06.05.2018 20:27


Světy slyšících a neslyšících propojil filmový festival Deafland

Autor: Tereza Kučerová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

V brněnském sále Břetislava Bakaly se pátého května konal třetí ročník filmového festivalu neslyšících Deafland, na který přišlo přes dvě stě slyšících i neslyšících filmových fanoušků. Tvůrci mohli soutěžit v šesti kategoriích.

Výherci festivalu. Foto: Pavla Coufalová

Brno – Patnáct filmů, dvě hodiny promítání a šest vítězných kategorií – takový byl filmový festival Deafland. Soutěžící se v sále Břetislava Bakaly mohli utkat o ceny v kategoriích nejlepší herečka, herec, režisér, kameraman a speciální ocenění poroty. Návštěvníci festivalu mohli také rozhodnout, komu dají svůj hlas v Ceně diváků. Diváky nejvíce oslnil film Naděje.

Celý festival zorganizovala Veronika Slámová, která stojí i za jeho zrodem. O moderování ve znakovém jazyce se starala Věra Sagulová, následně se převáděl do mluvené řeči a přepisoval se na obrazovku. Deafland zahájil díl pořadu České televize Hopsasa. „Je to pořad pro děti a můžou se na něj dívat slyšící i neslyšící. Snažíme se světy slyšících a neslyšících nerozdělovat, ale dávat je dohromady,“ řekl režisér Hopsasa Pavel Šimák.

Na Deaflandu se představili různé organizace, které pomáhají neslyšícím. „Tichá linka je internetová stránka pro neslyšící, která pomáhá s tlumočením znakového jazyka a přepisu mluveného slova do textu. Tichá linka je spojí s tlumočníkem, který tlumočí jejich sdělení slyšícímu. Lidé to využívají například k řešení úředních záležitostí. V loňském roce jsme měli jedenáct set registrovaných klientů a přes dvacet tisíc spojení,“ popsal Tichou linku Michal Procházka.

„Učím se znakovat kvůli synovi, který je neslyšící. Zatím však umím jen zvířátka a takové jednoduché věci. Zjistili jsme to už v porodnici a byl to šok. Syn je ale naprosto v pohodě a problémy mu to nedělá. Chodil do školky pro sluchově postižené a teď chodí do normální školky. Děti jsou tam k němu hodné, problém s tím ale mají některé učitelky, kterým se nelíbí, že s ním mají víc práce,“ řekla návštěvnice festivalu Vendula Vachalová.

„Jestli je znakový jazyk těžký? Pro mě to těžké nebylo, protože mě to baví, s neslyšícími chci pracovat a naplňuje mě to. Jinak je to samozřejmě i vizuální jazyk, při kterém je důležité používat správnou motoriku. Často se mi stává, že něco nesdělím tak, jak jsem chtěla. Plete se mi například měsíc a rok,“ vysvětlila jedna z organizátorek festivalu Markéta Kunásková.

Organizace na Deaflandu. Foto: Tereza Kučerová

Klíčová slova: Deafland, film, neslyšící, Tichá linka

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.