09.04.2016 18:51


Těžký život alergika

Autor: Michaela Černá | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Pyly. Léky. Kapesníky. Přichází jaro, alergická sezóna. Čekárny se plní pacienty, jejich kapsy zase posmrkanými kapesníky. Každý rok je to stejné a naděje, že se to někdy změní pomalu umírá. Alergici se dál každou sezónu dopují léky a stávají se z nich závisláci. Jenže ono to nebude tak černobílé, jak se může zdát...

Michaela Černá. Foto: Hana Drahokoupilová

A bylo jaro. Všecko, všecko kvetlo… Příroda se probudila. Alergie taky. Lidé se radují, milenci se milují, alergici brečí.

Nebo tak alespoň vypadají. „Co se ti stalo?“ „Proč pláčeš?“ „Co jsi dělal celou noc, že máš takové kruhy pod očima?“ Rok co rok stejné otázky. Vysvětlovat, že patříte každé jaro mezi závisláky na lécích a jakmile si nedáte každodenní dávku, přijde absťák, vás už přestává bavit. A tak se jednoho dne v hlavě alergika zrodil plán. Co všeho využít ve svůj prospěch? Třeba k vám okolí bude milejší, když uvidí červený nos, opuchlé oči, kapesník v ruce. „Víte, mě to opravdu mrzí, já jsem z toho celý nešťastný, celou noc jsem nespal…“ Třeba vám okolí spíše uvěří nesmyslné výmluvy. „Já se moc omlouvám, že jsem nedonesl vypracovaný úkol, jenže my to máme teď doma těžké.“ Třeba. A když ne…

Pak přichází verze číslo dvě. Velké sluneční brýle. Drsný výraz, drsné výmluvy. „Sorry, mám alergii, dneska nemůžu pracovat. Chceš snad, aby to se mnou švihlo? Chceš mě mít na svědomí?“ No, kdo by chtěl, že? Alergikům se nedá odporovat, protože, co kdyby to s nimi opravdu švihlo?

Aby bylo jaro. A ta tráva byla taková veliká, a ti alergici – ale ti se něco nasmrkali!

Klíčová slova: alergie

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.