27.10.2014 13:56


Studium vysoké školy je hektické, zpočátku studenti nestíhají ani oběd

Autor: Marek Osouch | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

Studenti prvního ročníku Masarykovy univerzity v Brně si už více než měsíc zvykají na nový způsob výuky a přístup, který se od toho středoškolského významně liší. Manažerka vnějších vztahů z fakulty informatiky Jitka Brandejsová upozorňuje, že si nastupující prváci často nezjistí vše, co je potřeba s přechodem na vysokou školu.

Brno – Karolína Kosová a Petra Dvořáková nastoupily 15. září poprvé do vysokoškolského studia na Masarykovu univerzitu do Brna. Karolína Kosová studuje žurnalistiku na fakultě sociálních studií, Petra Dvořáková na pedagogické fakultě angličtinu a francouzštinu. Obě se však zpočátku potýkaly s podobnými problémy. Dnes už říkají, že se zorientovaly a zvykly si na vysokoškolský typ studia. 

Přechod na vysokoškolský systém je náročný

„Prvně jsem ve škole byla na přijímačkách, pak na zápisu a pak až když začalo vyučování. Nejdříve jsem se ve škole vůbec neorientovala, kde je jaká učebna, kam mám jít. Druhý týden už to ale bylo mnohem lepší,“ říká Petra Dvořáková z pedagogické fakulty. Na školu šla jako jediná ze své třídy na střední škole, podobně jako Karolína Kosová. „Byla jsem nervózní o to víc, že jsem vůbec nikoho neznala a šla jsem do neznámého prostředí,“ vysvětluje Kosová. Dodává, že zpočátku čekala na přednášku v jiném patře, než měla být. Teď už se ale orientuje.

Seznámení se školou či poznání skutečných vysokoškolských povinností poznaly obě studentky hned po zápisu, kdy si musely registrovat předměty. „Já jsem to šla naštěstí dělat hned, když jsem to měla v živé paměti po zápisu. O informačním systému říkali, takže jsem se v tom částečně vyznala. Neumím si představit, že bych vše dělala až s odstupem času. Když jsem si chtěla později ještě něco zaregistrovat, měla jsem problém s tím najít jak,“ vzpomíná Kosová. Petra Dvořáková s informačním systémem větší problémy neměla. Hlavně jí pomohla příručka Prvákoviny.

Hlavní problém tkví v přístupu studentů

Jitka Brandejsová z vývojového týmu informačního systému říká, že dnes už nejsou dotazy, které by se neustále opakovaly. „Nejčastějším problémem studentů prvních ročníků je především to, že si neuvědomí přechod na vysokou školu, nezjistí si pravidla vysokoškolského studia a nepřečtou si nápovědu v informačním systému,“ popisuje Brandejsová. Dodává ale, že dnes se dotazy prváků nijak výrazně neliší od dotazů běžných studentů. „Technici informačního systému se každoročně na přání vedení fakulty, studijního oddělení nebo knihovny účastní školení pro prváky a představují jim základní informace a pravidla, která by si měli při studiu uvědomit,“ doplňuje.

Obě studentky po měsíci studia přiznávají, že je vysoká škola úplně jiná, než na co byly doposud zvyklé. „Tady člověk kolikrát zpočátku nevěděl za kým jít. Na střední byl stále třídní učitel, se kterým se řešily veškeré problémy,“ vysvětluje Kosová. Petra Dvořáková nevěřila, že může škola tak rychle utíkat. „Na střední škole bylo pětačtyřicet minut kolikrát strašně dlouhá doba, tady je to hned pryč, když má člověk předtím přednášku hodinu a půl,“ podotýká.

Studenty překvapuje množství literatury a knihovní řád

Co ale obě studentky velmi překvapilo, je množství studijní literatury, kterou mají do jednotlivých předmětů přečíst. „Je to dost šílené,“ říká Kosová. „Všichni, kdo jsou na vysoké, mi říkali, jak se v semestru nic nedělá a učí se až ve zkouškovém. Já ale doma každý den něco dělám a píšu,“ komentuje Dvořáková. Čte ale jen to, co má jako povinné na cvičení. Ostatní nechává na zkouškové. Podobně věci nechává na zkouškové i Karolína Kosová, ale zároveň přiznává, že nejspíš vše ve zkouškovém přečíst nezvládne.

Knihovna je také jedno z míst, kde se student prvního ročníku ztrácí. „Nejčastěji se ptají, jak jsou v knihovně seřazeny knížky, nemají ponětí o signaturách. Pak jsou také problémy s tiskem, skenováním a kopírováním,“ vyjmenovává komplikace knihovník fakulty sociálních studií, Radek Matoušek. S podobnými problémy se setkávají i v knihovně na pedagogické fakultě. Petra Dvořáková se ale spíš nevyznala v systému aleph, kde si může přes internet rezervovat knížky. „Vůbec jsem se v tom neorientovala, nic tam proto nedělám,“ říká. Místo, kde se naopak s častými dotazy od studentů prvního ročníku nesetkávají, je studijním oddělení. „Základní informace o studiu jim řekneme při zápisu,“ zmínila Veronika Šenkýřová ze studijního oddělení na fakultě sociálních studií.

Zpočátku někdy studenti nestíhají ani zajít si na oběd

Na obědě v menze byly obě studentky jen párkrát. Většinou totiž nestíhají. „V pondělí mám od rána do večera a mezi přednáškami mám jenom desetiminutovou přestávku, takže jídlo vůbec nestíhám,“ vysvětluje Petra Dvořáková. Podobně je na tom i Karolína Kosová. „Když mám půl hodiny do přednášky a v menze na Moravském náměstí je dlouhá fronta, to se opravdu nedá,“ podotýká. Podle vedoucího menz Romana Tancoše se studenti ptají na věci, které mohou najít i na webu, například jaká je provozní doba. „Studenti mají často problém s tím, najít vůbec webové stránky menzy,“ rozvedl Tancoš. Objevují se ale i dotazy, zda lze objednat pizzu po telefonu, což jak říká Tancoš, nelze.  

Po více než měsíci studia už jsou obě studentky zvyklé na nový způsob studia, ve škole se orientují a ví za kým jít, pokud mají nějaký problém. O zkouškovém, které se neúprosně blíží, ale zatím nechtějí ani slyšet. 

 

Článek si můžete přečíst také na stisk.blog.idnes.cz.

Klíčová slova: vysoká škola, studenti, prváci, náročnost studia

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.