25.11.2019 15:11


Symbios po půlroce: I za tak krátkou dobu můžeme vidět, že projekt má význam, hodnotí vedoucí projektu Markéta Mikuličáková

Autor: Kateřina Hladíková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Brněnský projekt Symbios nabízí společné bydlení vysokoškolákům a mladým dospělým odcházejícím z dětského domova. Ti spolu žijí v bytech 2+1 za nižší nájem. V rámci projektu mohou navštěvovat například kurzy angličtiny nebo finanční gramotnosti.

 

Markéta Mikuličáková je vedoucí projektu Symbios

Projekt Symbios odstartoval před půl rokem. Jeho cílem je pomoct mladým dospělým, kteří odcházejí z dětského domova, postavit se na vlastní nohy. „Nájemníci se zatím ovlivňují spíše v maličkostech,“ říká Markéta Mikuličáková.

Jak hodnotíte projekt po půlroce fungování?

Je to opravdu náročné. Rozjíždíme straně moc věcí najednou. Neustále řešíme chod domu, navíc musíme ještě nastavit i „chod firmy“. Je to náročnější, než jme všichni čekali.

A z hlediska účastníků projektu?

Zhodnotit je to těžké. U každého člověka je to různé. Někdo s námi navázal vztah rychleji, u někoho je rozjezd pomalejší. Ale i za tak krátkou dobu můžeme vidět, že projekt má význam. 

Jaké jsou nejčastější problémy společného soužití?

Častým tématem je úklid nebo používaní pračky. Nic závažnějšího jsme však zatím neřešili, jelikož nájemníci mají daná pravidla, které podepsali se smlouvou – nesmí rušit noční klid, nesmí tady mít drogy a podobně. Problémy máme spíše s budovou. Ta je ale města, takže město se často o tyto problémy postará samo.

Jaký přístup mají k projektu studenti a mladí dospělí?

Vysokoškoláci byli vybráni opravdu dobře. Jdou do projektu naplno a jsou ochotní pomáhat. Mladí dospělí dostávají od studentů malé impulsy, které studenti dělají přirozeně, jako například vynášení košů. Mladí z dětského domova si pak zvykají na to, že musí pracovat.  

Dokázali se mladí dospělí a studenti sžít?

Sžití proběhlo celkem dobře. Hned na začátku se totiž podařilo najít dobré dvojice, které spolu budou bydlet. Mladí z dětského domova i studenti často říkají, že by s nikým jiným ve dvojici být nechtěli. Studenti zvou často mladé dospělé i ke svým aktivitám – ke sportu, do divadla, do hospody. Samozřejmě nějaké problémy se vždycky vyskytnou.

 

Učí se respektovat jeden druhého 

 

Jak komunita v Symbios funguje?

Ze začátku jsme měli problémy s internetem. Všichni se tedy potkávali v jediné místnosti, kde se dalo k internetu připojit. Nyní je z tohoto místa kuřárna a nájemníci se tam scházejí i dnes. Jednou za tři týdny máme také komunitní schůzku, kde účastníci projektu mohou řešit různé problémy nebo navrhnout některé nápady. Například nedávno je napadlo, že by chtěli jet do Vídně, podívat se na projekt Vinzirast, kterým jsme se inspirovali. 

Jak jste vybírali studenty, které do projektu zapojí?

Studenti posílali nejprve životopisy a motivační dopisy. Původně jsme zamýšleli vybrat osoby, které budou mít v budoucnu co dočinění s cílovou skupinou, tedy studenty psychologie, pedagogické fakulty a podobně. Nakonec se přihlásili i studenti z technických škol a funguje to možná ještě líp. Jelikož nemají nastudovanou problematiku cílové skupiny, jsou k nim možná drsnější, ale zase se tolik nebojí.

A mladistvé z dětského domova?

Náš odborný garant jezdil s dalšími pracovnicemi po dětských domovech prezentovat myšlenku celého konceptu Symbios. Mladí se pak mohli do projektu přihlásit. V momentě, kdy se přihlásilo osm lidí, výběrové řízení se uzavřelo.

Jak jste k sobě přiřazovali jednotlivé dvojce?

Na adaptačním týdnu. Tam plnili různé aktivity, které vedli k představení projektu a k rozdělení účastníků do dvojic. Studenti i mladí dospělí vyplnili dotazníky preferencí – chci bydlet s holkou/klukem, s kuřákem/nekuřákem. Měli si i podle toho, jak se přes týden poznali, vybrat s kým by nejvíce chtěli bydlet, a s kým naopak určitě bydlet nechtějí. 

Je po půlroce soužití vidět, že se dvojice navzájem ovlivňují?

Je to různé a je to zatím spíše v maličkostech. Například v přístupu k úklidu. Učí se respektovat jeden druhého tím, jak si v každém bytě nastavují pravidla. Potom tu jsou malé inspirace. Například jsme tady měli kluka, mladého dospělého, který byl už v době, kdy k nám přišel, zaměstnaný. Rozhodl se však, že svou práci změní, protože se inspiroval u dalších nájemníků. 

Můžou se ovlivňovat i negativně? 

Nejvíce se bojím, že někteří studenti jsou až moc nápomocní. Mají plno svých starostí a problémů, a k tomu jsou ochotni v naší komunitě s čímkoli pomoct. Mám tedy strach, aby se příliš rychle nevyčerpali.

 

Chceme, aby projekt opravdu fungoval

 

Jaký máte s nájemníky vztahy?

Myslím, že velice dobré. Vedoucí tým tvoří především mladí lidé, a kromě jednoho muže, garanta projektu, jen ženy. Myslím si, že by vztahy fungovaly úplně jinak, kdyby nám bylo například padesát. Je opravdu skvělé mít takový tým. Všichni jsou projektu otevření, jsou ochotní dělat aktivity nad rámec toho, co se od nich očekává. Není to pro nás jen práce. 

Funguje projekt v praxi tak, jak jste si představovali?

Ze začátku jsme měli ambici pořádat více kurzů, více vzdělávacích akcích. Zatím ale nemáme pocit, že by o to byl ze strany mladých dospělých zájem. Nabízíme kurzy angličtiny nebo finanční gramotnosti. Samozřejmě je těžké najít termín, aby se všichni sešli. Navíc naše filosofie je nastavená tak, že nájemníci zde mohou jen bydlet a nemusí se s námi nijak kontaktovat.

Jak vidíte projekt do budoucna?

Ideální představa je, že zjistíme, že projekt funguje. Že odtud odchází lidé, kteří jsou nejenom schopní se postavit na vlastní nohy, ale jsou obohaceni tím, že mají velký zájem, velkou vášeň, se kterou jsou schopni žít. Chceme, aby projekt opravdu fungoval a mohli jsme podobný koncept šířit dál, založit více takových domovů a nabírat více dětí. Přišla nám nabídka, zda bychom projekt neprovozovali i v Olomouci. My však zatím neznáme výsledek. Proto jsme opatrnější, chceme to prozatím testovat, a pokud bude mít projekt dobré výsledky, budeme koncept šířit dál.  

 

Markéta Mikuličáková vystudovala Filosofickou a Přírodovědeckou fakultu Masarykovy Univerzity v Brně. Od července 2019 je vedoucí projektu Symbios, který nabízí sdílené bydlení mladým dospělým odcházejícím z dětského domova a studentům vysokých škol v Brně. Projekt oficiálně odstartoval 1. července 2019. 

 

 

Klíčová slova: Symbios, spolubydlení

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.