12.11.2015 13:01


Svatomartinský košt aneb Když se Brno promění ve vesnici

Autor: Jan Singer | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Ve středu 11. 11. v 11 hodin dopoledne otevřel herec Martin Kraus slavnostní láhev. Na náměstí Svobody tak začal sedmý ročník Svatomartinského koštu. Festival vína nabídl návštěvníkům přes sto vzorků vybraných svatomartinských vín.

Na náměstí se roztančily tradiční kroje

Náměstím Svobody prochází průvod. „Nazdár!“ zahaleká mladík v kroji. V pravici demižón vína a po levici svatý Martin na bílém koni. Dvacetihlavý průvod dojde k pódiu. Mladík s demižónem vchází na scénu. „Tož je toho svatýho Martina!“ začne a napije se. Na scénu přiběhne okrojovaná dívka. „Počkej na pana správca,“ rozkáže. „No jo, tak já počkám. Pane správce! Pane správce! Kde ste?“ křičí, dokud nepřiběhne jeho téměř dokonalá kopie se stejným demižónem. „Počkaj,“ opilecky křikne a odstartuje tím dialog plný vtipů, které vznikly v období druhohor.

Vtip č. 1: „Já nemám problém s vínem. Já mám problém bez vína!“

Vtip č. 2: „Lidi, co abstinujou, umřou. Lidi, co pijou víno, taky umřou. Tak co bych nepil!“

Vtip č. 3: „Pijou jen dva druhy chlapů. Ti co nemajou ženskou. A ti, co ju majou!“

Svatý Matrin přijíždí na bílém koni

Na vtip číslo čtyři už nemám síly, a tak opouštím ovíněný veselý dav a stoupám si do fronty na degustační skleničku.  Jeden stánek pro celé náměstí. Fronta dlouhá dvě desítky metrů a na konci mě čeká za sto padestát korun degustační sklenička, osm žetonů a prospekt, ve kterém se dočítám, že mohu směnit jeden žeton za půl deci jednoho ze stovky nabízených vín.

Mířím tedy pod bílou plachtu, kde má každé vinařství svůj stolek, své prodejní místo. „Dám si ještě jednou to bílý,“ říká usměvavá důchodkyně a vybírá si "müllera". Podle jejího úsměvu soudím, že by ono víno nemuselo patřit k nejhorším, a tak si dávám to samé. Z reproduktoru se mezitím nese hlas, který mi oznamuje, že byla všechna vína symbolicky požehnána v Katedrále svatého Petra a Pavla.

Koštování svatomartinského vína

Není ani poledne a už přijíždí sanitka pro prvního kolabujícího. Po chvíli ji následuje další. Modré majáčky blikají do debatujícího davu, kde se každý věnuje vlastnímu koštu. Saniťáci se derou davem a pomáhají důchodci do vozu. Neklade žádný odpor, s malou pomocí vstupuje do sanitky a poslušně si lehá na nosítka.

V pořadí první sanitka

Zábava je v plném proudu. „Tohle je trochu sladší,“ říká muž obklopený přikyvujícími přáteli. Davem se však nesou i mnohem detailnější postřehy. „Cítíte ten ocas. Trošku jako jeřabiny,“ ozývá se z jedné strany. „Tohle víno chutná jako něco mezi vavřineckým a veltlínským,“ ozývá se z druhé strany.

Degustaci doprovází zábavný program. Na pódiu se střídají lidové tance s lidovou hudbou a davem kolují předtištěné texty písniček, aby se i neznalí mohli přidat. Do toho se obnovuje hromadná doprava a tak co chvíli projede davem cinkající tramvaj. „Se zbláznili?“ zvolá s drobnou cenzurou čtyřicátník, když ho o vlas mine řinčící tramvaj.

Kašna posloužila návštěvníkům jako jídelní stůl

I frekventovaná hromadná doprava však nekazí všeobecné veselí a návštěvníci kromě koštování vína ochutnávají i „domácí“ pochutiny, trdelníky, frgály, langoše, bramboráky nebo perníková srdce. 

Stánky s občerstvením voněly všemi druhy pochutin

Náměstí, jež mělo vyčarovat vesnickou atmosféru staročeských tradic, tak často spíš vyčaruje úsměv nad absurdními situacemi. Pro návštěvníky, které unavuje delší setrvání, mají vinaři přichystané sedmičky svatomartinského vína za 130-140 korun.

Klíčová slova: Svatý Martin, víno, košt

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.