18.05.2014 14:40


Studovat čínštinu není flákárna, říká její studentka

Autor: Vašina Martin | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Studentský servis

Většina z vysokoškoláků tu situaci zažila. Čtvrťák na střední, maturita na krku, podat si přihlášky na vysokou. Ale co? Práva, medicína? Ať už si člověk zvolí za svůj cíl cokoliv, čeká na něj ještě jeden problém – co když mě nepřijmou?

Někdo to řeší výjezdem do zahraničí, někdo jazykovou. Většina však zvolí možnost zdánlivě nejjednodušší. Záchrannou přihlášku. Pak už se jen nabízí otázka kam. Nejpřijatelnější volbou jsou studia „exotických“ jazyků. Je libo finština, portugalština nebo snad svahilština? Nabídka je více než široká, nároky na přijetí směšně nízké. Na finštinu potřebovali letos uchazeči o přijetí percentil 7. Slovy sedm. Ne všichni ale berou rok studia cizího jazyka jen jako zašívánu do dalších přijímaček. Některé studium opravdu zajímá, a co víc, nechtějí z něj po roce utéct na jiný obor. To je i případ studentky čínštiny Anety Dosedlové.

Nutno říct, že když se Aneta minulý rok na čínštinu hlásila, nebyla to typická záchrana. Percentil potřebný pro přijetí činil šedesát (což bylo dvojnásobně víc než rok předtím). To však Anetu neodradilo, ba naopak. Společně s čínštinou si podala ještě přihlášku na francouzštinu. Přijímačky zvládla na výbornou a v září už se nemohla dočkat, až začne semestr. Tehdy ale přišla studená sprcha.

„Po prvním pohledu na můj rozvrh se mě zmocnilo čiré zděšení. Předmětů bylo asi tisíc a vypadalo to, že budu ve škole snad i spát,“ líčí Aneta svoje začátky. Další problém se objevil při první návštěvě knihovny. „Polovinu knížek do čínštiny neměli vůbec a většina z těch, co k dostání byly, se daly vypůjčit pouze prezenčně. Tehdy mi začalo docházet, že čínština, ještě k tomu v kombinaci s francouzštinou, asi nebude úplně procházka růžovou zahradou,“ říká Aneta.Aneta Dosedlová (třetí zprava nahoře) společně se spolužáky, Foto: Archiv Anety Dosedlové

První semestr byl peklo. Studium dvou paralelních, takto náročných oborů, se ukázalo jako pomalá sebevražda. Po pár týdnech Aneta tušila, že se jednoho z jazyků bude muset vzdát. Kdo by to byl čekal, ale vybrala si francouzštinu, a to i přes to, že už ji zvládala výborně ze studií na gymnáziu. „Bylo toho na mě moc a musela jsem si vybrat. Francouzština mě už prostě tolik nebavila, čínština ale byla něco nového, tak jsem se rozhodla pro ni,“ zdůvodňuje svou volbu Aneta.

Od druhého semestru se naplno věnuje čínštině a nemůže si studium vynachválit, a to i přes to, že škola jí času bere stále dost. „Aby se daly v pohodě zvládnout zkoušky, chce to tak hodinu až dvě denně,“ říká. Ačkoliv ne všichni Anetini spolužáci sdílí její nadšení pro studium, jí to nevadí. „Čínština mi přijde jako perspektivní obor. Zatím nevím, co přesně budu chtít dělat, ale učit někoho čínsky by mi vůbec nevadilo.“

Klíčová slova: čínština

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.