12.05.2020 09:44


Srážky padají, ale ne v ten pravý čas, říká zemědělec o velkém suchu

Autor: Andrea Řepková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Problém velkého sucha v posledních týdnech zastínila koronavirová pandemie. Ignorovat ho však nemohou lidé, kterým ovlivňuje živobytí. „Až vlna strachu z koronaviru odezní, bude sucho další věcí, na kterou se lidé zaměří," tvrdí zemědělec Zbyněk Kadavý. Přiznává, že kvůli suchu by bez státních dotací hospodaření nezvládl. Na svých sto třiceti hektarech pěstuje v Liběšicích na Žatecku pšenici, oves i hrách v biokvalitě.

Sucho, které poslední roky hýbe českou krajinou

Liběšice u Žatce – Sucho je prezentováno jako jeden z nejaktuálnějších globálních problémů. S ním spojené katastrofické scénáře jsou dalším z témat, které hned po pandemii koronaviru hýbou nejen českou krajinou. Dle zemědělce, hospodařícím na Liběšicku, Zbyňka Kadavého však není letošní rok nijak výjimečný. „Srážky si každý rok měříme a stále se pohybujeme na podobných hodnotách. Podle našich statistik tenhle rok pršelo dokonce víc než loni. Stěžejní je, aby voda spadla ve správný čas. Když zaprší v období sklizně, už nám to nijak nepomůže,“ vysvětluje Kadavý. Dodává, že k desátému květnu minulého roku spadlo něco málo přes osmdesát milimetrů, letos je to už víc než sto.

Zároveň přiznává, že se situace okolo sucha za posledních několik let zhoršila. Nedostatek srážek se stal v české krajině stálým jevem. Následkem deficitu je také pokles hladiny podzemních vod, který je součástí komplexního problému. „Nasycenost půdy je hodně slabá. Můžete si všimnout, jak praskají domy, které si sedají. Nemá je co držet, protože půda neobsahuje dostatek vody,“ dodává Kadavý. 

Deficitu způsobeného suchem se museli zemědělci přizpůsobit, například začít využívat přiměřené agrotechnologické postupy či jiné vychytávky. Kromě omezení zásahů do půdy, které způsobují větší vysychání, začal pan Kadavý před třemi lety využívat pro chemické postřiky dešťovou vodu. „Vytvořil jsem si vlastní zachytávač vody. Stačí, aby napršelo zhruba sedm milimetrů a z jedné střechy se mi naplní cisterna. To samozřejmě nevyjde na zalití celého pole, ale na vytvoření postřiků ano,“ popisuje myšlenku Kadavý.

Přes veškerá přizpůsobení však pociťuje zhoršující se podmínky i on, za poslední rok uvádí až o polovinu menší zisk. „Když jsem v roce 2011 s hospodařením začínal, měli jsme sklizeň zhruba šest tun. V loňském roce jsme sklidili tuny tři,“ uvádí zemědělec. Zároveň dodává, že se stává závislým na plošných státních příspěvcích a také na dotacích za produkci biopotravin. „Dotace jsou pro nás stěžejní, ale splnit podmínky na jejich získání je rok od roku těžší. Úřady jsou schopné kontrolovat jejich plnění i pomocí družic,“ zakončuje Kadavý. 

Stěžejním je dle Kadavého přizpůsobení se situaci, šetření vody a využívání strojů, které půdu zbytečně nevysušují. Na situaci je potřeba se dívat s odstupem, jelikož aktuální stav se po celé republice liší. Dopady a intenzitu sucha proto nelze zobecnit na celé území. Problematikou se kromě odborníků zabývá i několik organizací, které poskytují aktuální informace široké veřejnosti. Patří mezi ně například Intersucho nebo Sucho v krajině. Dle infomací, které na svém webu poskytují, se ani v následujícím měsíci nedají četnější deště očekávat.

Klíčová slova: sucho, česko, žatecko, zemědělství, deficit

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Nový komentář