28.04.2013 18:00


Stavebnictví má oproti jiným trhům dvouleté zpoždění, říká vedoucí marketingu cihlářské společnosti

Autor: Martin Svoboda | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Ekonomika

Ekonomická krize zasáhla i stavební průmysl, situace se přitom v nejbližších dvou letech nezlepší. Podle vedoucího marketingu cihlářské společnosti Wienerberger Martina Sochora je hlavním důvodem zpoždění stavebního trhu oproti jiným ekonomickým odvětvím.

Přehrát audio

Audio

Autor: Martin Svoboda

Brno – Jak moc zasáhla stavebnictví ekonomická krzie, mohli na brněnském výstavišti pozorovat návštěvníci stavebního veletrhu, který v sobotu skončil. Podle vedoucího marketingu cihlářské společnosti Wienerberger Martina Sochora investovaly některé firmy do svých stánků až o dvě třetiny peněz méně než loni. „Žijeme v nejistotě a čekáme, až budou mít lidé větší důvěru ve finanční trhy,“ řekl Sochor.

Kdy krize ve stavebnictví začala?Marketingový manažer společnosti Wienerberger Martin Sochor.
Začátkem roku 2011, stavebnictví je totiž charakteristické zhruba dvouletou setrvačností. Ačkoliv ekonomická recese začala v roce 2009, stavební trh zasáhla později. Zásluhu na tom měly především započaté stavby, které pracovníci museli dokončit. Ve výsledku tedy vliv krize na stavebnictví pozorujeme třetím rokem, neustále se přitom snižuje počet stavebních zakázek. Letošní rok je obzvlášť krizový, poněvadž počet stavebních povolení klesl kvůli špatné ekonomické situaci o třicet procent oproti loňsku.

Na kterou oblast měla recese největší vliv?
Loni se téměř zastavil vývoj developerských projektů, kam řadíme například velké průmyslové stavby. Klesl také počet nových rodinných domků, ovšem ne tak výrazně. Zatímco před třemi lety lehce převažovaly stavby domků, nyní je poměr mezi nimi a počtem velkých projektů zhruba osmdesát ku dvaceti.

Jakými způsoby se snažily stavební firmy s krizí bojovat?
Zástupci jednotlivých společností tlačili na dodavatele stavebních materiálů, aby své produkty zlevnili. Firmy pak často prodávaly cihly pod cenou, což ekonomickou situaci ještě zhoršilo. Velké množství společností také propustilo řadu zaměstnanců, především sezónních.

Těžil paradoxně někdo z nepříznivé situace na trhu?
Žádná firma nezaznamenala kvůli krizi vyložený zisk. Nicméně větší společnosti, které se snažily přijít s novými produkty, mají dnes lepší výsledky než ty, které pouze – možná až přehnaně – šetřily. Obecně se ale dá říci, že silní hráči na trhu oslabili a slabší většinou zkrachovali.

Je vliv krize pozorovatelný i na brněnském stavebním veletrhu?
Rozhodně. Za poslední tři roky je zde čím dál méně vystavovatelů, i jednotlivé stánky jsou chudší. Už nejsou patrové jako dřív, méně se do nich investuje. Například firma, která loni za své výstavní místo utratila milion korun, je letos ochotná obětovat pouze třetinu této částky.

Dá se odhadnout, kdy se ve stavebnictví začne blýskat na lepší časy?
V předpovědi na nadcházející rok si člověk vždy přečte, že se situace změní k lepšímu. Ale opak je nakonec pravdou. Stále tedy žijeme v nejistotě a čekáme, až se oživí ekonomika a spotřebitelé budou mít větší odvahu vzít své peníze z bank a někam je investovat. I v tomto případě ale bude mít případný vzestup stavebního trhu zhruba dvouleté zpoždění, podobně jako tomu bylo na začátku krize.

Fotoreportáž ze stavebního veletrhu je k vidění zde.

Klíčová slova: stavebnictví, trh, krize

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.