výjimky výrazné osobnosti, zastávají, především v případě prvních dvou bratrů, křiklavě odlišné politické názory. Rozpolcenost rodiny Okamurových jako by zrcadlila stav celé české společnosti. To byl také důvod, proč se Filip Remunda z Českého žurnálu rozhodl natočit celovečerní film Bratři Okamurové.

Režisér Filip Remunda na premiéře dokumentu Bratři Okamurové

Vysoká publicita protagonistů znamená, že velká část tuzemských diváků má jistou představu, se kterou před plátno nebo obrazovku usedne. Dravý předseda politické strany SPD Tomio oslovující nevyslyšené a frustrované masy a jeho názorový opak, proevropský a solidaritu hlásající Hayato z KDU-ČSL. Nejmladší a spíše technicky zaměřený Osamu se jako architekt politicky příliš neangažuje a představuje spojku mezi znesvářenými bratry.

Silná emoce spojená s tímto rodinným jménem může filmu pomoct z marketingového hlediska. Ruku v ruce s tím to také znamená divácké očekávání nezůstat u povrchového vyobrazení a proniknout postavavám hlouběji do nitra. To se Remundovi daří jen zčásti. Nejznámější z bratrů, Tomio, totiž odmítne účast na natáčení. To je ostatně v dokumentu přímo zachyceno. Jak je u Remundy zvykem, kameru zapíná už před tím, než vůbec ví, jestli bude dotyčný s nahráváním souhlasit. Režisérovi tedy nezbývá než sáhnout k archivním a observačním záběrům doplněným o úryvky z videí na facebookovém profilu předsedy SPD, ve kterých se dokola obouvá do Evropské unie a promigrační politiky.

Nelze ale říct, že by film nepřinášel nic nového. Skrz Hayatovo a Osamovo vyprávění pronikneme hlouběji do jejich osobních i profesních životů. Dozvíme se také více o jejich dětství a rodinných vztazích, které měly vliv na jejich dnešní působení. Máme možnost se pozastavit nad paradoxem, že předci jednoho z nejhlasitějších kritiků migrace byli v minulosti několikrát sami migranty. Díky prostoru věnovanému Tomiovým příznivcům se zase můžeme zamyslet nad tím, proč vkládají své naděje právě do předsedy SPD.

Protože se film natáčel v době konání sněmovních voleb na podzim 2017, je názorový střet dvou nejstarších bratrů o to výraznější. Politika, která je přítomna po celou hodinu a půl, chvílemi přebírá otěže úplně. Některé scény spojené s volebním napětím jsou pak podkresleny až přepjatou hudbou. V kontrastu s rivalitou svých sourozenců, trochu upozaděný Osamu jezdí po světě, obdivuje a prohlíží si architekturu a urbanistická řešení. Jeho klid a odstup působí jako hromosvod celého filmu.

Pokud divák bratry Okramurovy už do určité míry zná, nejspíš se většího překvapení nedočká. Českému publiku film spíš pomůže lépe pochopit, co v minulosti formovalo odlišné pohledy na svět každého ze sourozenců. Také nám umožní nahlédnout do jejich soukromí svérázným, ale ne úplně bulvárním pohledem. Zcela jiný přínos může mít snímek pro zahraniční publikum nebo při sledování za pár desítek let, až si budeme chtít připomenout, kdo to ti Okamurovi vlastně byli.


Klíčová slova: recenze, okamura, dokument, remunda, tomio, hayato, osamu

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.