09.03.2019 15:35


Stánky s kávou a kavárny jsou dva různé světy, shodují se zaměstnankyně Kofi-Kofi

Autor: Dalibor Máslo | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Káva. Před prací, před školou i normálně po cestě. Koncept stánků s kávou si postupně oblíbily davy zákazníků nejen v ulicích Brna. Příkladem je i firma Kofi-Kofi, která tento fenomén již jedenáct let úspěšně šíří. Sabina Slavíková stála u jejího zrodu, Jana Míšková se připojila před čtyřmi roky. Ačkoliv obě kávu milují, daly přednost světu vozíků před klasickou, kamennou kavárnou.

Mimo kancelář Kofi-Kofi pracuje Jana Míšková i coby klasická baristka.

Brno – Přestože zajišťují vedení marketingu společnosti, můžete na ně narazit i v terénu u stánků či přímo za jejich kávovarem. Sabina Slavíková a Jana Míšková se už několik let pohybují kolem fenoménu pojízdné kávy. „Je to hlavně o lidech a specifickém prostředí. Na okamžik se zastavit a oddechnout si před uspěchaným světem,“ domnívají se.

Jaký nápad se skrývá za vznikem vaší společnosti?

Jana: Byla to hlavně náhoda, inspirace. Pan Slavík, který společnost založil, cestoval po Asii, po Indii. A tam ho právě inspirovaly food trucky a stánky s jídlem. Rozhodl se, že by se to mohlo ujmout i tady u nás a že právě káva by mohla být ideální.

Vrátit se z cest a postavit si stánek. To nezní moc složitě.

Sabina: Kdepak, zakládat tyhle stánky není nic snadného. Vývoj prvního vám zabere klidně celý rok a spoustu nákladů. Každá úprava má vliv na něco dalšího, neustále se předělává, vylepšuje, vznikne množství prototypů. Člověk postupně přijde na to, co je třeba zařídit a doladit. Ale tak to bývá víceméně u všeho.

Koncept vozíků s kávou ovšem nebyl v Česku zcela nový, někteří už u nás tento typ prodeje provozovali…

Sabina: I to nám dělalo radost a věděli jsme, že by se to mohlo chytit. Všechny stánky, které potkáte, se musely při svém vzniku poprat se stejnými problémy. Technická stránka věci, dokumenty, certifikace, povolení a podobně. Je to o dost víc práce, než se zdá.

Řetězce stánků se oproti kavárnám zpravidla snáze rozšiřují. Čím to je?

Jana: Může za to hlavně atraktivita a na té mívají velký podíl baristé. Často jde o bývalé zákazníky, kteří stánky tak dlouho navštěvují, až si jednou řeknou, že by to mohli také zkusit. Nebo je naláká jejich kamarád barista a podobně. Většinu z nich tvoří studenti, kteří si tím přivydělávají.

Zůstávají někteří i delší dobu, třeba nastálo?

Jana: Zpravidla přijdou hlavně kvůli té kávě. Káva je in, módní téma, u kterého chtějí být. A proto v ní leckdy pokračují i dále. Někteří si stánky zamilují a vytrvají, jiní se tím připraví a později je potkáváme v kamenných kavárnách. Dá se říct, že pro řadu brněnských kaváren vychováváme budoucí baristy.

Proč si tedy nezaložit i vlastní kamennou kavárnu?

Sabina: U nás je tohle velké téma. Ale vždy si uvědomíme, že by šlo o něco úplně jiného, než na co jsme zvyklí. Lidé jsou pohodlní. Ráno buď mají čas jít do kavárny, nebo ne. Přeci jen je to na delší dobu. S vozíkem si jim jen stoupnete do cesty, zachytíte je.

V čem je tedy hlavní rozdíl oproti běžným kavárnám?

Jana: Prostředí, atmosféra. Rychlost. My stánkaři jsme ti venku, jsme ta káva sebou. Zákazník přijde, objedná si, chvíli si povídá, dostane kávu a odchází. Ale díky baristům zase nejsme jen nějaký automat. Lidé to vnímají jako kompletní službu, sympatický a příjemný bonus. Automat na kávu vám den přece jen tolik nezlepší.

Chodí ke stánkům jiný typ lidí než do kaváren?

Jana: Do kaváren chodí prakticky každý, kdo má chuť a čas. U stánků je to trochu specifičtější. Velkou část tvoří studenti, ať už jdou do školy, do práce nebo jen tak. Potom jsou to často lidé pracující v kancelářích a jiných monotónních zaměstnáních. Ti chodí ráno, po práci nebo v obědové pauze, kdy by neměli čas posedět si v kavárně. A také maminky s dětmi. Vyjedou s kočárkem na procházku a zastaví se na chvíli si odpočinout.

Jaká jsou úskalí provozování vozíků s kávou?

Sabina: Zaměstnanci jsou o dost víc závislí sami na sobě. Když se něco rozbije, když něco nefunguje, musí si s tím poradit nebo požádat někoho z kolegů o pomoc. Vozíky nám pravidelně jezdí do servisu, případně k nim vyrazí technik, který je ale taky od nás.

A naopak jejich největší výhoda?

Sabina: Kromě toho prostředí a rychlosti to bude mobilita. Snažíme se být lidem poblíž. V některých místech dominují studenti, jinde úředníci a jinde třeba nikdo není. V takovém případě vytrváme, ale pokud ani poté lidé nepřijdou, přesuneme se prostě jinam. Obnáší to sice další plánování a jednání s úřady, ale přeci jenom normální budovu byste takhle snadno nepřesunuli.

Podle čeho se taková ideální lokalita hledá?

Jana: Množství tipů přijde přímo od zákazníků. Píší nám a ptají se na stáncích, kde zase budeme, nebo nám dávají návrhy, kde bychom mohli otevřít. Aktuálně byl třeba velký zájem o Dolní nádraží. Některé z tipů se ukážou jako úspěšné, jiné zase ne. Buď tam lidi nejsou, nebo třeba příliš spěchají.

Můžou podle vás v budoucnu food trucky a vozíky převálcovat klasické podniky?

Jana: O převálcování asi nejde úplně mluvit. Spíše se budou zákazníci více rozdělovat na ty, kteří mají radši kavárny, a na ty, kteří zase preferují stánky. Nejen podle toho, o jaké lidi jde, ale třeba i kvůli denní době. Ráno chodí ke stánkům více lidí, také před prací, cestou na vlak, před školou. To není čas ani chuť vysedávat v nějakém podniku.

Klíčová slova: Káva, Kofi-Kofi, stánky, food truck, Brno

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.