03.11.2020 23:07


Specifikem letošních amerických prezidentských voleb je nejistota, říká politolog Gregor

Autor: Lukáš Marek | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Kampaň před americkými prezidentskými volbami byla letos nejdražší v historii. Kandidáti za ni utratili šest a půl miliardy dolarů, což je skokový nárůst oproti poslednímu klání. Výjimečnost ale nepřinesly jen vynaložené finanční prostředky, ale i koronavirová pandemie, ovlivňující témata veřejné diskuse a podobu kampaní. Souboj předvolebních agitací Donalda Trumpa a Joa Bidena přibližuje v rozhovoru politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity.

V roce 2016 stály obě kampaně dohromady asi dvě a půl miliardy amerických dolarů, letos přesáhly šest a půl miliardy dolarů, říká politolog Miloš Gregor. Foto: archiv Miloše GregoraBrno – Klání o post prezidenta USA dnes oficiálně končí volební nocí. Bez ohledu na výsledky lze letošní volby označit za výjimečné. Předcházela jim nejdražší kampaň, vzejde z nich nejstarší hlava státu v amerických dějinách, kvůli pandemii se odehrávaly mítinky u Demokratické strany bez velkých shromáždění a panuje v nich velká nejistota nad vítězem i budoucností.

Demokratická strana se v kampani více vizuálně přiblížila republikánům. Proč došlo k tomuto posunu?

Kampaně se profilují zejména na národních barvách. Často se snaží od sebe odlišit. Letos oba kandidáti usilují o předvedení své osoby jako volby pro běžné středové voliče. Zároveň vykreslují druhou stranu jako zástupce extrémního politického pólu. Trump popisuje Bidena jako extrémně levicového politika, který reprezentuje socialistické, až komunistické ideje. Biden se naopak snaží Trumpa představit jako kandidáta, kterého podporují příznivci Ku-klux-klanu a jiných krajně pravicových radikálních skupin. Z tohoto pohledu je logické, že sami sebe postaví do středových pozic. Proto se kampaně podobají. Snaží se zaujmout nerozhodnuté voliče, rekrutující se ze středu politického spektra.

V letošních volbách je však nerozhodnutých voličů přibližně pět procent, tedy o deset procent méně než před čtyřmi lety.

O to těžší ten souboj je. Když je již většina voličů rozhodnutých, tak se o nerozhodnuté bojuje vší silou. Velkým letošním specifikem je early voting, kdy třetina lidí odvolila dávno před stanoveným dnem.

Fenoménem amerických voleb je rozsáhlý merchandising, kdy kandidáti nabízejí sortiment od volebních dětských triček po psí vodítka. Jak zásadní je pro rozpočet kandidátů?

Myslím si, že v tomto případě nejde o rozpočet. V USA je jiná politická kultura v tom, že není společensky stigmatizováno veřejné přihlášení se k politické straně. V České republice se lidé často nebaví o politických preferencích a nedávají je okázale najevo. Takhle to v Americe není. Merchandising slouží nejen k tomu, že kandidát získá za kšiltovku třicet dolarů. Je to vítaný bonus, ale letošní volby jsou rekordně drahé. Už teď mají dvojnásobný rozpočet oproti roku 2016. V tak obrovských částkách nehraje prodej reklamních předmětů zásadní roli. Nejdůležitější je ve městě vidět příznivce daného kandidáta. Ti mají kšiltovky, trička a přijdou na volební mítink s nějakým bannerem. Dělá to dojem, že kandidát má masovou podporu lidí. To je hlavní přínos reklamních předmětů. Samozřejmě několik milionů dolarů z prodeje se kandidátům hodí, ale financování kampaně není hlavní motivací.

Již v srpnu Joe Biden přeskočil ve výši vybraných peněz na kampaň Donalda Trumpa. Čím to podle vás je?

Faktorů je několik. Donald Trump je nejméně oblíbeným prezidentem Spojených států, v průzkumech s ním souhlasí třetina, až čtyřicet procent lidí. Američané nespokojení s jeho vládnutím jsou ochotnější podpořit protikandidáta a více na jeho kampaň přispívat. Bidenův vztah s voliči je spíše sňatkem z rozumu. Druhou věcí je, že u Bidena vzrostl počet malých donátorů, kteří darují pod 200 dolarů. Poměrně výrazně se rozšířil počet dárců z řad žen, tvoří až 44 procent. Vidíme vliv toho, že se ženy začaly více angažovat v politice. Současná hlava státu je v této skupině velmi neoblíbená.

Trump v kampani prohlásil, že udělal pro Afroameričany nejvíce od dob Abrahama Lincolna. Jak se mu podařilo tento apel zacílit?

Příliš ne, ale jemu nezbývá nic jiného, než se snažit alespoň část tohoto etnika získat na svoji stranu. Každé volby tvoří čím dál větší část voličů menšiny, zejména hispánská a afroamerická. Donaldu Trumpovi se daří získávat hlasy Hispánců. V klíčových státech je však zastoupeno více Afroameričanů. Trump tedy musí zacílit na ně. Z mého pohledu bylo zajímavé, jak stávající prezident, který nebyl schopen předejít protestům zaštítěným Black Lives Matter, využil těchto protestů ve své kampani. Nejsem si jistý, zda si Trump pod sebou nepodřezal větev. Účastníkům demonstrací proti establishmentu a jeho administrativě říká, že tohle je peklo, čekající Ameriku po zvolení Bidena. Tyto jedince bude Trump jen těžko přesvědčovat, že pro ně udělal maximum.

Byl tedy Trumpův apel mířen spíše na středové voliče, kterým se snažil předvést jako nerasistický člověk?

Trump nemá moc co ztratit. Musí hrát na to, že není rasista. Ukazuje, jak pro černochy udělal nejvíce za poslední desítky, až stovku let. Je mu jasné, že už asi nezíská voliče přemýšlející nad volbou protikandidáta. Přichází se strategií odrazování od Bidena, kterého vykresluje jako neschopného. Pravděpodobně úspěchu už nedocílí líčením sebe v dobrém světle. Pokud vykreslujete sebe v dobrém světle, tak bojujete o to, aby vás voliči volili. Nejsem si jistý, zda tento Trumpův apel bude mít větší dopad na výsledky. V každém státě je specifická volební kampaň. V Kalifornii se řeší odlišná témata od těch v Texasu, Iowě nebo Pensylvánii. Co se dostane do amerických celostátních médií a k nám do Evropy, jsou jen střípky z reálného dění v regionech. Je těžké odhadovat nálady v konkrétních místech, posouvání vnímání kandidátů a zacílení kampaně v nich. Z České republiky nelze posuzovat celistvost amerických kampaní.

Z čeho vychází zapojení velkého množství organizací a spolků do kampaně? Donald Trump má takových organizací čtyřicet.

Jedná se o americký fenomén, který pramení z dlouhé a nepřetržité tradice demokratických voleb v USA. Spolky se v této historii mohly vyvinout stejně jako povědomí o důležitosti politiky, týkající se všech. Kvůli velikosti Spojených států nebylo nikdy v silách kandidátů objet je celé. Uchazeči o prezidentský post potřebovali vždy podporu lokálních buněk, které za ně u voličů lobbují. Tady vidím kořeny aktivního přístupu k politice. Dnes už si kandidáti zaplatí reklamu v televizi i v online prostoru. Pokud se přeneseme do kampaní o sto let zpět, tak tam si museli kandidáti vše objet sami, což nemohli zvládnout. Potřebovali podporu místních komunit, aby se o nich vědělo a mohli být zvoleni. Tady vidím počátky tohoto fenoménu. Druhou věcí je, že Trump na svých internetových stránkách vykazuje podporu organizace s názvem Demokraté pro Trumpa. Můžeme vidět velmi se tříštící bipartijní systém, kdy je Donald Trump velmi polarizujícím prvkem i uvnitř vlastní strany. Mnoho organizací spojených s republikány vede aktivní kampaň proti němu.

 Například v Nebrasce nenalezneme tradiční sign yards, tedy plakáty vystavené na trávnících před domy. Jak se liší tradiční rysy americké kampaně mezi jednotlivými státy?

Linií odlišnosti kampaní je hned několik. Základní tvoří již rozhodnuté státy, tam získává jeden z kandidátů podporu většinově a kampaň pořádně ani neprobíhá. Příkladem je Kalifornie, kde bychom i teď stěží postřehli, že se konají volby. Vítězí v ní pravidelně demokraté, žádné lité souboje se zde nesvádí. Na druhém pólu jsou rozhodující swing states, které se často přiklánějí na jinou stranu. Tyto státy jsou pod masivní palbou volebních kampaní. Více se v nich angažují příznivci obou kandidátů, protože cítí povinnost přesvědčit pár známých, aby jejich favorit zvítězil. Druhou linii tvoří severní a jižní státy. Prvním důležitým faktorem v nich je historie z doby souboje konfederalistů a federalistů. Jih je mnohem aktivnější v prosazování vlastních pohledů na politické události, s čímž souvisí i výrazně okázalejší a aktivnější podpora kandidátů než v severnějších státech. Byť i mezi nimi nalezneme rozdíly v demokratických pobřežních a republikánských centrálních územích. Druhým nezanedbatelným faktorem je vliv klimatu, v jižních státech občané tráví více času venku. Severněji položené oblasti už zažívají v období prezidentských voleb sychravé počasí, takže se kampaně více odehrávají ve vnitřních prostorách.

Donald Trump letos nepřednesl žádné vzletné vize. Bude to stačit k motivování jeho voličů?

Tohle se úřadujícím prezidentům stává. Kampaň za znovuzvolení Baracka Obamy v roce 2012 byla také méně ambiciózní než čtyři roky předtím. Ve chvíli, kdy chcete jít prvně do úřadu, můžete naslibovat s nadsázkou hory doly a doufat, že vám to volič uvěří. Pokud už tři a půl roku vedete zemi, těžko můžete slibovat zlepšení ve všem. Pak by totiž následovala otázka, proč k tomu zlepšení doposud nedošlo. Myslím, že u Trumpa to má souvislost i s tím, jak je Američany vnímán. V roce 2016 si mohl dovolit vzletné sliby o vysušování bažin ve Washingtonu, protože přicházel jako outsider zvenku. Nebyl součástí establishmentu a samotní republikáni se na něho dívali do značné míry skrze prsty. Trump se snaží tuto rétoriku stále držet a je svými příznivci i nadále vnímán jako rušivý element zavedeného establishmentu. Na druhou stranu už má za sebou roky v administrativě, je prezidentem USA, má svůj kabinet, jmenoval několik soudců a přijal řadu legislativních návrhů. Stal se i proti své vůli establishmentem.

Donald Trump nenabízí žádný program, na který by nalákal své voliče. Jak anti-establishmentové kandidáty poškodí převzetí státotvorné role?

Může to být handicap, ale vyvážený výhodami úřadu. Pro řadu kandidátů je náročné finančně, časově i energicky, aby je vůbec voliči znali. Pokud někoho neznají, nebudou ho volit. To je překážka, se kterou se potýkají všichni noví kandidáti. Prezident může tuto fázi přeskočit. Může se zaměřovat na zmírnění antipatií a u příznivců naopak utvrzovat jejich důležitost, myslet na ně a žádat po nich peníze na kampaň. To je věc, která se promítá i do volebních klání. Za posledních 150 let jen dvakrát úřadující prezident neobhájil svůj mandát. Prezident má výhodu, že je všemi znám a všichni vědí, co od něho mohou čekat. Momentálně je nejistota i mezi komentátory, jaká bude Amerika po případném Bidenově vítězství. Nikdo nezná jeho priority, jak se zachová v zahraniční politice a v oblasti zdravotnictví. A Biden je přitom v politice 47 let a jako bývalého viceprezidenta ho všichni znají. Prvek nejistoty nahrává Donaldu Trumpovi. Všichni vědí, co od něho následující čtyři roky čekat. Jistota není v politice málo a hraje důležitou roli při rozhodování nevyhraněných voličů. Neslibování není pro Trumpa nevýhodou. Daří se mu zdůrazňovat, že Amerika pod vedením Joa Bidena by byla příšerná. Biden toho podle něho za 47let příliš nezměnil, jemu se za 47 měsíců povedla řada kroků. V Trumpových projevech zní logicky, že Biden by v úřadu jen spal a vládla by za něho viceprezidentka Kamala Harrisová. To může některé voliče přesvědčit.

Za vlády Donalda Trumpa došlo ke zvýšení reálných mezd nižší střední třídy a snížení daní bohatých. Nepodařilo se zvládnout pandemii koronaviru a Joe Biden nabízí nový New Deal (inspirováno sociálním programem prezidenta Roosevelta, reagujícím na velkou hospodářskou krizi – pozn. red.). Jak to zapůsobí na chudší voliče?

Toto je naprosto zásadní téma pro voličské rozhodování. Donald Trump nastoupil ve výhodné době. Administrativa Baracka Obamy se potýkala s finanční krizí. Těžko lidem vysvětlíte, že za situaci prezident nemůže. Oni cítí, že se mají hůře, a jsou z toho rozladění. Trump už nastoupil v době, kdy ekonomika byla rozjetá. Nejsem ekonom, abych posoudil jeho zásluhu. Lidé však vnímají, že za Trumpa se měli lépe než za Obamy. Je pak na Joe Bidenovi, aby voliče přesvědčil o tom, že Trump na jejich blahobytu nemá zásluhy. Jestli je pro tyto volby něco charakteristické, tak je to obrovská míra nejistoty. Nejistoty ve společnosti, co bude s pandemií, ekonomikou. Na jedné straně tu je strašák voleb 2016 a volebních průzkumů. Každý je opatrný, aby odhadoval výsledky. I když průzkumy ukazují jasný náskok Joa Bidena, málokdo si troufne hovořit o jeho vítězství. Média i komentátoři jsou mnohem opatrnější. Hlavní je nejistota, týkající se štěpných linií, podle kterých se lidé rozhodují. Před padesáti lety hrály roli postoje k ekonomickým otázkám, tedy liberálnější nebo konzervativnější přístup. Dnes je tato štěpná linie doprovázena jinými, pro část voličů zásadnějšími. To se ukázalo v roce 2016, kdy řada lidí žádala, aby to konečně někdo nandal tradičním politikům. V současnosti můžeme vidět nejistotu, zdali lidé ekonomicky zasažení dopady pandemie uvěří, že Trumpova administrativa zopakuje úspěch ze začátku funkčního období. Tehdy se ekonomice dařilo, což mělo pozitivní vliv i na finanční situaci obyvatelstva. Může se ale stát, že Trumpovi spočítají, že posledního půl roku se jim nedaří. To je jedna z velkých neznámých těchto voleb a rozhodující faktor pro jejich výsledek.

Joe Biden vyzdvihuje téma vytvoření nové ekonomiky pro budoucí generace, která bude spravedlivější ke všem pracujícím. Jak bude takový model vypadat?

Barack Obama kdysi nastartoval ekonomiku, ale v jiných odvětvích, než ve kterých přišli lidé o práci. Pokud se podíváme na severovýchod a státy charakteristické automobilovým a těžkým průmyslem, tam lidé stále nemají práci či jsou velmi špatně placeni. Továrny zkrachovaly při finanční krizi. Nový byznys, dorovnávající nezaměstnanost, vyrostl například v Kalifornii. Jedná se o společnosti věnující se moderním technologiím a pokrokovým odvětvím. Z celkového pohledu to vypadá dobře. Ale lidem propuštěným z práce někde ve Wisconsinu je jedno, že v Kalifornii vznikla úspěšná firma pracující s nanočásticemi. Donald Trump slíbil těmto lidem práci. Díky tomu vyhrál ve státech, kde většinou vítězí demokraté. Trump opravdu dělal velké kroky pro záchranu průmyslu dvacátého století a méně kvalifikovaných pracovních pozic. Pokud Joe Biden hovoří o založení nové ekonomiky, těžko může slibovat postavení více továren na výrobu automobilů. Není to odvětví, které by v následujících desetiletích čekalo světlé zítřky. Sází na modernizaci, což zní pěkně. Pro Američany s ohroženým pracovním místem to ale bude znamenat nutnost rekvalifikace. Je velkou neznámou, zda na tuto nabídku lidé přistoupí. V tom vidím jistou výhodu Donalda Trumpa, který se snaží chránit výdobytky dvacátého století a jistoty určitých vrstev obyvatel. V tomto ohledu je konzervativním politikem, dovolím si říci až zpátečnickým.

Jak Američané vnímají Bidenův ekologický program, ve kterém by chtěl do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality?

Ukazuje to opět štěpnou linii, která v USA nebyla před patnácti lety tak důležitá. O ekologii si může dovolit uvažovat až ten, kdo je finančně zajištěný. Pokud máte práci, vyděláváte a vaše rodina je zaopatřena, tak si můžete dovolit uvažovat nad ekologičtějším životem. Snažíte se, abyste pro budoucí generace planetu tolik neničili. Pokud se bojíte ztráty již nyní špatně placeného zaměstnání, tak nemáte žádné úspory. Když vám někdo začne nabízet přechod na čistší ekonomiku, předpokládající zavření nejvíce znečišťujících továren, není to pro vás příliš lákavá vize. Z tohoto pohledu je otázkou, zda program přichází v pravý čas. Takový apel by mohl být relativně úspěšný, pokud by letos nepřišla pandemie koronaviru a Spojené státy by nezažily dramatický propad zaměstnanosti. Pokud by se státům dařilo tak, jako poslední tři roky, dovedu si představit vyšší lákavost vize vytyčení mantinelů ekologicky šetrné ekonomiky. Teď se spousta lidí bojí o práci, mnozí už o ni dokonce přišli.

Jak se od posledních voleb proměnila témata, která nejvíce rezonovala kampaním?

Dramaticky, před volbami 2016 nebyla žádná pandemie. Ta má obrovský vliv na veřejnou debatu i na podobu samotných kampaní. Témata jsou jiná, pokud kandiduje obhajující prezident. Sice Trump poukazoval na účast Clintonové v Obamově administrativě, ale nebylo to tak markantní, jako v současné situaci. Další rovinu tvoří problémy Donalda Trumpa. Zatímco v roce 2016 se jeho skandály týkaly pouze jednotlivostí. Na uniklých nahrávkách bylo vidět, že se někde choval nemístně k ženám nebo platil pornoherečce, aby nezmiňovala společné večírky. Samozřejmě se jeho chováním mohla cítit dotčená celá řada žen. V současnosti se problematika posunula z Trumpových sexuálních problémů do oblasti vztahu k rasismu. Nemyslím teď na nějaký jeho konkrétní výrok. Jde o celý vývoj od květnové vraždy George Floyda, přes protesty Black Lives Matter až po Trumpovu neochotu zříci se podpory krajně pravicových extremistů. V televizní debatě byl žádán, aby sám vyzval skupinu Proud Boys k nepáchání násilí. To Trump v přímém přenosu odmítl a naopak je vyzval k bdělosti a kontrole případných volebních podvodů. Donald Trump byl vnímán jako showman a celebrita, která měla jen své sexuální skandály. Tehdy to jeho příznivci zlehčovali tím, že většina slavných má takové kauzy. Nyní se musí sám aktivně bránit nařčení z rasismu a podpory xenofobních spolků. V tomto světla vidím i Trumpovu snahu vykreslit Bidena jako představitele extrémní levice, nejlepší obranou je totiž útok.

Komu se podařilo vytvořit celistvější kampaň, která přesvědčila nerozhodnuté voliče?

Pokud se podívám na důležité atributy úspěšné kampaně, jako jsou srozumitelnost, jasnost a emotivnost, tak na centrální úrovni má lepší kampaň Donald Trump. Kampaň Joa Bidena se polepšila oproti Hillary Clintonové v tom, že nepodceňuje tolik protikandidáta a nepřeceňuje náskok v předvolebních průzkumech. Nepodařilo se mu však vyzdvihnout protivníkovi kontroverzní momenty a dát mu je pocítit. Trumpova kampaň je profesionálnější.

Kvůli pandemii koronaviru nebyla možná tradiční americká volební kampaň s podomním přesvědčováním voličů a Joe Biden neměl ani centrální volební štáb. V jakých dalších aspektech byla ještě ovlivněna letošní kampaň epidemiologickou situací?

Musíme se podívat na vnímání pandemie voliči jednotlivých kandidátů. Průzkumy ukazují, že voliči demokratů vnímají pandemii vážněji než republikánští. Z tohoto důvodu více plánovali volit poštou a zároveň dodržovali protiepidemická opatření. Republikáni pandemii vnímali jako nafouknutou bublinu, což vychází z některých výroků Donalda Trumpa o koronaviru. Více vyjadřovali ochotu volit přímo ve volebních místnostech a nebrat opatření tak vážně. To se podepsalo i na podobě kampaní. Trump si mohl dovolit pořádat desetitisícová shromáždění, protože jeho voliči se nákazy nebáli. I kdyby Biden o takové mítinky stál, tak z důvodu obav by tam bylo méně lidí. Proto pořádal menší shromáždění s rozestupy mezi lidmi. Obrovské akce u demokratů téměř vymizely. To je jedna z obětí pandemické doby. Kvůli koronaviru a technologickému vývoji se zase více kampaně přenesly do online prostředí. To je mantra platící od počátku tisíciletí, kdy můžeme hovořit o každých dalších kampaních jako o více virtuálních. Stále však platí, že oba kandidáti dali více peněz do televizních reklam než online komunikace. Televize jako komentátory opomíjené médium hraje stále v kampaních prim a většina Američanů se seznámí s kandidáty prostřednictvím volebních spotů. Myslel jsem si, že kromě témat a podoby volebních kampaní současná pandemie sníží ochotu dárců přispívat jednotlivým kandidátům. V tomto odhadu jsem se velmi zmýlil, protože letošní volby jsou bezprecedentně nejdražší a oba kandidáti vybrali nejvíce peněz. V roce 2016 stály obě kampaně dohromady asi dvě a půl miliardy amerických dolarů, letos přesáhly šest a půl miliardy dolarů.

Extrémně vysoká cena za propagaci je pro tyto volby příznačná od primárek, kdy Michael Bloomberg za jediný supervolební večer utratil přes půl miliardy dolarů. V čem se tyto volby zapíší do historie volebních kampaní?

Byly převratné, ale to můžeme říci o každých volbách amerického prezidenta. O čtyři roky je vždy novější technologie a posune se schopnost vnímat nálady ve společnosti. Letos kandidoval největší počet amerických miliardářů. Třetí zásadní charakteristikou je, že se jedná o nejdražší volby v historii. Rozpočty se navyšují každé následující klání, ale tentokrát to byl opravdu masivní nárůst. Nejspecifičtější však bude nejistota. Málokdo si troufá určit předem vítěze a druhá nejistota se týká stavu Ameriky po koronavirové pandemii. USA pravděpodobně mají za sebou to nejhorší v rovině zdravotnictví, ale otázky budí oblast ekonomiky a společnosti.

Je možné k těm charakteristikám přiřadit i zkrocení vlivu sociálních sítí?

Myslím si, že na takové hodnocení si budeme muset ještě chvíli počkat. U minulých voleb jsme to viděli také až zpětně. Souvisí to s tím, že reklama na sociálních sítích cílí jen na určené voliče. V Evropě to nepoznáme vůbec a v Americe to ve čtyřiceti státech také neregistrují. Až zpětně se ukáže, co všechno za tím stálo. Vliv případných placených reklam z Ruské federace se ukáže až později. V souvislosti se sociálními sítěmi mi přijde důležitá snaha korigovat jejich obsah. V tom je aktivní zejména Twitter, Facebook spíše lavíruje a dělá změny více v rétorické než funkční a faktické rovině. Twitter již rok před volbami zakázal politickou reklamu, což je obrovský krok v miliardovém byznysu. Navíc začal označovat falešné zprávy, což se dotklo i Donalda Trumpa. To je obrovský zásah, do kterého se technologickým gigantům moc nechce. Bylo přelomové označit účet amerického prezidenta, že šíří fake news. Donald Trump je ale člověk, který si nenechá nic líbit. Bude zajímavé sledovat v případě jeho znovuzvolení, jak se to promítne do legislativy. Podle amerických zákonů nemají sociální média zodpovědnost za obsah. Pokud Twitter začne korigovat zprávy, je otázka, jestli se nebude následující administrativa snažit něco s tím udělat. Může dojít k posunu, kdy sociální média začnou být vnímána více jako média v pravém slova smyslu, která jsou zodpovědná za svůj obsah.

Podle neměnících se průzkumů obou kandidátů vidíme nesmiřitelně rozdělenou americkou společnost. Co bude muset budoucí prezident udělat, aby ji opět spojil?

Bude to extrémně těžké pro oba, pro Donalda Trumpa o něco těžší, protože útočí na Joa Bidena i jeho voliče. Což u druhé strany není tak zřetelný problém. Biden si dává velmi záležet, aby kritizoval jen Trumpa nebo nezpochybnitelné živly extremistické pravice. Neuráží a neshazuje voliče protikandidáta. Pokud by vyhrál a chtěl zasypat příkopy v americké společnosti, bude to mít o trochu snazší. Polarizace společnosti nevymizí jen rétorikou a rozhodně se situace nezlepší během několika málo let. Spíše můžeme doufat v to, že se příkopy ještě více neprohloubí.

Klíčová slova: prezidentské volby, Amerika, Trump, Biden, kampaně

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.