03.04.2018 15:04


Syndrom vyhoření je nebezpečný i pro studenty

Autor: Natálie Švachová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Celková únava, nespavost, změna nálad. To jsou jedny z příznaků syndromu vyhoření, stavu, kdy člověk ztrácí zájem o svou profesi. Nadměrný tlak na výkon a také velká očekávání od sebe samého jsou hlavními příčinami negativních pocitů. Syndrom vyhoření také zvaný burn-out se netýká jen pracujících, ale také studentů. Nejrizikovějším oborem je studium medicíny.  

Brno - Být lékařem nebo zdravotní sestrou vyžaduje velkou zodpovědnost, jelikož na dobrém odvedení práce závisí lidské životy. Manažer ve velké firmě je zase zodpovědný za svůj tým lidí, investice a mnohdy velký objem peněz. Chronický stres, velká odpovědnost nebo nerovnováha mezi profesním očekáváním a realitou mohou vyústit v syndrom vyhoření, kterým jsou ohroženi právě lidé vykonávající pomáhající profese a kteří jsou každý den v kontaktu s lidmi. Mezi další ohrožené profese mohou patřit i dispečeři záchranné služby, advokáti nebo úředníci. U dospělých se syndromem vyhoření označuje ztráta zájmu o své zaměstnání a ztráta nadšení. 

O psychických problémech a duševních onemocnění se v České republice příliš nemluví. Dle dat České správy sociálního zabezpečení bylo v Česku v prvním pololetí roku 2017 ukončeno 22 648 případů dočasné pracovní neschopnosti pro duševní nemoci, které zahrnovaly téměř dva miliony prostonaných dní. „Celkový reálný počet dní v neschopnosti z důvodu duševní nemoci je však vyšší, a to především z důvodu stigmatizace duševního onemocnění a související neochotě přiznat duševní problémy před zaměstnavatelem,“ řekla Lucie Kondrátová z Národního ústavu duševního zdraví.

Jak rozpoznat člověka, který má nakročeno k vyhoření? Jedním z hlavních příznaků je celková únava, člověk nemá vůli ráno ani vstát z postele. Mezi další příznaky patří vyčerpání, slabost, deprese, nespokojenost sama se sebou, také časté zapomínání a problémy se soustředěním. Z tělesných projevů se nejčastěji objevuje bolest hlavy, svalové napětí nebo vysoký tlak. Člověk je negativistický a pesimistický. Tato situace se týká i studentů, kteří ztrácí motivaci k učení, nevěří si a nemají vůli dále studovat. Rodiče nebo oni sami na sebe kladou vysoké nároky, které je obtížné splnit. Odborná studie, které se zúčastnilo sto tisíc studentů ze sedmačtyřiceti zemí světa, ukazuje, že dvacet sedm tisíc studentů mělo v průběhu studia příznaky deprese. Alarmující čísla a tabuizace tématu zaujala tři studentky šestého ročníku Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, které si za léta studování medicíny samy prošly podobným procesem. Skrz jejich projekt Nevyhořím chtějí prolomit mlčení o psychických problémech a pocitů méněcennosti u mediků.

„O Vánocích jsme s holkami sestavily web, na kterém jsme zveřejnily základní informace o syndromu vyhoření a o místech, kde studenti mohou najít odbornou pomoc. V nejbližších dnech odstartuje další část projektu, kdy chceme spojovat mediky napříč ročníky, aby si předávali své zkušenosti. Překvapilo mě, že náš projekt vyvolává velké ohlasy mezi lidmi,“ řekla zakladatelka projektu Nevyhořím Karolína Tkáčová.

O duševní zdraví se zajímá i nezisková organizace Nevypusť duši, která chce skrze sociální sítě bořit mýty o duševních nemocech. „Pořádáme semináře a workshopy pro středoškoláky a širokou veřejnost. Na akcích se věnujeme především duševní hygieně,“  sdělila zakladatelka projektu Nevypusť duši Marie Salomonová. 

Prevencí syndromu vyhoření je myslet na to, že práce není jediným smyslem života a neměla by zaujímat celé spektrum života. Důležitá je sociální podpora okolí a také rozvržení času mezi práci, rodinu, koníčky a odpočinek. Pokud na sobě student pozoruje popsané příznaky nebo se potýká s jinými problémy, může vyhledat pomoc na několika místech. Dvacet čtyři hodin denně je dostupná Linka naděje Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Brně. Katedra psychologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity má vlastní internetovou poradnu, kde může kdokoliv anonymně položit svůj dotaz a dostane odpověď od týmu studentů a absolventů psychologie. Každý dotaz prochází intervizí u lektorů katedry. V Praze na třetí lékařské fakultě Univerzity Karlovy funguje studentská poradna, kde student může využívat bezplatných poradenských služeb.

Klíčová slova: syndrom vyhoření, deprese, úzkost, nezájem o práci

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.