27.04.2019 11:21


Tlumočnické služby dávají neslyšícím více možností a svobody

Autor: Radek Štencl | Kurz: On-line žurnalistika | Kategorie: MUNI bez překážek

Studenti Masarykovy univerzity se sluchovým postižením mají nárok na tlumočení či vizualizaci mluveného jazyka. Tyto služby poskytují zejména interní tlumočníci Střediska Teiresiás. S Ivanou Kupčíkovou, tlumočnicí českého znakového jazyka, se setkáváme v prostorách Augustiniánského opatství v Brně. Masarykova univerzita zde v rámci oslav 100. výročí svého založení uděluje čestný doktorát a součástí ceremonie je i zajištění tlumočení pro lidi se sluchovým postižením. Do znakového jazyka se tlumočí nejen mluvené slovo, ale také státní hymna.

Autor: Radek Štencl, Středisko Teiresiás - Ivana Kupčíková, Sbor opery Národního divadla v doprovodu orchestru Národního divadla

Sledovat vaše tlumočení do znakového jazyka, zvláště státní hymny, byl přímo umělecký zážitek. Jak se na takové slavnostní tlumočení připravujete?

Tlumočení státní hymny nebo jiného hudebního vystoupení není možné bez přípravy. Tlumočí se totiž nejen text, ale i emoce, celková atmosféra a záměr autora, které s dílem také přímo souvisejí. Tlumočení hudebních děl se dá připravit různými rozbory, ale konkrétně u hymny existuje oficiální překlad od České komory tlumočníků českého znakového jazyka.

Zaujalo mne, že jste na slavnostní akci byli tlumočníci dva. Z jakého důvodu?

Na akcích podobného charakteru jsou dva tlumočníci výhodou. Zazněla evropská i česká hymna, tlumočili jsme několik proslovů. Ne vždy jsou materiály pro přípravu k dispozici s předstihem, potom příprava i samotné tlumočení vyžaduje více soustředění a pozornosti. Kolega byl tedy vítaným pomocníkem.

Často jako tlumočnice vystupujete před větším množstvím lidí. Míváte trému?

Ano, mívám. Myslím si, že mají trému všichni tlumočníci, ale snaží se působit tak, aby nebyla poznat.

 

Komunitní tlumočení

 

Při jakých příležitostech tlumočíte?

V rámci komunitního tlumočení často tlumočím u lékaře, k čemuž mám díky svému vzdělání blízko. Tlumočnické služby jsou ale využívány i při vyřizování osobních nebo rodinných záležitostí, jako jsou třídní schůzky, bydlení, komunikace s úřady a institucemi. Zkrátka všude tam, kde potřebuje mít neslyšící člověk jistotu a přesné informace. Druhou oblastí je tlumočení v terciárním vzdělávání, tedy na vysoké škole.

V komunitním tlumočení se setkáváte s citlivými osobními informacemi neslyšících. Jak se s nimi vyrovnáváte?

Profesionální tlumočník českého znakového jazyka dodržuje etický kodex. Ten obsahuje základní pravidla pro poskytování služby a je základním vodítkem. Zvlášť citlivé je dodržování mlčenlivosti.

Vstupujete někdy do takových situací?

Ne, tlumočník není aktivním účastníkem situace. Je pouze zprostředkovatelem komunikace. Předává sdělení, ale neměl by komunikaci přerušovat, nebo do ní vstupovat.

Do komunikace nevstupujete ani v případě, když je neslyšícímu předkládaná záměrně nepravdivá informace? 

V situaci, kdy je zřejmé, že si člověk vymýšlí, tlumočník do rozhovoru nemůže vstoupit a říci „teď si dávejte pozor“. Cílem tlumočníka je předat informace. Věrně tak, aby neslyšící mohl informaci interpretovat a nejlépe sám dospět k názoru, že se může jednat o lež, podvod nebo něco nevýhodného, třeba o půjčku na vysoký úrok.

Cit pro situaci je tedy pro tlumočníka velmi důležitý.

Ano. I proto je výhodou, pokud se tlumočník a neslyšící setkávají opakovaně při řešení jedné záležitosti. Jako příklad bych uvedla tlumočení u lékaře. V takových situacích je zatěžující každému novému tlumočníkovi opakovaně vysvětlovat, co ho trápí a jaké má zdravotní potíže.

 

Tlumočení na univerzitě

 

Zmiňovala jste tlumočení na vysoké škole. Můžete nám přiblížit, o co jde? 

Součástí Masarykovy univerzity je Středisko Teiresiás, které v rámci služeb pro studenty se specifickými nároky zajišťuje i tlumočení. Tlumočím běžnou výuku, záležitosti související se studiem studentů se sluchovým postižením a zajišťuji tlumočení i na oficiálních akcích pořádaných samotnou MU.

Jak se na výuku připravujete?

Moje příprava na tlumočení výuky vypadá tak, že si od vyučujícího vyžádám podklady – prezentace, které bude na výuce používat, případně videa a další materiály. Před výukou si vše prostuduji, abych měla představu, co je cílem vyučujícího a co chce předat.

To musí být spousta informací. Jak je dokážete vstřebat?

I zde se tlumočí obsah. Je tedy třeba porozumět výchozímu textu a vědět, co je jeho záměrem. Tento záměr převést do cílového jazyka. Pokud míříte k tomu, zdali si z těchto informací tlumočník něco zapamatuje, tak ne vše. Tlumočník se především soustředí na obsah a to, jak jej správně převést. Kdybyste si po přednášce udělal průzkum toho, jestli si z výuky pamatují více studenti nebo tlumočník, pravděpodobně by to byli studenti.

Na těchto přednáškách tlumočíte mnoho odborných výrazů. Jak si udržujete takové množství znakové zásoby?

Pokud tlumočník pracuje na vysoké škole, měl by ideálně mít vysokoškolské vzdělání a tlumočit obory, které má sám vystudované. Těm rozumí, a to mu ušetří čas na přípravu. Protože studenti na Masarykově univerzitě studují různé obory, je nereálné mít je vystudované všechny. Tlumočník se musí stále vzdělávat, a to v jazyce, ze kterého tlumočí nebo překládá, tak i v jazyce, do kterého tlumočí nebo překládá. Samozřejmostí je důsledná příprava před tlumočením. Velmi pomáhá vysoká úroveň obecné vzdělanosti.

Jak postupujete, když i přesto narazíte na slovo, pro které ještě ve znakovém jazyce není známý výraz?

Stejně jako v jiných jazycích, tak i v českém znakovém jazyce dochází k situacím, kdy pro odborný termín neexistuje ekvivalent. Když se s takovou situací setkám poprvé, použiji opis. To znamená, že konkrétní výraz nepřeložím jedním znakem, ale vysvětlím dvěma, třemi znaky. Postupně se zavede nebo převezme nový znak, a ten se později může stát součástí ustálené zásoby znakového jazyka.

Mgr. Ivana Kupčíková, DiS., tlumočnice do znakového jazyka | Foto: Radek ŠtenclStává se, že i v českém jazyce se ve veřejném prostoru objeví slovo, jehož význam je potom předmětem diskuzí jazykovědců. Řešíte podobné případy i v komunitě tlumočníků do znakového jazyka?

Osobně jsem se s tím nesetkala, ale pokud k takové situaci dojde, tlumočník použije pravděpodobný význam slova a může jej doplnit i o polemiku, kterou slovo vyvolalo. Právě proto je pro tlumočníka důležitý všeobecný přehled a vysoká úroveň vzdělanosti, aby si dokázal vybudovat bohatou terminologii a s podobnými situacemi se dokázal vypořádat.

 

Komunita a finance

 

Jak velká je vlastně komunita tlumočníků v České republice? Uvádí se, že jich existuje kolem šedesáti, což není veliké číslo.

Přesný počet je obtížné určit. Jsou tu ti, pro které je tlumočení hlavní pracovní náplní. Například ve vzdělávání, jako v mém případě, nebo v neziskových organizacích, které je zaměřeno na komunitní tlumočení. Dále je tu skupina lidí, pro které není tlumočení hlavní pracovní náplní, mají jiné zaměstnání a tlumočení provozují na bázi externí spolupráce ve svém volném čase. Šedesát tlumočníků budou všichni uvedení dohromady.

Kolik na ně připadá neslyšících?

V našem státě připadá na jednoho tlumočníka přibližně sto šedesát dva neslyšících. Obecně je v populaci zhruba jedno promile neslyšících. Přesné statistiky nejsou známé, protože lékaři nemají ohlašovací povinnost. V našem státě je asi půl milionu lidí s nějakým typem sluchové vady a neslyšících je zhruba od osmi do dvanácti tisíc.

Kolik neslyšících studuje na Masarykově univerzitě?

V současné době na MU studuje přes padesát studentů se sluchovým postižením. 

Sto šedesát dva neslyšících na jednoho tlumočníka nezní jako uspokojivá situace. Jak ji vnímáte?

Tlumočníků českého znakového jazyka je opravdu málo a rozhodně nestačí pokrýt požadavky, které přicházejí z komunity neslyšících. Stává se, že žádný tlumočník není k dispozici.

Právo na zajištění vzdělávání neslyšících je však zakotveno v zákoně. Nepomáhá to rozšiřovat tlumočnické služby?

Trochu to upřesním. Neslyšící má právo na výběr komunikačního systému. V oblasti vzdělávání mohou děti, žáci a studenti navštěvovat školy určené pro děti, žáky a studenty se sluchovým postižením, dříve označované jako speciální školy, nebo se mohou vzdělávat v rámci inkluze v běžných školách. Speciální pedagogické centrum potom stanoví konkrétní stupeň podpůrných opatření a jedním z nich může být doporučení tlumočníka českého znakového jazyka. Jiná otázka je potom uplatňování takového práva a dostupnost tlumočníků, kteří v praxi chybí. Bohužel ani v dnešní době není většina škol, institucí ani zaměstnavatelů připravena na to, aby zajišťovala tyto služby.

Jak se tlumočnické služby financují?

V případě komunitního tlumočení si službu objednávají neslyšící lidé v neziskových organizacích, kterým do rozpočtu přispívá stát. Jedná se o tlumočení v rámci sociálních služeb. Sem spadá například tlumočení u lékaře, na úřadě, u přijímacího pohovoru do nového zaměstnání a podobně. Tyto služby jsou pro neslyšící zdarma. Pokud by si ale například chtěli zvýšit svoji kvalifikaci absolvováním vzdělávacího kurzu, musí si neslyšící tlumočnické služby hradit sami, nebo najít jiný zdroj financování.

Nemohla by v takovém případě financování tlumočení zajistit právě společnost pořádající vzdělávací kurz?

V České republice to tak zatím bohužel nefunguje. Pořádající společnost cenu kurzu stanoví podle nákladů na lektora a provozní výdaje, ale nepočítá s tím, že by se přihlásil neslyšící klient. Uhrazení práce tlumočníka je pro ně dalším nečekaným výdajem a svůj zisk nechtějí snížit. Ve většině případů finanční účast na zaplacení tlumočnických služeb odmítnou a přenesou na samotného klienta. V některých případech je ochotný přispět zaměstnavatel neslyšících klientů, někdy je možnost financování v rámci nějakého projektu, případně si tlumočení hradí sám neslyšící klient. Vzdělávací společnosti se zatím nedívají na situaci optikou, že neslyšící je také zákazník a měl by mít stejné příležitosti jako ostatní.

Vidíte náznaky zlepšení situace?

Myslím si, že je znakový jazyk pro spoustu lidí atraktivní a hodně zájemců se ho učí. Komunitní tlumočení je financováno neziskovými organizacemi a ty dostávají dotace od státu. Finance jsou však omezené a neziskové organizace často více tlumočníků přijmout nemohou. Je to začarovaný kruh. Kdyby stát vyčlenil na služby více peněz, bude k dispozici i více tlumočníků.

Existuje i další řešení?

V zahraničí existují různé modely financování tlumočnických služeb. Jednou z možností je například to, že tlumočení vždy hradí firma nebo instituce, kde tlumočení probíhá, nikdy ne neslyšící účastník komunikace. Náklady na tlumočníka si potom odepíší z daní.

 

Práce, která má smysl

 

Jak se člověk stane tlumočníkem do znakového jazyka? 

V dřívějších dobách se stávali tlumočníky hlavně lidé, kteří měli nějaké osobní vazby na komunitu neslyšících. Jejich rodiče nebo partneři byli neslyšící. Později se situace začala proměňovat a začali přibývat tlumočníci, kteří na komunitu neslyšících neměli přímé vazby, ale znakový jazyk se jim zalíbil. Začali se mu intenzivně věnovat a později si doplnili tlumočnické vzdělání.

Má práce tlumočníka nějaké zvláštnosti?

Jistě bychom mohli jmenovat několik specifik. Neslyšící lidé jsou vizuálně orientovaní a jsou velice dobří pozorovatelé. Když použiji jeden stereotyp, žena si vezme nové šaty nebo má nový účes a přítel nebo manžel si ničeho nevšimne. Neslyšící lidé si toho všimnou okamžitě a neuniknou jim ani drobné detaily. Tlumočník tuto všímavost také získává a rozšíří se mu periferní vidění.

Čím je tato práce zajímá pro vás?

Je to práce, která není jednotvárná. Dostanete se do různých situací. Dozvíte se informace z mnoha oblastí, zejména při tlumočení ve vzdělávání. Je to práce, která má smysl.

Můžete být konkrétnější?

Pokud je tlumočnická služba dostupná, mohou si neslyšící lidé svoje osobní záležitosti řešit sami a získají tak větší svobodu a nezávislost. Nejsou vázáni na svoji rodinu nebo někoho, kdo bude ochotný s nimi někam zajít, něco vyřídit, zatelefonovat nebo něco zprostředkovat.

 

Mgr. Ivana Kupčíková, DiS., tlumočnice do znakového jazykaMgr. Ivana Kupčíková, DiS., tlumočnice do znakového jazyka

Původní profesí je zdravotní sestra pro ARO, JIP a OP sály. V roce 2010 získala vysokoškolský diplom v oblasti Speciální pedagogiky. Další vzdělávání absolvovala pod hlavičkou České komory tlumočníků znakového jazyka, Institutu Neslyšících pro specializované vzdělávání, Trojrozměru – Brněnského centra českého znakového jazyka, Masarykovy univerzity, Unie neslyšících Brno a dalších institucí. Od roku 2018 působí v České unii neslyšících a v roce 2003 začala pracovat pro Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás. Přes 20 let získává zkušenosti z komunitního tlumočení (u lékaře, na úřadech, v zaměstnání, bankách, schůzích SVJ, třídních schůzkách a podobně).

Klíčová slova: rozhovor, tlumočení, znakový jazyk, středisko teiresiás, muni

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.