13.10.2017 12:19


Studijní stipendia mohou pokrýt i šest milionů za bakalářské studium na Harvardu

Autor: Nikola Pavlasová | Kurz: Stisk | Kategorie: Studentský servis

Ohledně studia ve Spojených státech panuje spousta mýtů. Zejména v otázce jeho financování. Čtyřleté bakalářské studium na nejprestižnějších amerických univerzitách stojí v přepočtu asi šest milionů korun. Studenti často žijí v domněnce, že nejprve je třeba se na školu dostat a až poté řešit, kolik to bude stát a kde peníze získat. Neplatí to ale vždy. Existuje několik cest k tomu, jak peníze získat. Je však nutné začít včas.

Jakub Tesař z Fulbrightovy komise přednášel o studijních stipendiích a externích nadacích

Brno - Studenti často sní o vycestování na některou ze zahraničních univerzit. Spojené státy jsou lákavé pro studenty napříč obory i stupni studia. Bakalářské či postgraduální studium na nejprestižnějších amerických univerzitách českého studenta přijde v přepočtu přibližně na šest milionů korun. Málokdo má takový obnos k dispozici. Samy univerzity však poskytují několik druhů stipendií a s pokrytím školného a životních nákladů mohou pomoci externí nadace či mecenáši.

Pro mnohé jsou Spojené státy atraktivním místem ke studiu. „Americké univerzity jsou mnohem flexibilnější. Pokud si student není jistý, kam by chtěl směřovat, může si obor zvolit třeba až ve druhém ročníku,“ řekla studentka archivnictví na Masarykově univerzitě Aneta Pavlíčková. Motivace studentů pro výjezd do zahraničí jsou různé. „Lákala by mě především odlišná kultura, krajina a životní styl,“ řekla studentka politologie a žurnalistiky na Masarykově univerzitě Marie Majdičová.

Na veřejných vysokých školách se školné pohybuje mezi dvanácti až sedmatřiceti tisíci dolarů. Rozlišuje se tzv. residenční a neresidenční školné. Residenční školné platí student, který studuje ve státě, ve kterém bydlí. Neresidenční školné platí ti, kteří odcházejí studovat do jiných států. Čeští studenti tedy platí neresidenční školné. Čtyřleté bakalářské studium vychází českého studenta v přepočtu na šest milionů korun. I přesto každoročně studuje v USA na osm set českých studentů. Existují totiž cesty, jak tuhle částku výrazně snížit.

Jedním z největších mýtů o studiu v zahraničí je myšlenka, že si studenti na školné vydělají prací. Studentským vízem jsou ale poměrně omezení. Pracovat mohou pouze v univerzitním kampusu a to maximálně dvacet hodin týdně. Dostávají většinou minimální mzdu, která se v USA rovná asi devíti dolarům za hodinu. Vydělané peníze tedy školné ani zdaleka nepokryjí.

Stipendia nabízejí samotné americké univerzity. Pro bakalářské studenty jsou určeny tzv. merit-based scholarship a need-based scholarship. V prvním případě se jedná o prospěchové stipendium. Ve druhém případě student vyplní tzv. očekávaný příspěvek rodiny. Škola vypočítá, do jaké míry je rodina schopná jej podporovat. „Není to tak, že by vás odsoudili k životu pod mostem, ale při počítání jdou docela na hranu,“ řekl Jakub Tesař z Fulbrightovy komise, která funguje jako vládní informační centrum pro zájemce o studium v USA. Zbytek nákladů pokryje škola. Pro magisterské studenty a doktorandy je nejlepším řešením tzv. assistantship. Jedná se o placenou odbornou práci na kampusu.

Čím více ale student potřebuje, tím je pro komisi, která studenty vybírá, méně atraktivní. Studentům příspěvek od školy také často veškeré výdaje nepokryje. V takových případech je vhodné vyhledat externí nadaci jako například Bakala Foundation, Keller Family Foundation, Nadace Krskovských, Fulbrightova komise nebo nejrůznější regionální nadace. „Každá nadace má vlastní podmínky, postupy a termíny. Neexistuje univerzální model toho, jak studentovi stipendium poskytne a v jaké výši,“ vysvětlil Tesař. Některé nadace podporují studenty specifických oborů, jiné jsou zase omezené například stupněm studia nebo místem bydliště.

Klíčová slova: stipendium, studium v zahraničí, USA

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Nový komentář