Spotřeba potravin byla loni nejvyšší od vzniku Česka

Brno – Spotřeba potravin byla v loni nejvyšší od roku 1993. Celková spotřeba se zvýšila o 65,5 kilogramu na obyvatele a rok. Od roku 1993 se zvýšila celková spotřeba potravin v Česku na obyvatele a rok o 65,5 kilogramu. V roce 2019 připadlo na jednoho Čecha 796,5 kilogramu. Kromě spotřeby narostlo i množství potravinového odpadu. „Kalkulované množství zahrnuje také možné potravinové ztráty a odpady, které jsou odhadovány až na jednu třetinu spotřeby,“ upozornil předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.

Podle dat ČSÚ se navýšila spotřeba u většiny sledovaných skupin potravin. Například u mouky, masa, mléka a mléčných výrobků, brambor a cukru. „Historicky nejvyšší spotřeby na obyvatele bylo loni dosaženo u spotřeby rýže, drůbežího masa, sýrů, ostatních mléčných výrobků a jižního ovoce,“ popsala vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.

„Moc dobrá zpráva to není. Vlastně z toho vyplývá, že se přejídáme, což není dobře,“ řekl zemědělský analytik Petr Havel Deníku. Podle něj Češi plýtvají potravinami. „Svědčí to o plýtvání, protože ne všechno, co nakoupíme, také spotřebujeme,“ řekl Havel. Podle Havla vysoké spotřebě potravin napomáhají také slevové akce v supermarketech, při kterých lidé s vidinou ušetřených peněz, nakupují více než spotřebují.

V posledních letech naopak klesla spotřeba chleba, králičího masa, konzumního mléka a soli. Spotřeba minerálních vod a nealkoholických nápojů meziročně klesla o 4,7 litru na 246,8 litru. O 1,7 procenta na 1958 kusů klesla také spotřeba cigaret. Alkoholických nápojů se naopak vypilo o 0,9 litru více.

Potravinová soběstačnost, která je vyjádřena podílem výroby a spotřeby, se u většiny potravin snížila. Například soběstačnost v produkci vepřového masa klesla na 43 procent. V roce 1993 vyprodukovali čeští zemědělci téměř třikrát více brambor, než byla tehdejší spotřeba. Naproti tomu loňská sklizeň pokryla pouze 84 procent tuzemské spotřeby. Výrazně poklesla míra soběstačnosti i u většiny druhů ovoce a zeleniny. Naopak soběstačnost v produkci piva vzrostla ze 109 procent v roce 1993 na 122 procent v loňském roce.

Přijetí legislativních návrhů na podporu vyššího podílu českých potravin v obchodech by podle předsedy Agrární komory Jana Doležala bylo jednou z možností, jak navýšit potravinovou soběstačnost Česka. „Přiměřená míra soběstačnosti je důležitá i v prostředí jednotného trhu Evropské unie,“ řekl Doležal Deníku.

Záporné saldo agrárního zahraničního obchodu, tedy rozdíl mezi dovezeným a vyvezeným zbožím, bylo v roce 2019 rekordní. Podle ČSÚ šlo o 47,5 miliardy korun. Meziročně se schodek prohloubil o 13,9 procenta.