20.03.2019 11:08


Tanečnice si obula do Irska místo stepovacích bot pohorky

Autor: Magdaléna Čevelová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Kultura

Kateřina Špirochová vyrazila s krosnou na smaragdový ostrov – do Irska. Formou přednášky představila svou cestu, která se neobešla bez dobrodružství. Zavzpomínala na to, jak spala na černo ve stanu v národním parku nebo jak si vyzouvala boty a ždímala mokré ponožky. S Irskem ji také spojuje to, že se od dvanácti let věnuje irskému tanci.

Audio

    Rozhovor s Kateřinou Špirochovou. Autor: Magdaléna Čevelová
         
    Autor:

Brno – Úterní večer v Café Práh patřil pivu Guinness a irské hudbě. Ve dvou hodinách svůj cestovatelský příběh vylíčila Kateřina Špirochová, průvodkyně z cestovní kanceláře Kudrna. Svůj výklad doplnila ukázkou irského tance, fotkami a radami ohledně trekového cestování.

Proč Irsko?

Na to odpověděla Kateřina hned na začátku. ,,Ve dvanácti jsem viděla video irských tanečníků a okamžitě jsem se do jejich tance zamilovala. Tatínek mě od toho odrazoval, vzala jsem ho na jedno vystoupení. Nakonec byl oslněný - jak tancem, tak atmosférou. Nikdy na ten večer nezapomeneme, měli jsme z toho tleskání modřiny na rukou," řekla. Dalších deset let působila se svou taneční skupinou v Praze. ,,Teď už jsem v tanečním důchodu, tancuji jen rekreačně. Irsko však zůstane v mém srdci napořád," dodala s úsměvem. Kroky ještě nezapomněla, jak se návštěvníci na přednášce přesvědčili.

Vyrazila s batohem na zádech

Na cestu nejela sama. ,,V říjnu za mnou přišel Jirka Šindelář, můj kolega z cestovky. Že prý jsou levné letenky do Irska, tak jestli nechci s ním a jeho bráchou vyrazit. Potřebovala jsem se v životě nějak posunout, takže jsem kývla," vzpomínala. Byla to její první treková výprava. ,,Šli jsme dolní část Kerry Road, což je cesta kolem celého Irska. Náš okruh trval týden, vyrazili jsme z Killarney," sdělila.

S sebou si nabalili dva stany, spacák a jídlo. ,,Šumavák nikdy nezklame, tento tříkilový chléb je na cestách k nezaplacení," vtipně poznamenala. Nechyběla pláštěnka a troje ponožky. ,,Vzala jsem si s sebou mýdlo, kluci se mi vysmáli. Měli pravdu, vůbec jsem jej nepoužila, voda byla všude ledová," vzpomínala.

V Irsku jsou podle ní dvě fáze počasí – fáze moknutí a fáze sušení. ,,Všichni jsme byli hrozně promoklí. Sundali jsme boty, vylili z nich vodu a vyždímali ponožky. Silný vítr pak fungoval jako účinný fén," vyprávěla s úsměvem, k smíchu to prý ale nebylo.

Příroda připomíná Tolkienův svět

Kateřina na fotografiích ukazovala irskou přírodu. Vzpomínala, jak bylo kvůli nerovnému povrchu těžké stanovat. U fotografie s náhrobkem vyprávěla, že místní věří v posvátnost půdy, ve které jsou pohřbené kosti jejich předků. ,,Člověk si v tamější přírodě připadá jako elf z Pána prstenů, z lesů jde cítit magie a tajemno," popsala.

Irové jsou sví, zároveň laskaví a vstřícní

Vodu si čepovali od místních, kteří jim ji vždy bez problému poskytli. ,,Po jedné cestě jsme se šli ohřát do hospody, asi si dovedete představit, jak jsme vypadali a hlavně jak jsme byli cítit. Paní nás přesto pohostila pořádným černým čajem, donesla i cukřenku, kterou jsme celou vyjedli," zavzpomínala. Jediné, v čem jim Irové nevyšli vstříc, bylo stopování. Kus cesty je svezli Kanaďané a na závěr výpravy narazili dokonce na Češku.

Své vyprávění ukončila Kateřina větou: ,,Irsko je charismatická a mystická země, zkušenosti nelituji a určitě bych jela znovu. Ta atmosféra starých Keltů, víl a skřítků je jedinečná."

Klíčová slova: Irsko, cestování, příroda, dobrodružství

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.