08.04.2016 10:34


Sousedovic Toníček už má zase koníček aneb co Čech, to zahrádkář

Autor: Anna Tišnovská | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Zahrádkáři s nadcházejícím jarem začínají brát útokem prodejny hobbymarketů s cílem získat nejlepší sazenice za výhodnou cenu. Náporu zákazníků čelí také zaměstnanci zahradnictví. Majitelé menších prodejen nezvládají doplňovat zboží tak rychle, aby naplnili stále se zvyšující poptávku. Kde tohle pěstitelské nadšení Čechů začalo a kdy to skončí?

„Sází se cibule stopkou dolů nebo nahoru?" Prodavači zejména v menších zahradnictvích se s otázkou, která se může zdát kuriózní zejména zkušeným zahrádkářům, setkávají stále častěji. Lidé podléhají současnému trendu a začínají zakládat vlastní zahrádky. Kdekoliv. Obyvatelé městských bytů si pořizují na balkóny květináče s rostlinami paprik a truhlíky s bylinkami. „Viděla jsem to v televizi, krásně jim to rostlo i ve skleničce," svěřuje se slečna kamarádce ve frontě a v ruce třímá kořenáč s mírně seschlou bazalkou. Právě v televizi, kde na každém programu vysílají alespoň jeden kutilský pořad, vznikají největší fámy o tom, jak neuvěřitelně snadné je pěstování potravin.

Mladí lidé začínají také zakládat zahrádky. |Autor: Anna TišnovskáVlastní zelenina posunuje laťku kvality potravin výše

Zahrádkářství není jen smysluplný koníček pro každého, pro některé Čechy se z něj stal doslova životní styl. Zároveň tento trend zachovává odkaz sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, který těsně po revoluci mladší generace úplně opustily. Dříve totiž lidé pěstovali vlastní plodiny z jiných důvodů – většinou z nouze, protože nebyly v obchodech k dostání. Dnes chtějí lidé kvalitní potraviny. „Moje rajčata chutnají úplně jinak, jsou mnohem lepší než z obchodu. Nemusím je stříkat chemickými přípravky a přesně vím, že vyrostly za mým oknem," říká dvacetiletá Petra z Brna.

S pěstováním vlastních sazenic začínají mladí lidé stále častěji. Své zkušenosti potom sdílí na internetu, píší blogy a zakládají komunity specializované na pěstování konkrétních plodin, jako jsou třeba divoká rajčata. Posílají si semena poštou třeba přes celou republiku. Zelenáčům, tedy zahradníkům začátečníkům, je každá rada dobrá. Svědčí o tom také široká nabídka knižních příruček, které vychází s velkým úspěchem v opakovaných nákladech. Nadšení zahrádkáři jsou za ně ochotní zaplatit vysoké částky, nejdůležitější je samozřejmě úspěch v podobě bohaté úrody.

Na zahradě lze pěstovat vše - od jahod až po topinambury. | Ilustrační foto: Anna TišnovskáKrev, pot a zelenina

Zahrádkáři o jídle, které si vypěstují sami, přemýšlí jinak. Uvažují o uskladnění i spotřebě a méně s čerstvými potravinami plýtvají. Šetří tím životní prostředí. Vždyť k vypěstování jednoho rajčete je třeba až padesát litrů vody. Ačkoli produktů z vlastních zahrádek lidé nemají tolik, aby tím úplně pokryli vlastní spotřebu, nenakupují už tolik v supermarketech a raději vybírají regionální produkty od místních zemědělců. Oceňují především jejich kvalitu a chuť, překážkou v nákupu nejsou ani vyšší ceny.

Přesto koupené plodiny nemohou žádnému zahrádkáři vynahradit potěšení z vlastní úrody. Koloniím zahrádek na okrajích větších měst svitla naděje, že přestanou být rozprodávány pro účely nové zástavby. O obdělávané a upravené zahrádky začínají mít zájem mladé rodiny s dětmi. Považují je nejen za příležitost k pěstování kvalitní zeleniny, ale také za místo odpočinku. Ačkoli se společenské trendy rychle mění, Češi si nejspíš vždy alespoň jeden důvod k obdělávání vlastní zahrádky najdou.

Klíčová slova: zahrádkáři, zahrádky, zelenina, pěstování

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.