17.03.2017 21:09


Stravovací návyky děti přejímají od rodičů, říká lékařka

Autor: Pavlína Černá | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Počet Čechů trpících obezitou stále roste. Ministerstvo zdravotnictví se prostřednictvím pamlskové vyhlášky snaží ve školách prosadit zdravou výživu. Školní prostředí ale není jediné, které ovlivňuje úsudek dětí o zdravém životním stylu. 

Pamlsková vyhláška má zlepšit stravování ve školách, říká Lenka Pokorná Klímová. Foto: Pavlína Černá

Česká Lípa - Pamlsková vyhláška platí od 1. ledna letošního roku. Školám zakazuje prodávat a inzerovat výrobky, které obsahují kofein nebo umělá sladila. Stejně tak zakazuje i prodej energetických a povzbuzujících nápojů a potravin pro sportovce. Konkrétní požadavky připravilo Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Vyhláškou se snaží bojovat proti obezitě. Podle statistického úřadu patří Česko ke státům s nejvyšším podílem obyvatel s nadváhou. Samotná vyhláška však podle lékařky Lenky Pokorné Klímové není řešením. „Pamlsková vyhláška, která se týká bufetů, je jedna věc, ale je důležité myslet i na úroveň školních jídelen. Ve školách by bylo ideální přidat i pohybovou aktivitu,“ tvrdí lékařka gastroenterologické poradny, která se specializuje na péči o děti do devatenácti let se zažívacími problémy.

Od prvního ledna musí školy dodržovat takzvanou pamlskovou vyhlášku, která by měla zajistit kvalitnější stravování dětí. Jaký na to máte názor?

Myslím si, že snaha o ovlivnění sortimentu jídla prodávaného ve školách je na místě. Stát by měl mít nepochybně zájem na tom, aby školy a další instituce dodržovaly zásady zdravého stravování.

Myslíte si, že to pomůže, a děti to motivuje k lepšímu stravování?

Záleží samozřejmě na provedení. Pokud člověk chce nějakým způsobem ovlivnit stravování dětí, pak je škola nepochybně jedním z prostředků, jak toho dosáhnout. Ale myslím si, že je zásadní i šíření povědomí o tom, jak taková zdravá životospráva vůbec vypadá. Dost často se nestačím divit tomu, co rodiče považují za zdravou stravu.

Podle vás je tedy zásadní problém v rodinném zázemí?

Samozřejmě, že rodina je základ. Pro děti jsou rodiče příkladem ve stravování i v přístupu k životu. Jestli se pozitivně staví k pohybu, nebo naopak stráví celé odpoledne a večer na pohovce u televize, to hraje celkem zásadní roli. Existují ale i další vlivy. Pamlsková vyhláška je v tomto směru pozitivním krokem, i když třeba není dokonalá a dá se určitě ještě zlepšovat.

Podle posledních statistik trpí v Česku nadváhou přes šedesát procent mužů a téměř polovina žen. Jak často se setkáváte s dětmi, které mají tento problém?

V naší poradně se děti s tímto problémem koncentrují. Podle výzkumů, které už ovšem nejsou nejaktuálnější, se odhaduje, že nadváhou či obezitou trpí asi patnáct procent dětí. Mezi mými pacienty je s diagnózou obezity zhruba deset procent. Obvykle jsou to pacienti, u kterých je obezita spojena s poruchou metabolismu tuků, výskytem žlučníkových kamenů, nebo mají poruchu jaterních funkcí. 

Co by měli rodiče těchto dětí změnit?

Měli by pochopit, že řešením není nechávat dítě hladovět. Rodiče mají často pocit, že pak už dítěti nemůžou nic dopřát. Tak to ale není, je to o celkové změně stylu života. Je důležité neřešit hlad rychlým občerstvením a vyhnout se tomu, že děti přeskakují snídani a oběd, a večer pak snědí, cokoliv jim přijde pod ruku. Klademe důraz na pravidelnost stravování. Nezbytností je pohyb alespoň hodinu denně. Ten se dá řešit prostřednictvím různých kroužků. Ty bohužel bývají finančně i časově náročné. Ale když člověk chce, může dětem vymyslet i nějakou aktivitu doma, je to jen o vůli.

Jak velkou roli hraje u obezity genetika?

Procentuálně to nedokážu přesně říct. Jasně geneticky vázaných syndromů spojených s obezitou je velmi malé procento. Ale geneticky tam nějaký potenciál je. Říká se, že jde o rodiny, ve kterých se postupně po generacích vyselektovaly takzvané šetřivé geny. Ty můžou za to, že při nepoměru mezi příjmem a výdejem kalorií se nadbytečné zdroje kalorií snadněji ukládají ve formě tukové tkáně. Jsou to rodiny, kde mají rodiče i prarodiče dlouhodobě problémy třeba s hypertenzí, cukrovkou nebo žlučníkovými záchvaty. To jsou věci, které se na obezitu postupně nabalují a patří mezi její komplikace.

Může být problém i v tom, že děti mají neomezený přístup k nezdravým potravinám v rychlém občerstvení a obchodech?

V současné době, kde je všeho nadbytek, je těžké si něco odříkat. Lidé mají tendence po této stránce všechno přehánět. Je třeba se naučit větší střídmosti a být spokojen s dostačujícím množstvím jídla a pití. Být na sebe přísnější.

Jaké jsou základní návyky zdravého životního stylu, které by si lidé měli osvojovat již od dětství?

Důležité je vytvořit si pravidelný stravovací režim. Největší energetický příjem by člověk měl mít během rána a dopoledne. Později odpoledne a k večeru by se měl stravovat lehce. Vždycky by se lidé měli snažit, aby každé jídlo tvořila alespoň ze třetiny zelenina. Děti by si od malička měly zvykat nepít sladké nápoje a chuť na sladké řešit třeba kouskem ovoce a nejíst automaticky sladkosti. Také by se neměly dávat sladkosti dětem jako odměna. Děti jsou pak zvyklé dostat místo pohlazení cukrátko. Kvůli tomu pak dítě po nezdravém jídle sahá vždy, když je v psychické nepohodě.  Je potřeba myslet na to, že je důležitý i pohyb. Stačí, když jde dítě do školy pěšky.

Napadá vás, co by se ve školách dalo ještě změnit, aby se vyřešil narůstající problém dětské nadváhy?

Ve školách by se měla přidat pohybová aktivita. Tělocviku je dle mého názoru málo. Některá látka se dá vykládat i na čerstvém vzduchu, tak si proč někam nevyjít? Velkým problémem jsou stále i některé školní jídelny. Tam se pořád může vydatně solit, mastit a cukrovat. Teoreticky by měla dodržovat určitá výživová kritéria, ale myslím, že je pořád co zlepšovat.

Klíčová slova: pamlsková vyhláška, zdravá strava, zdravotnictví

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.