15.04.2019 21:32


Studium a práce dohromady. Život studenta bez podpory rodičů není jen o škole a večírcích

Autor: Hana Podhorná | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Brigáda při studiu není nic neobvyklého. Spousta studentů si formou brigády vydělává peníze navíc, mimo příspěvek od rodičů. Někteří studenti však peníze od rodičů nedostávají žádné. Aby si vysokoškolské studium mohli dovolit, musí chodit do práce na částečný nebo přímo plný úvazek. Využít mohou také stipendia, pokud je univerzita nabízí.

Studenti často pracují na částečný nebo plný úvazek Brno – Václav Schwab je studentem Masarykovy univerzity. Druhým rokem studuje obor Animátor sportovních aktivit a anglický jazyk. Na studium si ale musí vydělávat sám, proto pracuje na plný úvazek. „Rodiče mi nemohou přispívat. Pracuji 40 až 50 hodin týdně, abych mohl chodit do školy,“ říká.

Podle posledního šetření ministerstva školství Eurostudent z roku 2016 je pracujících studentů ve věku 22-24 let přes 40 %. Ze studentů prezenční formy, kteří uvedli, že mají pravidelný výdělek, pracuje sedm procent studentů na plný úvazek (tj. 40 hodin týdně). Poloviční úvazek pak má víc než pětina studentů. To je i případ Václava Schwaba. „Školu mám čtyři dny v týdnu. Do práce chodím celý víkend a taky dva dny v týdnu hned po škole, aby mi vycházely hodiny,“ popisuje svoji situaci student.

Práce při škole ale nemá jen negativní dopad na studentovi časové možnosti. Zkušenosti se mohou hodit jako příprava na budoucí povolání. „Brigáda či práce na plný úvazek je pro studenty určitý druh stresu. Brigády, ačkoli jsou zatěžující, jsou zároveň i přínosné, protože studenti získávají dovednosti, které mohou uplatnit po škole. Zda je vhodné pracovat na celý nebo částečný úvazek, se ale říct nedá. Jedná se o subjektivní vnímání jedince, kolik je toho schopný zvládnout,“ říká psycholožka Katarína Millová.

Finanční zdroje studentů prezenčního studia rostou se zvyšujícím se věkem, v nejstarší věkové skupině disponuje zdroji nad 10 000 korun měsíčně více než polovina studentů. „Měsíčně platím 9 až 10 tisíc korun.  Mezi pravidelné výdaje patří ubytování, životní pojištění, telefon, jídlo a materiály do školy. Měsíčně si tedy potřebuji vydělat kolem 13 tisíc korun, abych i něco ušetřil,“ uvádí Schwab. 

Peníze za školní materiály ovšem nejsou v České republice příliš velké. Naprostá většina studentů prezenčního studia neplatí školné. Více než polovina neutrácí ani za studijní materiály a dalších čtyřicet procent má náklady na studijní materiály do výše jednoho tisíce korun za semestr.

To ale neplatí u Václava Schwaba, který studuje fakultu Sportovních studií. „V prvním ročníku jsem měl absolvovat běžkařský a lyžařský kurz. Z finančních důvodů jsem jel až letos. Musel jsem si na to našetřit 14 tisíc korun,“ říká.

Masarykova univerzita ale nabízí řadu stipendií. Nejdůležitější je být na fakultě aktivní. Možností, jak získat stipendium je několik. Finančně znevýhodnění studenti, kteří mají absolvovat kurzy, si mohou zažádat o sociální stipendium. „Po zaplacení kurzu si lze požádat o přiznání stipendia a vrácení peněz,“ popisuje možnosti stipendií studijní referentka Zora Poppová.

Další možností je i prospěchové stipendium pro nadané studenty nebo tvůrčí stipendia, kde si studenti mohou zároveň vykonat praxi při vedení kroužků seniorů nebo hendikepovaných lidí. „Fakulta také vyplácí mimořádná stipendia například za pomoc při dnech otevřených dveří,“ dodává Poppová.

Poslední šetření Eurostudent ministerstva školství je však tři roky staré. To se ale brzy změní. Nové šetření za rok 2019 bude spuštěno po Velikonocích. V týdnu od 23. dubna budou vysoké školy rozesílat svým studentům online dotazníky. Jejich cílem bude zachycení vývojových trendů studentského života.

Klíčová slova: Masarykova univerzita, Brno, studentský život, práce

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.

Přehled komentářů

Kateřina Hrdinová | 27. 04. 2019, 21:05
Ahoj, ano tohle je problém. Moc pěkně napsaný článek.