12.03.2015 17:10


Stav Antarktidy odráží obraz celé planety, říká polárník

Autor: Petriková Gabriela | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

Patnáctičlenná expedice polárníků se vrátila z antarktické stanice J. G. Mendela provozované Masarykovou univerzitou. Tým složený z univerzitních pedagogů, studentů, techniků a vědeckých pracovníků strávil na ostrově Jamese Rosse téměř sedm týdnů. Ve svém výzkumu se vědci zaměřili především na zkoumání nových druhů bakterií a řas, hromadění rtuti v prostředí Antarktidy a vlivu extrémních podmínek na zdraví člověka. 

Brno – Po sedmi týdnech strávených na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě se patnáctičlenný tým vědců vrátil do České republiky. Na stanici provozované Masarykovou univerzitou se polárníci zabývali vlivem uhynulých tuleňů na obsah rtuti v půdě, sběrem vzorků bakterií a řas nebo zdravotním stavem člověka v arktických podmínkách. Výzkumníci svou misi hodnotí jako velmi úspěšnou.                             

                                                                                       

Na oblast okolo uhynulých tuleňů se vědci zaměřili kvůli zjištění, že rozklad jejich těl způsobuje vstup těžkých kovů jako je rtuť do prostředí. „V současné době se odhaduje, že lidstvo ročně uvolňuje asi tři tisíce tun jedovaté rtuti do ovzduší. Právě Antarktida je jejím velkým příjemcem. Máme nová odledněná území, kde vznikají nové ekosystémy, do kterých je rtuť ukládána. Stav těchto prostředí odráží stav celé planety,“ řekl analytický chemik Ondřej Zvěřina.

Nová zjištění přinesli polárníci i na poli lékařství. „Z tělesných vzorků poskytnutých od kolegů jsme zjistili zvýšení počtu červených krvinek, a tím nárůst schopnosti zásobovat tělo kyslíkem. Výsledky jsou ale aplikovatelné pouze pro krátkodobý pobyt,“ uvedla pedagožka Přírodovědecké fakulty Alena Žákovská. Polárníci přivezli vzorky i do České republiky, kde je zkoumají studenti Masarykovy univerzity.

Na další zkoumání polárníci přivezou i odebrané vzorky řas a bakterií. „Odebírali jsme rozsivky a jiné řasy z těl uhynulých tuleňů. Vzorky je třeba sledovat v elektronovém mikroskopu, který na stanici nebyl. Budeme je tedy teprve zkoumat. Výsledky však zatím ukazují, že jsme odebrali nové druhy rozsivek,“ uvedla algoložka Barbora Chattová. Určovat se v Brně budou i bakterie, jejichž výskyt na Antarktidě zatím nikdo nepopsal. Vědci očekávají, že se výsledky výzkumu využijí v biochemii nebo ve farmaceutickém průmyslu. 

Technici letos na stanici přebudovali systém výroby a distribuce elektrické energie, díky čemuž snížili spotřebu nafty v generátoru. „Díky přírodním zdrojům sluneční a větrné energie se tak česká stanice dostává na špičku ve využívání obnovitelných zdrojů energie v Antarktidě,“ uvedl vedoucí expedice Pavel Kapler.

Vědcům k výsledkům pomohlo i dobré počasí, které umožnilo rozsáhlou terénní práci. „Expedici po příjezdu zaskočilo velké množství sněhu. Po dvou týdnech jsme se díky teplotám kolem nuly mohli vydat i do vzdálených částí ostrova,“ uvedl rostlinný fyziolog Miloš Barták.

Klíčová slova: Antarktida, výzkum, věda, Masarykova univerita

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.