31.10.2015 13:19


Student objevil dosud nepublikovaný matematický důkaz

Autor: Mirek Tobiáš Hošman | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

Student Masarykovy univerzity, Vojta Suchánek, získal první místo v soutěži Česká hlavička, konkrétně v kategorii INGENIUM, která oceňuje práce z oblasti matematiky a informatiky. Ve své práci se věnoval jedné z nejslavnějších matematických vět v historii – Velké Fermatově větě. Ta ho fascinovala už od dětství, a proto se rozhodl, že se pokusí o její vlastní důkaz. „Kdyby nebyla matematika, vůbec nevím, co by mě mohlo v životě zajímat,“ říká Suchánek.

Vojta Suchánek, Foto: Mirek Tobiáš HošmanJak jste se dostal k matematice?

Šel jsem na matematickou střední školu, protože to chtěli rodiče. Matematika mě tenkrát ještě moc nezajímala, ale nebránil jsem se tomu. Na gymnáziu mě začala nějak zajímat, nejvíc asi ve třetím ročníku, když jsme měli dělat závěrečnou maturitní práci. Tak jsem se i dostal k tématu Velké Fermatovy věty.

V čem ta práce spočívala? Proč jste ji dělal?

Bylo to povinné pro každého studenta na gymnáziu. Každý z nás měl sepsat takový lepší referát, ve kterém se má především naučit, jak zpracovávat informace. Když se učitelům to téma líbí a práce je dobrá, tak ho pošlou do nějaké soutěže, například do SOČky (Střední odborná činnost – pozn. autor)

Proč právě Velká Fermatova věta?

Nejdřív jsem šel za učitelem matematiky, a ten mi doporučil seznam témat, na kterém byla právě i tato věta. Když jsem ji tam zahlédl, vzpomněl jsem si, že jsem o ní už kdysi něco četl v knížce, kterou máme doma. Pamatoval jsem si, že už tehdy mi přišla zajímavá.

K čemu tato věta je?

Věta pojednává o jisté rovnici a říká, že ta rovnice nemá řešení. Rovnice je podobná Pythagorově větě, akorát exponenty tam nejsou na druhou, ale jsou vyjádřeny pomocí n. Velká Fermatova věta vznikla někdy v 17. století a říká, že když je n větší nebo rovno třem, tak ta rovnice nemá řešení. Jenomže autor té věty tohle poznamenal jenom někde na okraji nějaké knížky a napsal, že důkaz je složitý a na okraj té knížky se celý nevejde, takže ho nenapsal a pak umřel. Od té doby se spousta matematiků na ten důkaz snažila přijít. Až v roce 1996 jeden britský matematik přišel s řešením, jenomže se ukázalo, že jeho řešení je tak složité, že mu rozumí asi tak tři lidi na světě. Já jsem se nezabýval důkazem celé té věty, ale pouze specifickým případem, kdy je exponent n roven třem.

Proč zrovna třem?

V matematice to tak většinou bývá, že pokud se řeší nějaký problém pro všechny exponenty, je nejlepší začít tím nejmenším, což je v tomto případě trojka. Zároveň je nutné říct, že i když je to jenom trojka, tak ten důkaz neplatí pouze pro ni, ale pro všechny exponenty dělitelné třemi. A důkaz, ke kterému jsem došel, zatím nebyl nikde publikován.

Jak dlouho vám trvalo na tento důkaz přijít?

Přibližně rok a půl, ale nešlo o souvislou práci, dělal jsem si přestávky. Třeba o prázdninách jsem na tom moc nepracoval.

Už na střední škole jste spolupracoval s akademiky z Masarykovy univerzity. Jak tato spolupráce vznikla?

Doktor Bulant z Masarykovy univerzity učil u nás na střední škole nepovinnou matematiku, spíše takové zajímavosti pro zájemce, a tak jsem za ním zašel.

Jak konkrétně ta práce vypadala?

Většinou jsem seděl doma a přemýšlel. Když už jsem nevěděl, jak dál, tak jsem došel za doktorem Bulantem. On mi třeba donesl nějakou literaturu, kde byly popsané nějaké metody, které jsem mohl použít, ale ty mi napřed musel vysvětlit.

Jak se vaše práce dostala do soutěže Česká hlavička?

Když jsem tu práci dokončil, tak po mě škola chtěla, abych se přihlásil do SOČky, kam jsem zpočátku nechtěl. Nakonec jsem se ale zúčastnil a tam to funguje tak, že když se člověk dobře umístí, je automaticky nominován do soutěže Česká hlavička. V SOČce jsem nakonec skončil druhý. Pak jsem musel jet do Prahy znovu obhájit svou práci právě v České hlavičce.

Co pro vás znamená vítězství v těchto soutěžích?

Nechci tím pohrdat, ale vím, že to zas tak moc neznamená. Kdybych byl ještě pořád na střední škole, tak by to bylo super, ale s příchodem na univerzitu jsem pochopil, že tyhle věci nic neznamenají. Teď je třeba jít dál.

K tomu mířím - co máte v plánu dál?

Určitě se chci dál věnovat matematice, ale asi ne té úplně teoretické a obecné, nechci skončit na univerzitě a učit. Nejdřív mě bavila fyzikální matematika, teď mě zaujala i ta finanční, poměrně blízko mám také k informatice. Zatím tedy nemám úplně představu, kam budu v budoucnu směřovat.

Klíčová slova: Suchánek, matematika, Česka hlavička, student, MU

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.